Ondřej Kosina: Stane se „Mutti“ potřetí kancléřkou?

obrazek
5.8.2013 09:17
Do parlamentních voleb u našich západních sousedů zbývá přibližně padesát dní a už nyní lze s jistotou předpovědět, že opětovně zvítězí křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Není však jisté, zda získají většinu v Bundestagu s liberály, dosavadním koaličním partnerem. Bude-li mít majoritu levice a dohodne-li se na společném postupu, může vítěze voleb odsunout do opozice.

Podle pěti průzkumů preferencí z posledního červencového týdne (21.7. – 28.7.) by CDU-CSU získala 38 – 42 % hlasů. To je pozoruhodný výkon po téměř osmi letech vlády, protože oproti volbám v roce 2009 to znamená nárůst o cca 5 – 8 %. Druhou pozici si s výrazným odstupem udržují sociální demokraté (SPD) – volilo by je 22 – 26 % respondentů, což je na úrovni výsledku dosaženého před čtyřmi lety (23 %). Třetí místo průzkumy přisuzují Zeleným s podporou v rozmezí 12 – 15 %. Ti mohou hrát roli jazýčku na vahách a stát se potenciálním koaličním partnerem CDU místo liberálů, jejichž přítomnost v novém Bundestagu je nejistá. Svobodným demokratům resp. liberálům (FDP) se podařilo odrazit ode dna, kam klesali od konce roku 2010. Po sérii porážek v regionálních volbách, kdy ztratili své zástupce v pěti zemských parlamentech, se jejich preference zvyšují na 4 – 6 %, což je vrací zpět do hry. Nicméně o skvělém výsledku z roku 2009 (14,6 %) si zřejmě mohou nechat zdát. Popularita Levice (die Linke) osciluje mezi 7 – 9 %, což stačí na čtvrté místo. Piráti, kteří od roku 2011 zaznamenali mnohé úspěchy a s výsledky v rozmezí 7,4 – 8,9 % pronikli do čtyř zemských parlamentů (Berlín, Severní Porýní – Vestfálsko, Sársko a Šlesvicko – Holštýnsko), se propadli na 2 – 4 %. To nasvědčuje skutečnosti, že jejich elektorát je silně volatilní a pravděpodobně zůstanou před branami Bundestagu. Jejich obliba sice mohla být pouhou sezónní záležitostí, ale průzkumy je také mohou záměrně podceňovat.

Zatím příliš neboduje ani konzervativní a euroskeptická formace Alternativa pro Německo (AfD), založená 6. února 2013, jejíž preference dosahují pouze na 2 – 3 %. Představitelé strany v čele s předsedou Berndem Luckem tvrdí, že nejsou proti Evropské unii jako takové, ale proti společné měně euru, které způsobuje zchudnutí zemí s nekonkurenceschopnými ekonomikami a zatěžuje budoucí generace. AfD se prezentuje jako umírněná středostavovská strana, ačkoliv je tradičními partajemi nálepkována jako populistická a nacionalistická. Podle politických komentátorů se jedná o protestní uskupení. Dalším přídomkem AfD je „profesorská strana“, neboť více než dvě třetiny jejích zakladatelů se rekrutují z řad akademiků a držitelů doktorátů.

Dopadnou-li volby, jak naznačují průzkumy, ve hře jsou hypoteticky čtyři možné koalice. Jestliže budou liberálové nadále posilovat, může pokračovat dosavadní vláda CDU-CSU a FDP. V případě neúspěchu FDP je mohou v kabinetu Angely Merkelové vystřídat Zelení, kteří jsou dostatečně silní, aby zaručili v Bundestagu majoritu černo-zelené koalici. Spojenectví stran levého středu (SPD, Zelení, Levice) v rudo-zelené koalici resp. případná vláda sociálních demokratů a zelených s podporou die Linke může pravici poslat po osmi letech do opozice. Konečně je zde i možnost velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. Otázkou je, zda uspějí dvě výše zmíněné malé strany, které mohou poměr sil změnit. O podobě příští spolkové vlády tak bude rozhodovat každé procento a Němce čeká napínavý souboj.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.