Ondřej Kosina: Čínsko-venezuelské přátelství posiluje navzdory odporu USA

obrazek
4.10.2013 11:53
Čínsko-venezuelské vztahy jsou velmi intenzivní a jejich utužování nezabrání ani schválnosti Washingtonu. USA totiž zakázaly přelet prezidentského speciálu Nicoláse Madura, mířícího do Pekingu, přes americký vzdušný prostor nad Portorikem. Přesto státní návštěva Číny proběhla úspěšně a obě strany podepsaly mnoho důležitých dohod. Slovy ministra zahraničních věcí Elíase Jauy jsou vztahy mezi ČLR a Venezuelou pevné jako Velká čínská zeď. Madurovu misi v Číně zhodnotil jako vůbec nejdůležitější zahraniční cestu, kterou ve svém úřadu dosud uskutečnil.

Jednalo se o vůbec první oficiální návštěvu „Říše středu“ Nicolásem Madurem v roli hlavy státu. Vládní delegace obou zemí podepsaly během minulého víkendu dvanáct dohod, z nichž většina potvrdila pokračování dosavadních projektů – zejména investic do ropného průmyslu, kulturní výměny a dovozu autobusů. Ze společného čínsko-venezuelského fondu bude pět miliard amerických dolarů investováno do rafinace surové ropy v povodí Orinoka a do těžby zlata ve státě Bolívar na východě země. Dohody o spolupráci byly ratifikovány také v oblasti bezpečnosti, vedení složek záchranného systému a výměny zkušeností v oblasti zemědělství a technologií.

Obě socialistické vlády odsouhlasily program kulturní spolupráce v letech 2014 – 2016, čínskou pomoc při výstavbě dalších 4500 domů ve státech Nueva Esparta a Anzoategui a stavbu námořního terminálu pro státem vlastněnou petrochemickou společnost Pequiven s účastí čínské Eximbank. Venezuela také bude pokračovat ve spolupráci s čínským konsorciem Yutong, od kterého loni nakoupila 1216 autobusů. Maduro oznámil, že do země bude dovezeno 2000 čínských autobusů za účelem modernizace venezuelského vozového parku a také se plánuje jejich export do dalších latinskoamerických zemí.

V reakci na Madurovu návštěvu Číny se venezuelská soukromá média soustředila pouze na dluh Caracasu vůči Pekingu. Opoziční pravicový poslanec Julio Borges prohlásil, že každá rodina dluží Číně 300 milionů bolívarů. Vláda kontrovala, že si zřejmě ve svém fantaskním přepočtu přidal tři nuly, vycházeje z chybného směnného kurzu a předpokladu, že každá rodina má deset členů. Ministr zahraničí Jaua vyčíslil čínskou půjčku na 40 miliard amerických dolarů, ze které už více než polovina byla splacena. Financování různých projektů je spláceno ropou – do Číny je denně dovezeno 640 000 barelů z Venezuely, z čehož 264 000 jde na uhrazení půjčky. Loni bylo exportováno 518 000 a v roce 2005 pouhých 49 000 barelů denně.

Bilaterální vztahy mezi Pekingem a Caracasem byly významně posíleny už za vlády zesnulého prezidenta Huga Cháveze. Od roku 2001 bylo podepsáno 458 kooperačních dohod, na jejichž základě se realizovalo 268 společných projektů – většinou v oblasti energetiky, hornictví a zemědělství. Čína také sehrála klíčovou roli při vypuštění prvního venezuelského satelitu Simon Bolívar z asijské pevniny.

Návrat Nicoláse Madura z Pekingu do Caracasu byl – stejně jako jeho cesta tam – opět ve středu mediální pozornosti. Venezuelský prezident se totiž odmítl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v obavách, že by s ním nebylo plnohodnotně jednáno jako s oficiální hlavou státu. USA ho totiž dosud neuznaly jako právoplatně zvoleného prezidenta, ačkoliv získal silný mandát v demokratických volbách.

Zdroj: www.venezuelanalysis.com


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.