Ondřej Kosina: Comeback socialistů v Chile

obrazek
20.11.2013 11:19
První kolo prezidentských voleb v Chile, které se konalo 17. listopadu, bylo ve znamení souboje dvou žen. Ani jedna však nedosáhla nadpoloviční většiny hlasů a o nové hlavě státu se tak rozhodne až 15. prosince ve druhém kole. Už nyní je ale jisté, že v čele tří vlivných jihoamerických zemí – tzv. ABC států – budou v roce 2014 ženy. K brazilské Dilmě Rousseffové a argentinské Cristině Fernández-Kirchnerové se připojí favoritka chilských voleb Michelle Bacheletová.

Socialistka Bacheletová má s výsledkem 46,7 % našlápnuto stát se prezidentkou podruhé. Poprvé úřad zastávala v letech 2006 – 2010, ale protože chilská ústava zakazuje téže osobě vykonávat dvě funkční období za sebou, odešla na odpočinek, přestože se těšila značné popularitě. V těchto volbách logicky nemohl obhajovat mandát dosluhující konzervativní prezident a miliardář Sebastián Piñera, který je na tom s popularitou u veřejnosti o poznání hůř a čelil opakovaným masovým studentským demonstracím. Právě proto kandidátka konzervativní koalice Nezávislé demokratické unie a Národní obnovy, exsenátorka a ministryně práce a sociálních věcí v Piñerově kabinetu Evelyn Mattheiová získala jen 25 % hlasů. Průzkumy preferencí agentury Ipsos z první poloviny listopadu vcelku realisticky odhadly podporu Mattheiové na 20 %, avšak Bacheletové přisoudily pouhých 30 – 32 %. Nejblíže k reálnému výsledku měl průzkum agentury El Mercurio Opina, podle něhož se Bacheletová těší podpoře 46,2 % voličů, zatímco její rivalka jich oslovuje 21,7 %.

Michelle Bacheletovou podpořila koalice levicových a levostředových stran Nová většina, tvořená socialisty, komunisty, sociálními i křesťanskými demokraty, jejímž hlavním cílem je zavedení systému všeobecného a bezplatného vysokoškolského vzdělání v horizontu šesti let. Bacheletová však nebyla jedinou levicovou kandidátkou. Na třetím místě skončil s 11 % filmař chilsko-francouzského původu a lídr levostředové Pokrokové strany Marco Enríquez-Ominami, jehož podpořili i liberálové a socialisté hlásící se k odkazu Salvadora Allendeho. Bývalý socialistický poslanec kandidoval již v minulých prezidentských volbách před čtyřmi lety a tehdy skončil rovněž třetí s úctyhodnými 20,1 % hlasů. Lze předpokládat, že Enríquezovi voliči ve druhém kole podpoří Bacheletovou. V těsném závěsu obsadil čtvrté místo s 10,1 % ekonom a televizní komentátor Franco Parisi, který jako nezávislý musel pro svou kandidaturu nasbírat podpisy občanů, jichž získal 52 000 – mnohem více, než vyžaduje stanovené kvórum. Dalších pět kandidátů získalo méně než 3 % hlasů.

Kromě prvního kola prezidentských voleb Chilané souběžně volili i nové poslance a polovinu senátorů. V obou komorách parlamentu získala koalice Nová většina nadpoloviční majoritu, což umožní budoucí prezidentce pohodlné vládnutí. Navrátí-li se Bacheletová do prezidentského paláce, Chile se stane další latinskoamerickou zemí s levicovou hlavou státu resp. exekutivou. Nebude se však jednat o revoluční socialismus venezuelského, bolivijského či ekvádorského typu, ale o ekvivalent umírněné reformní levice vládnoucí v Brazílii, Argentině, Peru nebo Uruguayi.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

josefmikov

Mezi sto dvaceti poslanci nového chilského parlamentu zasedne také patrně nejznámější postava tamního studentského hnutí – Camila Amaranta Vallejová. Rozhodli o tom voliči v nedělním hlasování. 25letá Vallejová kandidovala za komunistickou mládežnickou organizaci La Jota v obvodu La Florida, jenž tvoří příměstí chilské metropole Santiaga. V příslušném okrsku obdržela více než 43 procent odevzdaných hlasů, a volby tak s přehledem vyhrála.

„Chci přispět nejen ke změně vlády, ale celého systému. Budu v parlamentu tlumočit názory studentů a dělníků a předkládat jejich požadavky,“ řekla v bezprostřední reakci na výsledky.

Jako poslankyně bude Vallejová součástí široké středolevicové koalice Nueva Majoría, o níž se hodlá opírat kabinet příští pravděpodobné prezidentky Michelle Bacheletové. Sama Vallejová sice spolupráci s Bacheletovou dlouho odmítala, loni v listopadu ale změnila názor. Obě političky pak spolu vystoupily několikrát i v rámci předvolební kampaně.

Tvář se vším všudy
Camila Vallejová se stala světoznámou během první kulminace studentských protestů v roce 2011. Dle svých stoupenců se prosadila díky mimořádnému charismatu, organizačnímu talentu a nasazení pro věc; podle odpůrců spíš díky fotogeničnosti a atraktivnímu vzhledu. Její obličej se stal na každý pád mediální tváří celého chilského hnutí. Rozhovor s Vallejovou žádaly přední světové deníky.

V roce 2012 ustoupila Vallejová poněkud do pozadí, když si studentské svazy zvolily nové tribuny. Hojně citovanou a médii oslovovanou postavou ale zůstala.

Dnešní zástupci studentského hnutí nemají ke Camile Vallejové jednoznačný vztah. Zvláště na podzim minulého a na jaře tohoto roku zaznívaly hlasy, že jí popularita stoupla do hlavy a že si příliš zvykla na vůdčí roli. Část protestujících se také doposud kloní k názoru, že žádoucí změny nelze prosadit parlamentní cestou, a upřímné motivaci Vallejové nevěří.

Camila Vallejová nebyla nicméně jedinou zástupkyní studentského hnutí, která se zapojila do voleb a uspěla. Kromě ní byli novými poslanci zvoleni též třeba Gabriel Boric, Giorgio Jackson či Karol Cariolová.


Další informace:
CommonDreams.org In 'Win for Social Movements,' Student Leader Camila Vallejo Wins Seat in Chile's Congress
Semana.com Camila Vallejo: de líder estudiantil a diputada
Reutes Chilean student leader Camila Vallejo elected to Congress
The Guardian Chile election: young Chileans have voted for a radical change of direction
The Guardian Chile: the right choice

http://denikreferendum.cz/clanek/16878-v-chilskem-parlamentu-zasedne-i-camila-vallejova

josefmikov

,,,, Navrátí-li se Bacheletová do prezidentského paláce, Chile se stane další latinskoamerickou zemí s levicovou hlavou státu resp. exekutivou.,,,,skvělé.

Brazilská presidentka dilma bývala bývaláá socialistka, ale na to už jaksi pozapomněla a těžko říci zda ještě patří k levici. pravděpodobně vyhraje volby jako menší zlo. levice se neumí sjednotit a protože v prvním kole bude spousta kandidatu bez šance, nikdo nezíská 50 procent  + 1hlas nebo více, bude druhé kolo  a tim se stane nynejší presidentka, ke které málokdo má důvěru, obzvlašte po octové revoluci, znovu tím, čím by měl být někdo jiný.

 

 
 

 
Brazilská Bastilla nebo pouze nepokoje?

Aneb

Octové povstání

Čili

Stále příkladem?

http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2013/06/brazilska-bastilla-nebo-pouze-nepokoje_26.html

 

Octová revoluce v Brazílii neskončila
Aneb
Klíčemi cinkati =  pramálo získati  ! 
Čili 
Bez Loga a bez Spektáklu

http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/