Ondřej Kosina: Kdo je Hasan Rúhání?

obrazek
17.6.2013 15:42
„Právo volit má padesát milionů Íránců, ale očekává se nízká účast… Stoupenci reforem tentokrát nemají ve hře nikoho... Očekává se, že prezidentem se stane někdo z vůdcových oblíbenců. Buď jaderný vyjednavač Saíd Džalílí, nebo starosta Teheránu Muhammad Kálíbáf“. Tolik pohádky z Bakalova deníku Aktuálně.cz, který „informuje“ apriori negativně o všem, co se v Íránu děje. Jaká je realita?

Výsledky voleb

V íránských prezidentských volbách, které se konaly 14. června, zvítězil již v prvním kole umírněný duchovní a reformista Hasan Rúhání, když získal 50,7 % hlasů při volební účasti 72,7 % (tak vysoké číslo není obvyklé v ČR ani v mnohých evropských zemích). Rúhání během volební kampaně, kterou oficiálně zahájil v březnu pod heslem „Vláda prozíravosti a naděje“, prohlásil, že připraví chartu občanských práv, ozdraví ekonomiku a zlepší napjaté vztahy se Západem. Byl favoritem z šestice kandidátů, protože svými centristickými kompromisními postoji dokázal oslovit širší segment veřejnosti. Má úzké vazby nejen na vládnoucí kleriky, ale i na reformní Zelené hnutí a těší se podpoře bývalých prezidentů Rafsandžáního a Chatámího. V jeho prospěch odstoupil tři dny před volbami i další reformní kandidát Muhammad Réza Aref, aby nedošlo ke zbytečnému tříštění umírněných hlasů. Ostatní kandidáti tak ve finále zůstali daleko za Rúháním. Na druhém místě skončil s 16,5 % konzervativní starosta Teheránu Muhammad Kálíbáf a třetí místo zaujal s 11,4 % hlavní jaderný vyjednavač z Fronty islámské revoluční stability Saíd Džalílí. Ostatní tři kandidáti získali dohromady 18 % hlasů.   

Profil vítěze

Budoucí íránský prezident se narodil 12. listopadu 1948 do rodiny, která bojovala proti režimu šáha Muhammada Rézy Páhlavího. Za své politické aktivity mnohokrát skončil ve vězení. Po svržení monarchie v roce 1979 se podílel na utváření islámské republiky. Má za sebou dlouholetou politickou kariéru, během které vystřídal mnoho různých funkcí – mj. byl dvacet let poslancem Madžlisu, tajemníkem Nejvyšší národní bezpečnostní rady a v letech 2003 – 2005 hlavním vyjednavačem se západními státy v otázce jaderného programu (má přezdívku diplomat-šejk). Je považován za polyglota, jenž kromě rodné perštiny hovoří plynně anglicky, německy, francouzsky, rusky a arabsky.

V oblasti národní ekonomiky, kde má íránský prezident nejrozsáhlejší pravomoci, hodlá Rúhání klást důraz na tvorbu nových pracovních míst. Současné hospodářské problémy země klade za vinu dosud vládnoucím konzervativcům. Hodlá zmírnit ostré spory mezi liberálním Zeleným hnutím a konzervativci zastávajícími tvrdou linii a také propustit z domácího vězení vůdce protestů z roku 2009 Husajna Musávího. O problematice jaderného programu říká, že jeho zemi slouží výlučně k mírovým účelům a je v souladu s mezinárodním právem: „Politicky motivovaná dezinformační kampaň se snaží vyvolat pochybnosti o mírové povaze tohoto programu. Tato kampaň je řízena v první řadě Izraelem, který potřebuje odvést mezinárodní pozornost nejen od svého utajovaného a nebezpečného nukleárního programu, ale i od destabilizační a nehumánní politické praxe v Palestině a na Blízkém východě. Jaderné zbraně nehrají žádnou roli v íránské národní obraně a tudíž nemáme co skrývat.“

K otázce íránsko-amerických vztahů uvedl, že „v důsledku hořké historie naplněné nedůvěrou a animozitou se staly chronickým onemocněním, jehož léčba bude sice náročná, ale možná za předpokladu, že převáží dobrá víra a vzájemný respekt“. Jako hlava státu je připraven tyto vztahy za pomoci efektivní diplomacie a dialogu zlepšit a od nepřátelství je posunout k détente.

Závěr

Hasan Rúhání bude inaugurován sedmým prezidentem Íránu 3. srpna. Jeho zvolení lze přičíst touze Íránců po změně po osmi letech vlády konzervativců a především nespokojenosti s ekonomickou situací země – zj. vysokou inflací, která je způsobena sankcemi a embargem na export ropy ze strany Západu. Od nového prezidenta si občané slibují pragmatickou politiku a oživení hospodářství zlepšením vztahů s EU a USA. Ačkoliv zahraniční politiku nejvíce ovlivňuje duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, existuje naděje, že dojde k určitému posunu. Íránci již vstřícné gesto učinili svou volbou a stejně tak budoucí prezident svými prohlášeními během kampaně. I letošní parlamentní volby v Izraeli oslabily jestřáby, ačkoliv Benjamin Netanjahu v čele vlády zůstal. Nyní je řada na americkém prezidentovi Baracku Obamovi, aby vůči Rúhánímu zaujal vstřícný postoj, vyslyšel jeho výzvu k dialogu a udržel na uzdě válečnické choutky domácích jestřábů i Tel Avivu. Výsledek íránských voleb znamená nakročení k uvolnění napětí na Blízkém východě a naději, že sporné otázky budou řešeny mírovou cestou.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Kosino, díky za informace, které jsou obecně v "médiích" ve směru k vývoji v Iránu naprosto ubohé. Zdravím Vás.