Nuda po konci bláznivé komedie

biden 201
8.11.2020 13:19
Souboj dědečků vyhrál ten starší. Změna je ve vybavenosti, Biden má za sebou 48 let nudné politické kariéry složené z vyjednávání a kompromisů. To je něco jiného než podnikání s realitami, které skáče po lukrativních příležitostech.

Kdyby se dalo věřit prvním dojmům, bláznivou komedii vystřídá úlevná nuda. První projev nově zvoleného prezidenta Joe Bidena k národu zaujal tím, že to nebylo nic proti ničemu. Komentátoři si všimli také starodávné sentimentality v projevu hodného dědečka, který má vystřídat zlobivého pohádkáře v roli (kdysi) nejmocnějšího muže planety. Z nevýrazné Bidenovy tváře padaly myšlenky typu: Jsem tu pro všechny, přestaňme dělat z druhých bubáky, zahojme rány, mějme se rádi. Nejlepší věta byla určena pro Trumpovy voliče: „Smiřte se s prohrou, sám jsem taky párkrát prohrál.“ Zkrátka, přišel starší, ten se taky zakecá, ale bude nám to častěji jedno.

První dojmy však mohou být matoucí. První dojem je silná stránka marketingu, jehož úkolem je prodat. A mistr se pozná podle toho, že umí prodat šunt zájemcům o nejlepší zboží nebo prodat cokoliv těm, kdo vůbec nic nepotřebují. Úlevný příval nudy neodpovídá dramatu, ze kterého se zrodila. Pochopitelně jsme se soustřeďovali na závěrečný souboj, který byl tak těsný, že by se tam nevešla žiletka. Znamená to, že síly byly zcela vyrovnané?

Ale vůbec ne, Bidena rozhodně chtěla koncentrovaná města, a ta nakonec převálcovala rozptýlený venkov, který stál jednoznačně o Trumpa. V Pennsylvanii, kde bylo ohlášeno konečné vítězství vleklé bitvy o Bílý dům, převážilo na Bidenovu stranu méně než 40 tisíc hlasů z celkových bezmála sedmi milionů voličů. Jenže ve Filadelfii, hlavním městě tohoto průmyslového státu, vyhrál Biden drtivě se 561 tisíci hlasů proti Trumpovým 127 tisícům. Ve stejném poměru vyhrává Biden i v obrovské Kalifornii, kde zatím dostal přes 8 milionů hlasů, zatímco Trump překročil jen 4 miliony. Čtvrtina hlasů z tohoto státu ještě nebyla sečtena, ale začervená se to tam jen v méně lidnatém vnitrozemí.

Ve srovnatelně velkém Texasu s 11 miliony voličů vyhrál Trump, ale tam jeho převaha činila jen necelých 0,7 milionu hlasů. Přitom v Dallasu, kde byl milion voličů, dopadl jak v Kalifornii a prohrál 1:2. V Austinu s 0,6 milionu voličů byl Trump bit dokonce v poměru 1:3. Obrovský červený rybník uprostřed Spojených států, který by naznačoval, že většina území USA mimo pobřeží je věrná svému končícímu prezidentu, je tedy jen dalším matoucím prvkem na obraze letošních voleb.

Víc napovídá změna barvy z červené na modrou, kterou jsme viděli na severním okraji USA zvanému Středozápad. Státy Michigan a Wisconsin, které otočily a přinesly většinu Bidenovi, patří stejně jako sousední modré Minnesota a Illinois k průmyslovým státům, kde teď byly nejprudší přírůstky koronaviru. V posledních dnech byly rekordní, tak jako u nás. Nejnovější čísla došplhala ke 120 tisícům nových nakažených denně. Pokus otevřít ekonomiku přinesl hrozbu naprostého ochromení společnosti, jak to teď zažívá třeba Británie. Trumpovy pohádky o ochraně produkční schopnosti tradiční bašty amerického průmyslu, narazily na realitu. Navíc nedokázal vyjednat pokračování federální pomoci nezaměstnaným i ohroženým podnikům.

Prvním úkolem Bidena bude dostat zemi z této havárie, která už má za sebou 238 tisíc mrtvých. Kumulativní počet nemocných dosáhl 10 milionů a přiblížil se počtům voličů v největších státech. Kdybychom to posuzovali jen podle burzy, nic se neděje, ale víme, kdo na ní vydělává. Horních deset procent obyvatelstva Spojených států má padesátkrát tolik majetku (přes 50 bilionů dolarů) jako celá dolní polovina USA (ta má dohromady jeden bilion dolarů, ale dolních 40 procent nemá prakticky nic). K Trumpově cti je nutno uvést, že mzdy zaměstnanců bez vyšší kvalifikace rostly a zvrátily trend, kdy za posledních 40 let reálně stagnovaly nebo dokonce klesaly. Nicméně nerovnosti majetku i příležitostí v USA představují obrovské příkopy, které už nebylo možné potlačit a projevily se v zásadních rozdílech volebního chování tradičního venkova a kolem radikalizovaných měst.

Tyto rozdíly jsou dány taky odlišným složením obyvatelstva mimo venkov.

„Co teď v USA zažíváme, to je ideový spor,“ řekl o tom Hynek Kmoníček, český velvyslanec ve Washingtonu v rozhovoru pro TV iDnes. „Republikáni se pokoušejí vrátit Ameriku do stavu, v jakém byla před krizí v 60. letech, do období, kdy tady bylo 89,5 procenta bílého obyvatelstva a jejich centrálním psychologickým problémem bylo to, jak smířit Ježíše s Elvisem. Tahle Amerika už ale neexistuje a demograficky už nikdy existovat nebude. V roce 2007 se totiž v Americe začala rodit nová generace. Generace, které říkají Z+.“

„V ní nejenom že bílé děti nejsou většinou,“ říká Kmoníček. „Ve věku do roku, do dvou, tří, čtyř nebo pěti let, v žádném z nich jich není více než 35 procent. Amerika se tedy stává zemí, kde nejpozději v roce 2032 budou poprvé v její historii evropští bílí obyvatelé menšinou. To zcela změní volební mapu, což jsme viděli už teď.“

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hynek-kmonicek-volby-usa-trump-biden

To má svou logiku. Přistěhovalci, zejména ti z jihu, byli vždy ochotni pracovat za méně a udržovat životní úroveň stávajících obyvatel. Jsou také mladší a dosáhli tím obratu trendu, kdy vyspělé země stárnou, zatímco Amerika mládne. Znamená to víc aktivních pracujících, což se vždycky považovalo za makroekonomickou výhodu. Jinou věcí je zvrat ve vývoji technologií, které ke svému provozu potřebují stále méně lidí. Velký počet práceschopných, ale nezaměstnatelných, to je reverz této trumfové karty.

Nástup změny ve složení obyvatelstva je patrný i v osobě Kamaly Harrisové, první ženy ve funkci viceprezidenta, a zároveň potomka neevropských přistěhovalců, táta je z Jamajky, maminka z Indie. Harrisová má za sebou právnickou kariéru, vedla kalifornskou prokuraturu. Kalifornie je zajímavá sama o sobě, patří ke státům nejvíce postiženým klimatickými změnami, je jedním z nejvýznamnějších inovačních jader světa a lze ji počítat mezi politicky nejliberálnější státy v americkém smyslu, tedy s výrazným vlivem levice. V Americe je stále důležité i náboženství, z tohoto ohledu má Harrisová silné demokratické základy také z baptistické církve, která by se jistě hlásila k učení Mistra Jana Husa, kdyby ho znala. V této církvi dodnes působí bývalý americký prezident Jimmy Carter.

Možná, že o příštím obyvateli Bílého domu ještě rozhodnuto není. Ten současný Donald Trump se chce o výsledek voleb soudit v naději, že to dostane až k Nejvyššímu soudu, kam si těsně před volbami najmenoval rozhodující převahu. Nejsou také dopočítány všechny hlasy, a tam, kde je jen nepatrný rozdíl hlasů (do půl procenta), musí se počítat znova. A pak je tu Volební komora, jejíž hlasování je rozhodující, pokud rozhodne. Když nedokáže rozhodnout, prezidenta určí stávající Kongres. Značná Bidenova převaha v lidovém hlasování o čtyři miliony hlasů nakonec nemusí být ničím víc než zajímavou statistikou.

To však nemůže zabránit tomu, aby se už teď nezačaly rozdávat funkce. Bidenovi trochu pomůže, že volby do Senátu skončí až někdy v lednu. Dosavadní průběh tu nabízí plichtu, kdy obě strany mají po 48 křeslech. Zbývají čtyři. Teď se dopočítávají hlasy pro dvě křesla, které budou podle všeho patřit Republikánům. Zato u dalších dvou křesel v Georgii si na rozhodnutí ještě dlouho počkáme. Musí být vypsáno druhé kolo pro regulérní volbu i souběžně probíhající doplňovací volbu, protože žádný z kandidátů tam v prvním kole nedosáhl 50 procent. A jakmile bude senátorka Harrisová jmenována viceprezidentkou, její místo musí být nahrazeno další volbou. V Georgii mají zatím podle průzkumů větší šanci Demokraté, plichta by mohla být zachována, ale bude se pak muset uhájit i v doplňovací volbě po Harrisové

Kdyby se pak stočlenný Senát nedokázal rozhodnout, převáží hlas viceprezidentky, jak je to dáno v ústavě. Ale Senát balancující na rovnosti sil se nedá soustavně převálcovávat. A na to se může Biden vymlouvat, až se bude vyhýbat návrhům osobností z radikálního křídla Demokratické strany. O funkci ministryně financí měla například zájem senátorka Elisabeth Warrenová, která by chtěla zmírnit moc Wall Streetu. Ten už bije na poplach, a Senát by ji tak určitě neschválil. Největší šanci na tuto funkci prý má Lael Brainardová, která už na financích působila za Obamy jako náměstkyně pro mezinárodní záležitosti, a potom postoupila do Federálních rezerv, kde aktivně vystupovala proti uvolňování bankovní regulace.

Podle toho, co se lze dočíst v agentuře Bloomberg, do funkcí se chystá stará Obamova parta. Počkejme pár dní, než to bude mít smysl komentovat. Třeba už z ní vyprchala agresivita, kvetoucí poté, co Obama dostal Nobelovu cenu míru. Tahle parta teď bude mít nejvíc starostí doma. To nejzajímavější na nejbližším vývoji v Americe může být to, že nějaký čas přestane být zajímavá.

 

  

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zbynek-fiala

New York, sobota, 84 procent hlasů, moc jim to nejde. Biden vede skoro o 900 tisíc hlasů. 

Jiří Volný st.

Stát New York, 29volitelů. Všichni jsme přesvědčeni, že tam vyhraje Joe Biden, ale jisté to není. Současný stav je takový, že je sečteno pouze 80% hlasů a Joe má náskok 12,7%, zhruba 850tisíc. Avšak zbývá sečíst 20%, což je přibiižně 1,1milionu hlasů. 

V naší fotbalové lize také nevyhlašujeme vítěze sedm kol před koncem, možnost získat až 21bodů, když má náskok 13bodů. Je úsměvné, že političtí potentáti z EU už Bidenovi blahopřáli za zmíněné situace. AP se ukázal jako aktivistický, částečně nedůvěryhodný subjekt. Navíc se s ním svezla spousta médií celého světa.{#emotions_dlg.sealed}

Supman

Dobrý den ještě jednou, bohužel se nemýlím:

The president-elect of the United States is the person who conclusively appears to have won a presidential election in the United States but has yet to take office as President. The president-elect takes office after the oath of office is administered during the presidential inauguration. If the result of an election is unclear or disputed,[1] no person is normally referred to as president-elect until the dispute is resolved.

https://en.m.wikipedia.org/wiki/President-elect_of_the_United_States

V tomto ohledu AP právě svou reputaci ztratila....

Jiří Volný st.

Joe Biden neudělal zatím žádný vstřícný krok vůči Donaldu Trumpovi. Pokud existuje vážné podezření na volební nesrovnalosti a podvody, tak je zapotřebí věci vyšetřit a tomu se vyzyvatel brání. Teď ještě více než soudy vstupují do hry vyšetřovatelé a analytici. Donald má pořád alespoň čtvrtinovou šanci volby vyhrát!{#emotions_dlg.sealed}

zbynek-fiala

Myslím, že se mýlíte. Gratulace nejsou uznání, je to reakce na americkou tradici. Představa, že by se výsledky voleb nezveřejnily nebo že by z nich nikdo neodvozoval, kdo že to asi vyhrál, je nemyslitelná. Dávala by prostor ještě větším spekulacím. Proto je odhad výsledku svěřen nikoliv jakýmkoliv médiím, ale jejich váženému společnému nástroji, kterým je agentura Associated Press. Je to nezisková družstevní agentura, která slouží napříč názorovým spektrem. 

Hlavním smyslem gratulace je navázání kontaktu, protože začíná pracovat tým (možného) příštího prezidenta a musí se začít plánovat. Kdyby nakonec president-elect nenastoupil, tak se holt plány zahodí. 

Supman

Dobrý den pane Fialo, myslím že to tak není, a to v případě kdy protistrana neučiní veřejné uznání prohry, tedy právně závazný akt. Již se tak stalo ve volbě Bush-Gore tuším. Je to podobné, jako by volby u nás vyhlašovala (a rozhodovala) ČTK. Jistě je to pro někoho důvod k oslavě, ale oficiální "blahopřání" politiků by mělo reagovat až na skutečné vyhlášení výsledků při dodržení všech právních procedur. EU kritizuje volby po celém světě a přijímá sankce při jakékoliv pochybnosti, Neříkám, že má vyhrát Trump, ale měly by se dodržovat právní postupy, jinak bude příštího prezidenta "vybírat" CNN nebo ČT (což už do jisté míry dělají)...

zbynek-fiala

Pane Supmane, jde o dávnou americkou tradici, že vítěze voleb předpovídá na základě nezpochybnitelného odhadu agentura AP. Vítěz je president-elect. To nezpochybňuje navazující procedury, ale důvod k oslavě to je.

Supman

Dobrý den,

trochu mi u všech komentářů prezidentských voleb v USA chybí to zásadní, že všichni přistoupili na mediální hru a s prominutím "prdí" na právní stát. Pokud vím, výsledek voleb vyhlašuje předseda senátu po splnění všech právních záležitostí - tedy rozhodnutí soudů. Zde se ale jasně jeví, že vítěze vyhlašuje mediální mainstream a tlak je tak vystupňován, že reprezentace EU včetně našeho prezidenta již blahopřejí, a to jistě není v pořádku (takto již Zeman "ustřelil" při blahopřání Guaidóovi). Pokud se tento trend ujme, je právní stát a demokracie (nebo alespoň předstíraná hra na demokracii) u konce...

zbynek-fiala

Díky, Jirko. Já si snad začnu vykat.

jiri-vyvadil

Jsem velmi vděčen Zbyňkovi za poslední článek. Každý z nás sleduje jinou linku, ale svým způsobem obě jsou významné. Tou, kterou sleduji já je, o co zásadního ve vztahu k historii USA šlo, a jak to s ohledem na absolutní nezařaditelnost, ale i neovladatelnost Donalda Trumpa dopadne. Ano, já čekám katarzi. Nezabývám se momentálním děním. Trump byl pozitivní anomálií, v podstatě stavěl na dělnické bílé třídě a nehrál to. Určitě nechtěl války a jako jediný americký prezident po roce 1945 žádnou nezačal. Půjde proti všem a v jistém smyslu ke kořenům Ameriky. Vlastně sleduji, zda to skončí občanskou válkou, která přinese onu novou katarzi, a nebo jako obvykle. Zbyněk s pečlivou rukou vynikajícího ekonoma - socialisty sleduje věcné otázky vývoje Ameriky.  Nuže já se přikláním k příchodu revoluce, Zbyněk vychází z toho, že rozpory jsou vlastně jen v rámci systému. Když je revoluce teče krev. Z mého úhlu pohledu dosáhly USA svého dna a musí si to přebrat. Trump se dotkl podstaty celého systému budovaného po roce 1990. S velkou pokorou se těším na příspěvky Zbyňka.