Německo se omluvilo za masakr SS v Itálii

Fivizzano
26.8.2019 07:22
Německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě severoitalské obce Fivizzano se omluvil za zločiny jednotek SS pod velením Rakušana Waltera Redera. Označil je za historické varování ke kterému může dospět nacionalismus a rasismus. Již nikdy nacionalismus, již nikdy válka na našem evropském kontinentu, již nikdy více rasismus, štvaní a násilí, prohlásila hlava německého státu.

Středem vzpomínkového shromáždění byla  obec ve které mezi květnem až září 1944  šesti jejích částech Sassalbo, Mommio, San Terenzo, Bardine di San Terenzo, Vinca a Tewreano došlo masakrům tamního obyvatelstva. Tu provedla 16. SS-divize panceřových granátníků „Říšský vedoucí (Himmler)“ pod velením  SS-Sturmbannführera Redera nositele rytířského kříže. Na jeho rozkaz, které  zdůvodnil  odvetou za akce italských partyzánů, bylo povražděno 1830 civilistů a další lidské životy má na svědomí  při potlačování varšavského povstání kam byla jeho jednotka vyslána. Koncem války byl zraněn a padl do zajetí v jednom z rakouských lazaretů  a internován v Anglii odkud byl v roce 1948 vydán do Itálie. Po třech letech byl postaven před vojenský soud v Boloňa a odsouzen za válečné zločiny na doživotí. Zde strávil ve vězení 33 let, kdy o jeho předčasné propuštění usilovalo Rakousko jako tzv. ochranná mocnost přesto že Reder se již v roce 1934 zřekl rakouského státního občanství ve prospěch německého. Ačkoliv se tak stalo ještě dávno před anšlusem Rakouska k Třetí říši bylo mu vráceno v roce 1956 zpět   a získal s tím i statut válečného zajatce ve smyslu ženevské konvence s výhodou zvláštního zacházení.

Rakouští politici, zejména Svobodné strany Rakouska FPÖ usilovali o jeho předčasné propuštění. K tomu se připojila i řada seriozních německých listů jako  Die Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vše vyvrcholilo v roce 1984 kdy Reder  jako kajícník se obrátil s dopisem na pozůstalé obětí SS jednotek, které byly pod jeho velením a žádal o odpuštění. Nakonec byl  propuštění 24.ledna 1985 z vězení.  Poté co se vrátil zpět do Rakouska odvolal všechny své omluvy a jeho příjezd vyvolal velký skandál. Po překročení hranic jej přivítal tehdejší ministr obrany za Svobodné Friedhelm Frischenschlager demonstrativním podáním ruky. Stalo se tak signálem pro otevření diskuse o nacistické minulosti Rakouska, která se vede dodnes.  Walter Reder zemřel jako 75letý důchodce v roce 1991  ve Vídni a pozůstalým  po jeho obětech  se dostalo omluvy teprve nyní po sedmdesáti pětiletech.

 

Ilustrační foto

 

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.