Ondřej Kosina: Volby v Lucembursku – stabilita, která nudí

obrazek
22.10.2013 12:53
Parlamentní volby v Lucemburském velkovévodství zřejmě nejsou událostí, která zajímá mnoho lidí nejen kvůli blížícím se volbám u nás. Přesto se domnívám, že za pozornost stojí už vzhledem ke skutečnosti, že Lucembursko je sídlem řady mezinárodních organizací, jádrem EU a územím spjatým s našimi národními dějinami dynastií Lucemburků, především otcem vlasti Karlem IV.

Co volbám předcházelo?

Předčasné volby se konaly 20. října v důsledku skandálu okolo zpravodajských služeb, které čelí obvinění, že sbíraly informace o obyvatelích a podnicích, ilegálně odposlouchávaly politiky i velkovévodu Jindřicha I. s rodinou a zpronevěřovaly státní peníze. Nejdéle sloužící premiér v Evropské unii (od roku 1995) Jean-Claude Juncker, jehož Křesťansko-sociální lidová strana (CSV) vládla ve velké koalici s Lucemburskou socialistickou dělnickou stranou (LSAP), 11. července podal demisi, protože podle parlamentu nedokázal zamezit zneužívání moci zpravodajci. Ještě před tím z vlády odstoupili socialisté a koalice tak ztratila většinu v Poslanecké sněmovně.

Volební účast je v Lucembursku povinná pro všechny od 18 do 75 let, přičemž občanům nad věkový limit a žijícím v zahraničí je povoleno hlasovat prostřednictvím pošty. Volební neúčast je pokutována 100 – 250 eury. Proto nepřekvapuje, že hlasovalo 218 453 resp. 91,2 % registrovaných voličů, kteří si vybírali z devíti politických stran. Podle průzkumu agentury TNS, jež sbírala data od 27. srpna do 13. září, byli jasným favoritem dosud vládnoucí křesťanští sociálové s 33 %, které s velkým odstupem následovali socialisté a liberálové s 15 % a zelení s 10 %.

Výsledky voleb

Ačkoliv se očekával pokles podpory nejsilnější vládní strany, konzervativní a proevropská CSV dokázala s 33,7 % a 23 mandáty obhájit prvenství, přestože oproti volbám v roce 2009 přišla o 4,3 % voličů a 3 křesla. Druhá sociálně demokratická LSAP, které průzkum přisuzoval pouze 15 % překvapila ziskem 20,3 % a udržela si dosavadních 13 mandátů. Třetí místo obsadila liberální a středopravicová Demokratická strana (DP) s 18,3 % a 13 poslanci. Polepšila si tak o 3,3 % a 4 křesla. Čtvrté místo patří Zeleným s 10,1 % a 6 mandáty a pátou příčku obsadila konzervativně, euroskepticky a v ekonomice neoliberálně orientovaná Alternativní demokratická reformní strana (ADR) se 6,7 % a 3 křesly. ADR i Zelení mírně oslabili – přišli shodně o jeden mandát. Šestici parlamentních stran uzavírá postkomunistická Levice se 4,9 % a 2 mandáty, která naopak získala jednoho poslance navíc. Před branami Poslanecké sněmovny zůstali Piráti (2,9 %), Komunistická strana Lucemburska (1,6 %) a Strana za plnou demokracii (1,5 %). Pro úplnost dodám, že do lucemburského parlamentu se volí na základě poměrného systému a přepočet na mandáty určuje Hagenbach-Bischoffova kvóta.

Dvě varianty vládní koalice

Jean-Claude Juncker vzhledem k možné nestabilitě apriori zavrhl spojení tří uskupení. Aby opětovně vznikla dvoučlenná vládní koalice, mají křesťanští sociálové na výběr ze dvou partnerů. Buď mohou pokračovat v osvědčené velké koalici se socialisty nebo zformovat čistě pravicový kabinet s liberály. Obě varianty zaručují pohodlnou nadpoloviční majoritu 36 křesel v šedesátičlenné Sněmovně.

CSV je tradičně nejsilnější stranou v zemi – od roku 1945 skončila jen dvakrát na druhém místě a podílela se na všech vládách kromě let 1974 – 1979. LSAP stabilně obsazuje druhé místo a je dlouholetým koaličním partnerem lidovců. Třetí místo pravidelně obsazuje liberální DP, která měla své ministry naposledy v letech 1999 – 2004. Zdali se po devítiletém působení v opozici do vlády vrátí zpět, je otázkou. Ani tyto volby však nezměnily dosavadní trend a dokazují, že lucemburský stranický systém je mimořádně stabilní.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.