Obnova Mariánského sloupu jako snaha o rekatolizaci veřejného prostoru?

obrazek
5.4.2013 15:08
Minulé úterý, 26. března 2013, souhlasila Rada hlavního města Prahy s obnovou barokního mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Tato zpráva prošla bez většího zájmu českých medií. Naše média se totiž o vlastní historii národa nezajímají. Nebude tedy na škodu, něco o historii připomenout...

Třicetiletá válka, která započala povstáním českých stavů proti Habsburkům v roce 1618, byla v roce 1648 zakončena systémem mírových smluv tzv. vestfálským mírem. Mírová jednání se konala v letech 1644 až 1648 ve dvou vestfálských městech Münsteru (delegace Francie) a Osnabrücku (delegace Švédska) se zástupci císaře Ferdinanda III. a jeho spojenců v německé říši. Vestfálský mír byl kompromisním vyústěním dosažené rovnováhy sil se zajištěním velmocenského postavení rakouské monarchie Habsburků, Francie a Švédska. Došlo tak k rozdělení Evropy na katolickou a protestanskou. Habsburské diplomacii se podařilo zatlačit vliv politicky aktivní české pobělohorské emigrace: v důsledku toho země Koruny české přišly o Horní a Dolní Lužici, zbývající země, tj. Čechy, Morava a Slezsko zůstaly součástí habsburských držav. Náboženské svobody byly zaručeny jen pro Slezsko.

Vestfálský mír - „náš první Mnichov“ - měl pro český národ dalekosáhlé a neblahé důsledky. Jako národ jsme přišli o českou vysokou i nižší šlechtu a vzdělané české měšťanstvo (učitel národů J. A. Komenský, grafik V. Hollar a další - ddhady hovoří až o 200 tisících vzdělaných protestantů). Kdyby nebylo národního obrození v 18. století, tak by český národ asi již neexistoval.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl postaven v roce 1650 a vysvěcen v roce 1652 jako symbol vítězství katolické církve nad protestanty v Českých zemích.

Připomínám, že na Staroměstském náměstí bylo 21. června 1621 popraveno 27 představitelů českých stavů. Na jejich památku je v budově radnice zasazena pamětní deska s jejich jmény a v dlažbě chodníku u Staroměstské radnice je vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Místo popravy v dlažbě bylo vyznačeno až v roce 1904.

Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 účastníky tábora lidu na Bílé hoře, a to při jejich návratu do města. Vše souviselo s euforií z vyhlášení samostatného československého státu, s rozchodem s Habsburskou monarchií a s potlačením vlivu katolického kléru. 

Připadá mi, jako by se historie opakovala. Mariánský sloup má býti opět obnoven, zatímco socha husitského kazatele Jana Želivského z Karlova náměstí, naproti Novoměstské radnice, potichu zmizela. Má to být oslava přijetí zákona „o daru církvím ve výši x miliard Kč“, proti jehož přijetí se vyslovuje 90% obyvatel této země?

jaromir-novotny
Bývalý I. náměstek ministra obrany a český velvyslanec v Indii a Japonsku.
Klíčová slova: historie, politická kultura, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek
Protože u tohoto sloupu je hodně protichůdných řečí, a to někdy i u rádoby "odborné sféry", předkládám Vám stručný výtah ze zásadního stanoviska - historika, pana Jana Royta z Univerzity Karlovy:

Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 a vysvěcen v roce 1652. Je tedy velmi logické, že se to přímo dotýká faktu, že Švédové, na konci nedávno skončené 30-tileté války, museli odejít z Prahy.

A protože se vypravuje, co vlastně bylo na tom sloupu napsáno, tak sděluji od téhož autora: "Z vděčnosti Neposkvrněné (tj. Panně Marii) za ODVRÁCENÍ VÁLEČNÉ HROZBY".

Takže žádná připomínka bitvy na Bílé Hoře, žádná připomínka rekatolizace.                                                    Alébrž:              Poděkování za odvrácení války se Švédy. Paní Lenka Procházková si (nikoliv poprvé) s prominutím opět pocintala svoji kravatičku.

libuse-zavoralova

Zajímavé jsou také tyto odstavce z článku Lenky Procházkové:

"Vzorem pro mariánský sloup byl stejný památník postavený v Mnichově (1638) vévodou Maxmiliánem na paměť vítězství císařských vojsk na Bílé hoře 1620. I podle římskokatolického historika prof. Josefa Pekaře byla pražská replika mnichovského mariánského sloupu oslavou vítězství legitimity a katolicismu nad kacířským královstvím.

Před dvaceti lety byla situace ještě jiná a kardinál Vlk v Českém rozhlase doznal: Zasvěcením českého národa Panně Marii na staroslavném Velehradě jsme narazili na odpor a poučili jsme se. Je nutno změnit taktiku, nebojovat proti síle. Je účinnější dosazovat své lidi na potřebná místa."

Postavení mariánského sloupu bude jistě většina lidí vnímat jako symbol vítězství Římskokatolické církve u nás a Římskokatolická církev ho zřejmě chápe jako poděkování za církevní restituce. Škoda, že k této komedii přispěla většina našich protestantských církví - za drobky hozené pod stůl.

klokan

   Nezobrazíš si Boha zpodobněním ničeho, praví se ve druhém přikázání biblického  Desatera, jímž tento Starý zákon zavrhl uctívání obrazů ( z širšího hlediska tedy i zobrazení trojrozměrných). V ikonoklastických tendencích se nesl konstantinopolský koncil z roku 757. Však již  2. nikajský koncil z roku 787 preferoval postoje ikonofilie (ikonodulie). Církev svatá samotná z hlediska historického měla různý vztah ke svým ikonám. Samozřejmě včetně nejen trojjediného Boha, matky syna Božího, ( Mariánský kult. ), ale i dalších svatých, včetně jejich ostatků.

      Již samotný nápis na podstavci pojednávaného zde Mariánského sloupu ,,Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.",  jakož i samotná přítomnost tohoto neblahého rekatolizátora císaře Ferdinanda  III.,při vysvěcení  dotyčného modloslužebnického symbolu,nasvědčuje, že tehdy nešlo toliko o vyjádření úcty panně Marii, ale vyjádření arogantního postoje vítěze. Vždyť koho vlastně pošlapává  sošná panna ? Alegorii draka si dáme lehce do historických souvislosti, nejde jen o ty skandinávce, ale snad i o například učitele národů i jiné protestanty.  S arogancí sobě vlastní tedy představitelé současné reakční pravice, samozřejmě sloup znovu vysvětí právě dne 3. 11. 2013. Dají tak okatě veřejnosti najevo kdo se opět stal v čezké kotlině pánem ?  Obrazoborectví samotné má samozřejmě v zemích českých bohatou tradici a lze mít k němu  ambivalentní vztah. Na jedné straně čistota prvotního křesťanství, na straně druhé zase  bývá škoda zničených uměleckých děl.Pěkný článeček od paní L. Procházkové byl k. případu obnovovaného smolného sloupu otištěn na BL. Autorka v článku cituje kromě K. H. Borovského, Ernsta Denise i T.G.Masaryka ,, Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás“. Za velmi přesvědčivý považuji zejména poslední odstavec článku paní Procházkové.  Náboženství se nemá tahat do politiky a politika do náboženství,  dovoluji si dodat. Politikové z ODSTOPLIDEM již vlastně dokázali úspěšně obrátit chod dějin v ČR. Ostatně soudím, že ty nehorázné dary církvím by měly být do rozhodnutí celonárodního referenda o nich anulovány.

rezjir10

Ad pan Šebek i pan Novotný 

 

Proti obnovení Mariánského sloupu nelze mít námitek, protože tehdy proti jeho stržení protestoval Národní výbor jako tehdy nejvyšší orgán nového státu.Viz Peroutka, Budování státu.  Kvůli tomuto se žádná rekatolizace konat nebude. Prostě se obnovuje právní stav, který existoval před tou živelnou akcí. 

 

K ještě těm restitucím, Ústavní soud prostě upozornil na to, že by se s tím mělo něco dělat. Neřekl, že blokovaný majetek se musí vydat církvím. Řekl toliko, že by se s tou blokací mělo něco dělat, prostě nějakým způsobem ten majetek odblokovat. 

antoninsebek

Mám sice zcela jiné stanovisko na ony restituce, které zde dehonestujete. A to nikoliv proto, abych si to na věčnosti u Pána nějak vylepšil. Restituce jsou věcí právní, potvrdil to opakovaně Ústavní soud svým rozhodnutím, jeho číslo a krátký výňatek jsem tady již několikrát publikoval. Opakovaně říkám, že osobně bych NIKOMU nic nevracel. Tečka. Jenomže je to právní záležitost. Další tečka. A způsob nahánění bodíků.

A už vůbec to není nic pro referendum. To by byly vyhozené peníze. Stejně jako referendum o tom, zda se mají platit daně. Také by nikdo nebyl pro. Ale vydržte, na konci se přidám, uvidíte. Musím však ještě, coby hnidopich, překonat několik drobných nepřesností. Ty se týkají onoho údajně tábora lidu na Bílé hoře. To bylo jinak... Mariánský sloup tam nebyl postaven coby sloup nějakého vítězství či připomenutí prohry. Je to další oslava tzv. Mariánského kultu. To by chtělo si také dodatečně prostudovat, co to je za terminus technicus.

Ale jinak se přidávám, ten sloup už by se tam, takřka po 100 letech vracet neměl. Mezi ty stánky s lecjakým předraženým dovozovým suvenýrem, zákusky a svařeným vínem? Bylo by to kontraproduktivní. A opět si zahraji na prognostika: bude-li tam sloup znovu postaven, bude počmárán sprejery a spíš dříve než později .... znovu svalen. Jen by to opět provokovalo. Městské zastupitelstvo by si mělo dát studený obkládek.