Ondřej Kosina: O čem dalajlámisté mlčí?

obrazek
19.8.2013 08:13
Čtrnáctý dalajláma nikdy nebyl pouze náboženskou postavou, ale především politikem usilujícím o nezávislost Tibetu a restauraci teokratického režimu. Důkazem toho je existence ilegální exilové vlády pod jeho vedením. Dalajláma tvrdí, že neobhajuje tibetskou samostatnost ale „střední cestu“ v podobě „skutečné autonomie Velkého Tibetu“. Jeho postoje se odvíjí od teze, že Tibet je stát okupovaný ČLR, což popírá skutečnost, že již od středověku (až na krátké období Brity vytvořeného loutkového státu v letech 1913 – 1951) tvoří integrální součást Číny.

Teokratický despota bojovníkem za lidská práva?

Na 14. dalajlámu je třeba nahlížet komplexně z historické perspektivy. Je poněkud paradoxní, že je na Západě vnímán jako nedotknutelná ikona, obránce lidských práv a odpůrce násilí, když celý život dělá pravý opak. Do roku 1959 byl Tibet feudální teokracií, v níž více než 95 % populace tvořili otroci a nevolníci. Ti neměli žádný majetek ani lidská práva a jejich majitelé je mohli trestat, zneužívat, týrat, vyměňovat, prodávat, věznit i zabíjet podle svého uvážení. Dalajláma stál v čele tohoto středověkého systému a byl zodpovědný za vykořisťování a nelidské zacházení s otroky a nevolníky. Několik let po osvobození Tibetu Čínou vypověděl dohodu uzavřenou s centrální vládou a v zájmu feudálních otrokářů podnítil ozbrojené povstání, ačkoliv se o něm na Západě referuje jako o „odpůrci násilí“. Po potlačení revolty uprchl do indického exilu, odkud již déle než padesát let podporuje protičínské aktivity. Jeho dvojstupňová separatistická strategie – nejprve autonomie a poté nezávislost – je navíc doprovázena organizováním ohnisek nepokojů, sabotáží a podkopáváním úspěšného rozvoje a modernizace Tibetu. To bylo nejvíce zřetelné při vypuknutí násilí ve Lhase 14. března 2008 za účelem narušení přípravy Letních olympijských her v Pekingu a upoutání mezinárodní pozornosti na Tibet.

Za zmínku stojí i názory „bojovníka za lidská práva“ na problematiku homosexuality. Během interview pro francouzský týdeník Le Point 23. března 2001 ji definoval jako nevhodné sexuální chování: „Pohlavní orgány mají sloužit k rozmnožování mezi mužem a ženou a cokoliv, co se od toho odchyluje, je z buddhistické perspektivy neakceptovatelné“.

Dalajlámovy vazby na CIA a NGOs

Po svém útěku z ČLR byl dalajláma štědře sponzorován CIA: v letech 1959 – 1972 dostával ročně 180 000 amerických dolarů pro svou vlastní potřebu, což dlouho zapíral. Rovněž obdržel 1,7 milionu dolarů na aktivity v mezinárodní politice. Že se nejedná o fantazírování čínských komunistů ale holá fakta, potvrdil i měsíčník Le Monde Diplomatique a deník New York Times. Odnož CIA nazývaná National Endowment for Democracy (NED) financuje řadu různých organizací operujících s tibetskou otázkou s cílem rozvrátit Čínu. Americké tajné služby nemohou při svých subverzních akcích v zahraničí otevřeně podporovat opoziční uskupení, která se musí jevit jako autenticky národní a nezávislá, jinak by riskovala diskreditaci. Kde je to možné, tam jsou podporována prostřednictvím mezičlánků jako je NED. Republikánští i demokratičtí členové Kongresu svorně podporují aktivity NED, který byl vytvořen před třiceti lety, aby dělal otevřeně to, co CIA praktikovala tajně desítky let. Allen Weinstein, jenž v roce 1983 pomáhal s tvorbou legislativy ustanovující NED, přiznal 22. září 1991 deníku Washington Post: „Mnohé, co děláme dnes, dělala před 25 lety CIA skrytě.“ Např. ve Venezuele byl rozpočet NED čtyřnásobně navýšen během měsíců, předcházejících puči z dubna 2002, během něhož měl být svržen Hugo Chávez. Co se týká Číny, NED operuje v Hong Kongu, Tibetu a Sin-ťiangu. CIA je v Tibetu prostřednictvím NED zapojena do minimálně šestnácti programů, které financuje – např. Mezinárodní kampaň za Tibet (ICT), Studenti za svobodný Tibet, Tibetské centrum lidských práv a demokracie (TCHRD), Hlas Tibetu a další. Na zahraniční nevládní organizace si loni došlápli ruští poslanci – podle nového zákona musí NGOs povinně vystupovat s přívlastkem „zahraniční agent“. Vladimir Putin totiž obvinil Washington, že skrze NGOs financuje protivládní demonstrace v Rusku.

Konečný cíl: etnicky čistý „Velký Tibet“

Dalajláma požaduje stažení čínských vojáků a přeměnu Tibetu na „mezinárodní demilitarizovanou mírovou zónu“. Uvažuje o faktickém etnickém vyčištění v podobě vystěhování všech netibeťanů a vytvoření tibetských ambasád po celém světě. Navíc, tzv. Velký Tibet, zahrnující čtvrtinu čínského území a daleko přesahující hranice Tibetské autonomní oblasti, nikdy v historii neexistoval. Z výše uvedeného vyplývá, že dalajlámovým politickým cílem je tibetská nezávislost a hrubé porušení Ústavy ČLR. Proto Peking vnímá velmi citlivě oficiální přijímání dalajlámy na státních návštěvách a vyvozuje z toho důsledky např. v podobě omezení ekonomické spolupráce se zeměmi, které tak činí. Ústřední vláda udržuje vůči dalajlámovi konstantní politiku – dialog může začít, jestliže se zřekne požadavku nezávislosti, zanechá separatistických aktivit, otevřeně uzná, že Tibet je nedělitelnou součástí Číny, Tchaj-wan je čínskou provincií a vláda ČLR je jedinou legální vládou reprezentující celou zemi. Kromě toho, jednání mezi pekingskou administrativou a čtrnáctým dalajlámou jsou čistě vnitřní záležitostí ČLR a nepotřebují zahraniční zprostředkovatele ani nedovolí cizí vměšování. USA, které se obávají velmocenského růstu Číny, nehodlají přijít o dominantní pozici v unipolárním světě, a proto financují dalajlámovo hnutí jako prostředek k rozdělení a oslabení „Říše středu“. Po případném osamostatnění Tibetu by se změnila geopolitická rovnováha regionu a USA by mohly získat vojenské základny na pověstné „střeše světa“. Rozdělení země však čínská vláda nikdy nedopustí.

Zdroje:

Maxime Vivas, Behind the Smile. The Hidden Side Of the Dalai Lama, Long River Press, San Francisco, 2012

Wang Chen, Dong Yunhu (ed.), What Do You Know About Tibet – Questions and Answers, Foreign Language Press, Beijing, 2011

Yang Fuchang (ed.), Contemporary China and Its Foreign Policy, CFAU, Beijing, 2003

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Děkuji za velmi zajímavé informace.

Vladimír Štingl

VYNIKAJÍCÍ BLOG a info, názory v něm obsažené. DÍKY, pane Kosino. Zdravím Vás.