Ondřej Kosina: Slovinské volby ve stínu sociálních nepokojů

obrazek
4.12.2012 11:45
Slovinci v neděli vybírali ve druhém kole přímé volby nového prezidenta. Rozhodovali se mezi dosavadní hlavou státu Danilo Türkem a bývalým předsedou vlády a Sociální demokracie Borutem Pahorem. Po vyřazení pravicového kandidáta postoupili do finále dva politici levého středu. Pahor, který 11. listopadu první kolo s 39,9 % vyhrál, tak byl v pozici favorita a s 67,4 % s přehledem zvítězil i v kole druhém. Zoufale nízká volební účast – pouhých 42 % (pro srovnání, v roce 1992 to byl dvojnásobek) – dokazuje, že Slovinci jsou z politické situace ve své zemi znechuceni.

Před volbami vypukly velké demonstrace v Lublani, Mariboru a dalších městech proti destruktivní politice pravicové vlády Janeze Janši, která nebojuje s korupcí a politikou škrtů jen prohlubuje marasmus v zemi těžce zasažené ekonomickou krizí. Slovinsko bylo přitom ještě donedávna vydáváno za vzor a považováno za nejúspěšnější ekonomiku bývalého východního bloku. Nyní čelí rostoucí nezaměstnanosti – ve dvoumilionovém státě je bez práce desetina populace. Obviněním z korupce čelí premiér Janša i lídr opozice a starosta Lublaně Zoran Jankovič. Rozzuřené demonstranty vybavené kameny a lahvemi před budovou parlamentu brutálně rozháněla policie slzným plynem a vodními děly. Je paradoxem, že vítěz prezidentských voleb Borut Pahor škrty částečně podporuje, zatímco poražený Danilo Türk je odmítá.

Borut Pahor si před druhým kolem udržoval v průzkumech vysoký náskok a jeho podpora se od 12. do 27. listopadu postupně zvyšovala ze 62 až na 71 %, zatímco preference Danila Türka oscilovaly mezi 27 – 32 %. Pahor nakonec získal hlasy levicových i pravicových voličů a podpořila ho i třetina elektorátu konzervativní Slovinské demokratické strany. Türka volili převážně stoupenci středolevého Pozitivního Slovinska a překvapivě třetina voličů Sociální demokracie. Pahorovo vítězství je přičítáno úspěšnému vystupování v televizních debatách, ale i schopnosti oslovit voliče z obou částí politického spektra. Kdo je vlastně Borut Pahor?

Dlouholetý předseda Sociální demokracie má za sebou bohatou politickou kariéru. Angažoval se ještě v éře Jugoslávie jako člen Komunistické strany, kde podporoval reformní frakci a později se postavil za jasný rozchod s komunistickou minulostí a přechod od centrálně plánovaného k tržnímu hospodářství. V roce 1997 byl zvolen předsedou Sociální demokracie na platformě „třetí cesty“ po vzoru britské Labour party, což stranu posunulo do středu politického spektra. Jako předseda Národního shromáždění v letech 2000 – 2004 vystupoval umírněně, konsensuálně a získal si respekt napříč politickým spektrem. V téže době se jako velký obhájce NATO střetl s levicovou frakcí ve vlastní straně, která odmítala vstup země do Severoatlantického paktu. V letech 2004 – 2008 působil jako europoslanec.

S postupným rozkladem Liberálně demokratické strany zaujala Sociální demokracie v roce 2007 dominantní pozici na levém středu a stala se druhou nejsilnější slovinskou stranou. Už tehdy Pahor zvažoval prezidentskou kandidaturu, ale nakonec se rozhodl podpořit Danila Türka a pokračovat ve vedení sociálních demokratů do parlamentních voleb v roce 2008, které pod jeho předsednictvím vyhráli. Pahor se stal premiérem, ale jeho vláda levého středu se od počátku potýkala s krizí, přičemž důchodovou reformu a další nepopulární reformy z dílny jeho kabinetu zamítli občané v referendech. V září 2011 vláda ztratila důvěru parlamentu a v předčasných volbách 4. prosince 2011 sociální demokraté vyhořeli, když z 29 mandátů obhájili pouze 10. V premiérské funkci jej vystřídal konzervativec Janez Janša. Letos v červnu Pahor i po debaklu ve volbách a zjevném neúspěchu jeho vlády znovu kandidoval na předsedu Sociální demokracie, ale byl poražen Igorem Lukšičem, což mu však nezabránilo ohlásit kandidaturu na post prezidenta republiky.

Slovinský prezident nemá mnoho pravomocí a jeho funkce je převážně reprezentativní, což ostřílený matador Borut Pahor jistě zvládne. Ke cti mu slouží i skutečnost, že lidi spíše spojuje než rozděluje, a to je hlavním posláním hlavy státu. V neklidné slovinské společnosti tak bude hrát roli umírněného nadstranického arbitra. Jako sociálně demokratický premiér fakticky provozoval pravicovou politiku, což je v souladu s linií tzv. třetí cesty. Možná proto třetina levicově orientovaných voličů Sociální demokracie raději volila Danila Türka. I Pahorův postoj k současné konzervativní vládě je smířlivější než postoj dosluhující hlavy státu. Sečteno a podtrženo, levostředového prezidenta nahradí středový prezident s levicovou minulostí.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.