Neutrální Rakousko a summit EU

eu flag
17.12.2021 08:54
Nový rakouský lidovecký spolkový kancléř Karl Nehammer se poprvé zúčastnil vrcholového zasedání Evropské unie , společně s německý kancléřem Olafem Scholzem a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou. Témata tohoto jednodenního summitu byla tentokrát citlivá, sahající od systému 2-G v pandemii koronaviru až po financování hraničních zdí a případných sankcí proti Rusku. Nehammer se předtím setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a ve středu se zúčastnil summitu Východního partnerství a jednání s jeho německým protějškem.

Nejvýbušnější otázkou podle rakouské stanice ORF na summitu EU zřejmě bylo, jak dál s Ruskem v době, kdy především NATO živí obavy Západu, že by mohla bezprostředně hrozit invaze ruské armády do Ukrajiny, kterou Moskva popírá a obviňuje vládu v Kyjevě z provokací. Podle zpráv summit zatím neoznámil konkrétní postup, ale prověřují se ekonomické sankce jako vyloučení Ruska z mezinárodního finančního obchodního systému Swift. Debata mezi hlavami států a vlád v budově bruselské rady byla každopádně tak citlivá, že podle ORF musely své mobily odevzdat předem. Scholz byl "ochotný posunout Evropu kupředu" a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyhrožovala Rusku, pokud by konflikt na Ukrajině vyvrcholil, dosud bezprecedentními, vážnými následky. Mezitím se Nehammer vyslovoval opatrně a představoval Rakousko jako „stavitele mostu“ v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Je třeba se vyvarovat eskalace, prohlásil, „protože i zde stačí jeden místní konflikt k vyvolání velmi nebezpečné situace“. Kancléř řekl, že nezávislost Ukrajiny by měla být podporována a v tom chce Rakousko úzce spolupracovat s Německem, které prosazuje nové diplomatické snahy o urovnání konfliktu v úzkou koordinaci s Francií .

Kontroverzní bod, který již v říjnu zaměstnával hlavy států a vlád EU, se vrátil na summitu zpět na stůl. Rakousko spolu s Dánskem a několika východoevropskými zeměmi požaduje, aby fyzické hraniční bariéry - například v Litvě - byly financovány z rozpočtu EU na ochranu vnější hranice EU. Debata o vnějších aspektech migrace by se měla zaměřit také na lepší repatriaci nelegálních přistěhovalců a Nehammer upozornil, že zvýšený tlak na Evropu. Ten dokazuje 35 000 žádostí o azyl jen v malém Rakousku. Desítky tisíc lidí překračují vnější hranici EU, aniž by je policie zaznamenala a podle Nehammera nejsou vnitrostátní dohody o navracení dostatečné. Pro financování správy hranic EU se však řada spojenců ocitla v rámci „koalice ochotných“, do které patři nejen Rakousko a visegrádské státy, ale také Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Dalším tématem summitu byla obranná politika EU. Do března by měl být pro scénáře hrozeb zaveden „strategický kompas“. Nehammer podporuje posílení evropské obrany, z čehož Rakousko jako neutrální země také těží. Debata o přeočkování bylo jedno z hlavních z témat summitu jako součástí boje proti pandemii korona viru. Evropský „Zelený pas“ by měl v budoucnu platit devět měsíců a systém 2-G bude v budoucnu sloužit jako doklad o vstupu do EU. Rakousko v této iniciativě podporuje Evropskou komisi, řekl Nehammer. Diskutovat se má také o systému „formulářů pro lokalizaci cestujících“, který má usnadnit sledování kontaktů přes hranice EU. Na summitu zazněla i otázka přeočkování, pro koho a od kdy jsou povinná. S ohledem na rychle se rozšiřující variantu omikron však bylo k dispozici jen málo vědeckých poznatků.

Dlouhodobě vysoké ceny energií se také dostaly na pořad dne, i když jsou v současnosti stále vnímány jako dočasný problém. Požadavek Francie, aby jaderná byla hodnocena jako „zelená energie“ , Rakousko striktně odmítá. Podle Nehammera není vhodnou alternativou k obnovitelným energiím a vyslovil se proti unáhleným intervencím na energetických trzích, protože dopady mohou být vážné. Není to však dobrý dojem z Rakouska, prohlásil mluvčí opozičních sociálních demokratů Jörg Leichtfried ještě před summitem EU. Chtěl by raději vědět, zda se Nehammer distancuje od kurzu bývalého kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP), „který sloužil spíše k rozdělení než k integraci“. Nehammer odpověděl, že personální změny jsou v EU běžné a vláda má jasný závazek být zapáleným Evropanem, aniž by se vzdala rakouských zájmů.

WIENER ZEITUNG poznamenává, že v otázce Ukrajiny by se však na tom musely nejprve dohodnout členské státy. Rozdíly tam však rozhodně jsou, zatímco skupina východoevropských zemí kolem Polska trvala na přísnějším přístupu ke Kremlu, jiné – v neposlední řadě Německo a Rakousko – zdůrazňují potřebu dialogu. Jsou za tím i ekonomické zájmy, jako je tomu v případě výstavby kontroverzního baltského plynovodu Nord Stream 2. Přitom v Kyjevě vyvolává tento projekt, ve kterém se Ukrajina obchází, velkou nevoli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal nejen s předsedou Rady EU Charlesem Michelem, ale také se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a novým německým kancléřem Olafem Scholzem. Politici EU zatím se sjednotili jen na zdůrazňování, že „územní celistvost Ukrajiny“ nesmí být narušena, komentuje rakouský vládní list.

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.