Ondřej Kosina: Strach z EU nebo krátká paměť Islanďanů?

obrazek
29.4.2013 07:33
27. dubna se na Islandu konaly parlamentní volby, jejichž výsledek je velmi pozoruhodný. Zvítězily pravicové strany, které zemi v roce 2008 přivedly do hluboké finanční krize a na samotný pokraj bankrotu. Naopak strany levého středu, jež ostrov vyvedly z nejhoršího a podařilo se jim stabilizovat ekonomiku, přišly o více než polovinu elektorátu a skončí v opozici. Takový výsledek lze interpretovat dvojím způsobem. Buď jsou Islanďané velmi zapomnětlivým národem, nebo ze strachu před vstupem do EU, kam levostředový kabinet zemi směřoval, bez velkého nadšení hlasovali pro euroskeptickou pravici jako menší zlo.

Výsledky voleb

O hlasy voličů se ucházelo 15 stran, tedy dvakrát více než v roce 2009. V islandském Althingu – nejstarším parlamentu světa, jehož počátky sahají do roku 930, a který se v současnosti „těší“ velmi nízké důvěře obyvatel – zasedá 63 poslanců. K nadpoloviční většině je tedy potřeba 32 mandátů, čehož obě strany pravého středu dosáhly – dohromady disponují 38 hlasy a mohou tak pohodlně sestavit vládu. Nejvíce hlasů – 26,7 % a 19 mandátů – získala konzervativní Strana nezávislosti, jíž poslední čtyři průzkumy z 25. – 26. dubna přisuzovaly podporu v rozpětí 22,9 – 27,9 % hlasů. Oproti volbám v roce 2009 si tak polepšila o 3 %. Z jejích řad mimochodem pochází i neúspěšný expremiér Geir Haarde, jehož občané obvinili z odpovědnosti za krizi a pohnali ho před soud. V těsném závěsu skončila liberální Pokroková strana s 24,4 % a rovněž 19 mandáty. Tento výsledek je téměř totožný s předvolebními preferencemi strany. K liberálům se tak vrátilo nebo nově získali celkem 9,6 % voličů.

V poli poražených zůstaly obě formace dosavadní vládní koalice. Sociálně demokratické alianci zbylo 12,9 % voličů (9 mandátů) a přišla tak o téměř 17 % elektorátu z roku 2009. Výsledek sociálních demokratů je navíc ještě slabší než předvídaly průzkumy, které straně přisuzovaly 13 – 14,7 %. Zelená levice se od posledních voleb propadla z 21,7 % na současných 10,9 % (7 mandátů). Tato cifra odpovídá předvolebním preferencím, což dokazuje, že islandské agentury dokáží výsledek voleb v rámci statistické chyby odhadnout.

O přízeň voličů bojovalo i několik nových formací (euroskeptická a socialistická Duha, občanská iniciativa Úsvit, Demokratická strana ad.), které vznikly v reakci na hlubokou politickou a ekonomickou krizi nebo se odštěpily od zavedených stran. Pětiprocentní klauzuli nutnou pro vstup do Althingu však zdolaly pouze dvě. Liberálně-ekologická Světlá budoucnost, která získala 8,3 % (6 křesel) a Pirátská strana s 5,1 % hlasů (3 mandáty). Celkem pro nové a alternativní subjekty, které spojuje odpor k establishmentu, preference přímé demokracie a důraz na komunikaci přes internet, hlasovalo bezmála 20 % voličů.

Příčiny vítězství zkompromitované pravice

Koaliční vláda sociálních demokratů a zelených v čele se sedmdesátiletou premiérkou Jóhannou Sigurðardóttirovou – vůbec první ženou, první sociální demokratkou a první lesbičkou ve funkci předsedkyně vlády – nebyla příliš populární z důvodu tvrdých úsporných opatření, která zavedla. Ovšem nelze pochybovat o tom, že to samé by na jejím místě realizoval pravicový kabinet. Vláda levého středu musela po odvrácení bankrotu tuto sanační politiku naordinovat a je třeba říci, že se jí podařilo ekonomiku stabilizovat a to nejhorší má již Island za sebou. HDP pozvolna roste a nezaměstnanost osciluje okolo 5 %. Plody hospodářského zotavení nyní bude sklízet pravice, která se po čtyřleté pauze vrací zpět k moci. Na rozdíl od levice však odmítá vstup do Evropské unie, na což euroskeptičtí Islanďané slyší a ani se jim nelze divit, že se s velkým nadšením do krizí zmítané Unie nehrnou. Obavy mají především islandští rybáři, jimž by bruselské direktivy zkomplikovaly život. Severské národy pečlivě střeží svou suverenitu a Islanďané nejsou výjimkou (Norové ve dvou referendech odmítli vstup do EU, Švédové a Dánové odmítli euro). Přístupové rozhovory mezi Reykjavíkem a Bruselem byly před volbami přerušeny a o jejich pokračování nebo ukončení rozhodne až nový kabinet.

Únava z čtyřletého utahování opasků spolu s obavami důsledků vstupu do EU tedy zřejmě způsobily opětovný příklon k pravici, která navíc nalákala voliče na nízké daně a další populistické sliby. Konzervativci vládli s liberály do osudného roku 2008 téměř třicet let a marasmus, do kterého ostrov přivedli je buď zapomenut, nebo je Evropská unie vnímána jako větší zlo.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pokud na Islandu "řádí krize" a hrozil bankrot při nezaměstnanosti oscilující na 5%, tak co dodat... Alespoň se v ČR objevila vynikající islandská tresčí játra.... (už, aby krize postihla též Rusko...), Řekům bychom mohli též "pomoci" konzumací jejich výtečné metaxy a jogurtů, popř. bezkonkurenčních pomerančů...

Ale chápu, že se Islanďané děsí vstupu do EU v současném jejím "stavu" a "rozpoložení". Ono je to de facto ZA TREST..... Zjevně i v tom, pane Kosino, nacházíte jeden z důvodů, proč je to tak, že viníci jsou "záchranou".

Ještě jednou, DÍKY.

Vladimír Štingl

Nechápu, nerozumím..... Lidská blbost je neuvěřitelná.... Jen nevím, zda Islanďanů, nebo moje. Nebo, že by "nějaká manipulace" finančně "vyfutrovaných" médií či fyzických osob? 

Super informace. Pro mě děsivá.

Zdravím Vás.