Nová rakouská vláda zítra složí přísahu

rakousko vlajka
6.1.2020 09:30
Team nové rakouské vlády sestavené z lidové strany a Zelených je definitivn ě znám a potvrzen nejvyššími grémii obou stran. Rakouská spolková vláda vedená Sebastianem Kurzem přitom dosáhla tři "rekordy": v jejím čele stojí nejmladší 33letý evropský premiér, přičemž má zřejmě světové prvenství, že většinu v ní tvoří ženy a z rakouského hlediska poprvé se jí v jejich dějinách účastní zástupci strany Zelených. Slib bude přitom skládat do rukou spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena, dlouholetého šéfa Zelených, který byl zvolen přímou volbou obyvatelstva.

Kurzovi se tím přitom podařil odvážný experiment, kdy po čtvrt ročním jednání byl přijat třistastránkový koaliční program, který slučuje konzervativní program lidové strany s levicovými zásadami Zelených. Vláda se přitom opírá nikoliv jen o politické veterány, ale i o nové politiky , z nichž jedenáct nominovali lidovci a čtyři Zelení s dvěma státními sekretáři z obou stran. Tento počet odpovídá parlamentnímu z astoupení , kdy lidovci triumfovali získáním 71 mandátů a Zelení 26 ze 183 což jim zaručuje potřebnou většinu.

Vládní kabinet byl jednomyslně schválen vedoucími gr é mii lidovců a Zelených. Rozhodující byl přitom sobotní sjezd Zelených v Solnohradu, kde pro jeho složení se vyslovilo 93 procent delegátů.

Kurz stojící v čele kabinetu je nejmladším šéfem vlády v Evropské unii a je mladší o jeden rok než v prosinci ustavená finská premiérka Sanna Marinová.

Jeho zástupcem bude za Zelené 58letý Werner Kogler, který po ztrátě všech poslaneckých míst v roce 2017 postavil stranu opět doslova na nohy a přivedl jí zpět na parlamentní křesla, když skončila jako čtvrtá s největším přírůstkem poslanců za sociálními demokraty a populistickými Svobodnými. Bude mít na starosti řadu důležitých rezortů. Od sportu přes veřejné služby , umění a kulturu, kde mu bude pomáhat státní sekretářka Ulrike Lunaceková, tedy stejný rozsah oblastí jako předtím měl předchozí vicekancléř Svobodných Strache.

Na ministerstvo financí Kurz nominoval svého blízkého spolupracovníka z předchozí vlády 38letého Gernota Blümela, který je rovněž šéfem lidovců ve Vídni. Do důležité funkce ministra vnitra byl povolán generální tajemník lidovců 47letý Karl Nehammer, kterou před tím vedl druhý nejsilnější muž Svobodných Herbert Kickl.

Na místo ministra zahraničí byl nominován lidovci nestranický dosavadní šéf diplomacie 50letý Alexander Schallenberg. Patří mezi nejbližší spolupracovníky kancléře, který jej pověřil již v předchozí své vládě za vedoucího strategického plánování v oblasti zahraniční politiky. V mediích byl proto charakterizován jako „intimus“ Kurze, který převzal hlavní odpovědnost za zahraniční politiku Rakouska.

Důležitou funkci ministryně hospodářství byla svěřena 50leté Margaretě Schramböckové, kterou si jako spolupracovnici již v předchozí vládě kancléř přivedl z Tyrolska. Především jako šéfku telekomunikací a později členku poradního orgánů lidové strany pro vzdělání, vědu, výzkum a digitalizaci. Oficiálně sice je označována za nestraničku, ale považuje se za důvěrnici spolkového kancléře.

Další žena pověřená vedením ministerstva zemědělství za lidovce se stala 41letá Elisabetha Köstingerová z Korutan, která byla již ve stejné funkci v předchozí Kurzově vládě.

Rovněž tak 38letá Karolíne Edtstadlerová , která se vrací do Vídně z Evropského parlamentu, kde vedla lidoveckou poslaneckou delegaci. Nyní zde bude reprezentovat evropské ministerstvo, které Kurz ustavil.

Jako nestraník byl lidovci do vlády nominován jako ministr pro vzdělání 64letý Heinz Faßmann původně německý občan, který jako vědecký pracovník byl ochoten pracovat pouze omezený čas. Nakonec však prohlásil, že bude sloužit věrně v zájmu vládního programu. Se zájmem se očekává, zdali v nové koaliční konstelaci se změní přístup vykonávání této funkce, která byla považována až příliš za konzervativní.

Další ženu, kterou do vládního teamu lidovci jmenovali , je 35letá Susanne Raabová za šéfku nového integračního ministerstva. Ačkoliv na veřejnosti je málo zn ámá, patřila mezi nejmladší sekční šéfy na ministerstvu zahraničí, kde se seznámila s Kurzem.

Dalším překvapením byla nominace lidovců 37leté Christiny Aschbacherové za ministryni práce a rodiny. Jde však o zkušenou poradkyni pro oblasti podnik á ní a jejich pracovníků s dlouholetou zkušeností v kabinetech různých lidoveckých ministrů.

Největším překvapením však je jmenování 49leté Klaudie Tannerové lidovci na ministryni obrany, kterou přitom předtím vedli Svobodní. Zkušenosti v politice získala jako ředitelka dolnorakouského zemědělského svazu a pracovnice v různých ministerstev řízené lidovou stranou.

Posledním jmenovaným vládním funkcionářem za lidovce se stal jako státní sekretář Magnus Brunner. Přichází tento 47letý zkušený politik z Vorarlberska na ministerstvo pro ovzduší, energii a infrastruktury, kdy od roku 2009 byl členem spolkové rady a v minulém roce se stal jeho místopředsedou.

Další čtyři ministerstva byla obsazena příslušník strany Zelených. Jde především o zásadní ministerstvo - na kterém je zájem této ekologické strany - pro ovzduší, energii a infrastrukturu. Její šéfkou byla jmenována 43letá Leonore Gewesslerová, který byla předtím vedoucí organizace pro světové klima Global 2000. V letech 2008 až 2014 pracovala v Green European Foundation v Bruselu.

Ministryní spravedlnosti se pak stala za zelená 35letá Alma Zadicová, právnička, která se narodila v Bosně. V deseti letech přišla s rodiči do Rakouska a studovala práva ve Vídni a New Yorku. Pracovala v International Organisation of Migration a u válečného tribunálu v Haagu.

Ministrem sociální péče byl za Zelené jmenován 59letý Rudolf Anschober, který aktivně pracoval v Horních Rakousích. Od roku 1980 byl politicky aktivní jako expert v Anti-Atom-Engagementu. Za svůj hlavní úkol je spojit v této funkci zdravotní se sociální péčí a zajišťovat problémy kolem přistěhovalců.

Poslední jmenovanou zelenou do kabinetu je 62letá Ulrike Lunaceková pro umění a kulturu. Ta bude jak bylo již uvedeno vypomáhat v rezortu zeleného vicekancléře Wernera Koglera.

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Velmi přehledný a velmi potřebný  komentář - jde přece o naše významné sousedy.

Lze usuzovat z tohoto složení vlády, zda a jak se změní oficiální postoj Rakouska kupř. k (temelínskému) jádru nebo k Visegrádské skupině aj.?

Jan Kopecký

Momentálně to vypadá, že Sebastian Kurz svého koaličního partnera hned zkraje důkladně převálcoval.
Touha Zelených konečně uchvátit významné politické pozice (česky: koryta) je očividně větší, než zájem prosazovat dlouhodobě deklarované principy. Mnohomluvné a mnohdy vágní formulace, které jsou výsledkem koaličních jednání
to nemohou zakrýt.

Je miomochodem hodně problematické označovat Zelené za levici.
(Ostatně: kdo je dnes vůbec levice v tradičním chápání tohoto slova ?)
Zelení representují hedonistickou městskou buržoasii ("bourgeois bohemien" = BoBo´s v místní hantýrce.

Sociální demokraté se postupně ocitají v pozici, v jaké byly v mocenské konstelaci
první rakouské republiky. Citelně oslabují i ve Vídni, kde už 100 let tradičně dominují.
Vedle toho už mají jen dva zemské hejtmany (Burgenland, Korutany).

Zvolení Dr. Rendi-Wagner do čela strany se navíc ukazuje jako fatální chyba.
Chybí ji autorita a působí jako loutka partajních bafuňářů.


  • PS:
    Je zajímavé, že v záplavě (převážně bulvárně laděných) zpráv o případu "Ibiza", který vedl k rozpadu předchozí vládní koalice, se téměř neobjevuje otázka, kdo vlastně na "Svobodné" (Strache, Gudenus) onu boudu ušil.
    Samotná skutečnost, že událost
    (nabídka finanční podpory za pozdější výhody se strany nastrčené Rusky natočená na video) zůstala dlouhé měsíce pod pokličkou nutně vede přinejmenším k otázce načasování.