Eman Pluhař: Nukleární základna v Brdech jako muzeum

obrazek
22.6.2013 21:06
"Jak sdělil Michail Gorbačov při své nedávné návštěvě v Hamburku, Dvojí rozhodnutí NATO bylo nutné." Helmut Schmidt, 2013

Základna byla řízená dálkově. Z nějakých tisíce kilometrů odsud v Rusku nebo Ukrajině, kde seděli muži se „zeleně iluminovanými obličeji“. Pod desítkami metrů betonu velitelské centrály upírali oči na blikající body obrazovky radaru pro cíle v Západní Evropě, hlavně ve Spolkové republice Německo. Odtud se vyhlašoval poplach a startovaly rakety na základnách v Polsku, NDR a v Československu v Brdech, Bělé pod Bezdězem, Bílině na Teplicku a možná i jinde. Systém nebyl dokonalý a občas vyhlásil poplach a starty v důsledku technické poruchy. Pak rozhodoval službu konající velitel. Zdokumentován je případ, kdy tak neučinil, poplach prostě ignoroval, protože tušil, že je to porucha. Za neplnění služebních povinností byl potrestán a propuštěn z armády. Taková byla technika a taková byla situace. Jedna a ta samá raketa nakonec dokázala zlikvidovat najednou tři miliónová města, např. Kolín nad Rýnem, Düsseldorf a Dortmund, jak později vzpomínal německý předseda vlády H. Schmidt.

Rakety do Brd navezl Sovětský svaz nejpozději v roce 1974. Pochopitelně tajně a v noci, aby nic netušili ani blízké vesnice Míšov a Borovo. Základnu měli hned ve výcvikovém prostoru za rohem, kde už odjakživa cvičili vojáci, takže to nápadné nebylo. Že sovětští vojáci nacvičují odpálení nukleární rakety se pochopitelně nevědělo.

Zatímco posádkám vzdálené velitelské centrály nanejvýš hrozilo, že si někdo zláme nohu na cestě pro šálek čaje či kávy, pro stoupence politiky uvolnění na obou stranách Železné opony tím nastaly perné chvíle. NATO zpočátku nereagovalo vůbec. Ale posléze přeci jen pomalu, ale jistě dospívalo k závěru, že „sovětská převaha v raketách středního doletu by mohla podlomit dosaženou stabilitu v mezikontinentálních strategických systémech.“ Jiným slovy, mohlo by se jednat o novou „Kubu“. Ale rozhodnutí přesto padlo až v roce 1979 (Dvojí rozhodnutí NATO). A protiváha raket měla být rozmístěna teprve od roku 1983 (snad aby se to neuspěchalo). Rozhodnutí obsahovalo dva hlavní body, které se týkaly i základen jako v Brdech:

  1. NATO vyzývá SSSR ke stažení raket (SS-20) namířených na Západní Evropu. Pokud se tak nestane do čtyř let bude instaluje v Západní Evropě reciproční americké rakety (108 odpalovacích zařízení Pershing II a 464 Tomahawků, střel s plochou dráhou letu).
  2. Po rozmístění raket bude sovětské straně znovu nabídnuto jednání o odzbrojení a NATO je připraveno stáhnout své nově rozmístěné rakety, pokud se tak stane i na sovětské straně.

V roce 1979 stály dějiny na straně německého premiéra, který nové sovětské rakety považoval od začátku za novou „Kubu“. Za svoji iniciativu zaplatil obrovskou cenu statisícových demonstrací proti rozmístění amerických raket (to byla reakce německých pacifistů vyplývající z logiky německých dějin a nikoliv konspirace východních služeb) a ostrou polarizaci ve své straně SPD (ze které se odštěpili Zelení).

V roce 1983, k datu rozmístění raket, obsahovala sovětská Pandořina skřínka již na 750 atomových hlavic (každá tak o síle hirošimské bomby) a 250 raketových nosičů středního doletu SS-20 namířených na cíle v Západní Evropě. Dobový komentář H. Schmidta: “Sovětská hrozba vyhladit národy Belgičanů, Holanďanů, Němců a dalších jde nad rámec jakékoliv „taktiky“ a nad rámec „válečného jeviště.“

Na nově nastolenou rovnováhu strachu sovětská strana nereagovala a evropský nukleární pat trvá až do roku 1987, kdy Ronald Reagan a Michail Gorbačov podepíší smlouvu INF a ve smyslu Dvojího rozhodnutí NATO, obě strany stahují rakety a zbavují Evropu hrozby nukleární války.

Ze základny v Brdech stáhli sovětští obránci míru své rakety v lednu 1990, půldruhého měsíce po listopadové revoluci 1989, a tak zhruba dva a půl roku po památných slovech Ronalda Reagana při návštěvě v západním Berlíně. S pohledem na zeď kolem milionového města a zazděnou Braniborskou bránu uprostřed zde pronesl ony věty, které soudobým komentářům připadaly jako obvyklá rétorika ve stylu Studené války a kýčovité: “Pane generální tajemníku Gorbačove, když Vám jde o mír, když usilujete o blahobyt pro Sovětský svaz a Východní Evropu, když Vám jde o liberalizaci, tak přijďte sem k této bráně. Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“ (Projev mu v tomto místě psal americký pověřenec pro západní část Berlína John C. Kornblum: „Chtěl jsem, aby to znělo dramaticky.“)

Muzeum v Brdech má co vyprávět. Základna je svědkem nukleárního vydírání Západní Evropy, svědkem Dvojí rozhodnutí NATO, které nakonec sovětskou světovou velmoc přimělo rakety stáhnout, zničit, expanzi zastavit a střední Evropu zbavilo nebezpečí regionální nukleární války. Nejlepším exponátem muzea je ovšem základna sama, o kterou je záslužné pečovat a krok za krokem uvádět do původního stavu včetně rekonstrukce atomových zbraní a turisticky atraktivních inscenací činnosti základny v době Studené války. Nukleární základna jako muzeum je koncept, který je dobrým symbolem pro nukleární odzbrojení a současně je výzvou, aby se pokračovalo v odzbrojení v kategorii strategických interkontinentálních raket. Barack Obama to právě v Berlíně znovu nakousl a navrhl Rusku snížit tento arsenál o 30 %.

eman-pluhar
Čech žijící v Německu, člen SPD, na počátku 90. let působil v Praze v rámci Nadace F. Eberta
Klíčová slova: historie, volný čas

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

eman-pluhar

Reaguji se zpožděním kvůli nové registraci, omlouvám se! Ten nápad udělat z nukleární základny v Brdech muzeum považuji i nadále za záslužný čin, hodný podpory a následování všude tam, kde takové základny jsou. Velmoci své nukleární arsenály neodzbrojili, jak původně slíbili, a konec Studené války tento problém vyřešil jen pro Evropu a rakety středního doletu. Měla by to být výzva pro české mírové hnutí. Zbyněk Fiala ovšem připomíná, že samotná existence těchto sovětských zbraní na českém území je sporná, respektive představuje i k dnešnímu dni záhadu, a já bych měl upřesnit, zda mám v tomto ohledu nové informace. Nemám. Mojím  hlavním zdrojem  informací jsou články a dokumenty  kolem Dvojího rozhodnutí NATO a posléze tzv. Nulového řešení. Záhada je ovšem sama o sobě novým důvodem k rešerším a  nové vlně explorace v této předmětné oblasti a v archivech Ministerstva obrany respektive NATO. A i tím by se mohlo zabývat Atomové muzeum, protože jak se uvádí ,  těch nukleárních raket s třemi hlavicemi bylo celkem 750 a někde tedy být umístěny  musely.

klokan

     Dnes se sice na české luhy a háje opět snášejí proudy deště. V tehdejším nedělním dopoledním parnu při pročítání, poněkud jednostranně zaměřené reminiscence pana Pluhaře o některých aspektech studené války v části české kotliny počátkem  osmdesátých let minulého století, mi v mysli vyvstal pramínek dobré a čisté vody, vyvěrající z kropenkové studánky pod kótou 718,8 m kopce Břízkovec, který se týčí právě nad zmiňovanou obcí Míšov, přímo v lůně, nyní již bývalého VÚ Brdy, na němž i díky nezměrnému úsilí různých antimilitaristických iniciativ, nyní netrůní ona pověstná koule USA protiraketového radaru.      Zkrátka, jak se do čarokrásných českých lesů volá, tak se z nich ozývá a to nejen při páchání současných ekologických zločinů na nich, jak jsou činěny dřevo rubajícími nenasytnými ziskuchtivými jedinci. Snad v tamním muzeu budou vystaveny taktéž zbrojní systémy Star Wars, údajně Strategicky Obranně Iniciativní, které  tak nezměrně imponovaly tehdejšímu filmovému režiséru v postavení uživatele  letounu No 1. K prohlédnutí snad nebudou chybět ani  makety  uváděných raket s plochou drahou letu a raket Pershing I, včetně makety neutronové bomby.  Vozit návštěvníky by v tomto válečnickém skanzenu mohl i autobus  s poetickým názvem ,,Ne záklaďák“. 

      Aktuálně se tážeme. Jak vlastně  USA Imperium vrátí úder ohledně Snowdena ? Co si odpovíme za rok, na základní otázku , ,,kdeže ti lonští Snowdenové jsou ?“

Vladimír Štingl

Pane Pluhaři, to je skutečně ideologie stará 30 let.... Pan Walter to napsal výstižně. Jen bych si dovolil opět Vám připomenout, že jsme snad dostatečně civilizovaní, kulturní a informovaní, abychom podobná falza skutečností v historických dějích nepoužívali. Nesvědčí to o přílišné kultivovanosti....

Jinak bych Vám dále ještě "poskytl" informaci, že USA v letech 1966-68 nacvičovali údery taktických jaderných zbraní připravených v NSR, jak krátkého, tak středního doletu..... Říká Vám něco jméno Grafenweohr, Bitburg, Spangdahlem, Ramstain... atd....? Kolik tam je jaderných zbraní dodnes????

Podobná falza, resp. zkreslování minulosti snad nemáte zapotřebí.... Nebo se domníváte, že na VaVě jsou čtenáři idioti bez znalostí, zkušeností a informací?

Demagogie, bohužel.... Četl jsem podstatně kvalitnější Vaše blogy. Toto je hodně "pod úroveň"....Zdravím Vás

 

heriot

No, ta vesnice v Brdech se pane autore nejmenuje Borovo, ale Borovno, to jen tak okraj ke kvalitě Vašich informací a jinak je ten Váš propagandistický článek o čem? O hodném "mírotvorném Reaganovi" a zlém východním bloku?

To jste se ovšem v čase spletl o tak o 20 let, tehdy by Vás možná ještě někdo bral vážne, dnes je to spíše k smíchu..-:)