Ondřej Kosina: Způsobí korupční skandál pád španělské vlády?

obrazek
15.2.2013 11:39
Španělští konzervativci přivedli zemi po roce vlády do hlubokého marasmu. Ten již započal za vlády socialistů, kteří si nevěděli rady s vysokou nezaměstnaností, a proto je voliči – unavení ze sedmileté éry Josého Luise Zapatera – vytrestali volební porážkou. Zřejmě však netušili, že Lidová strana v čele s Marianem Rajoyem a jeho neoliberálními recepty na ozdravení španělské ekonomiky nepředstavuje žádanou pozitivní změnu ale daleko větší zlo, než jakým byli v očích frustrovaných Španělů socialisté.

Drahota, škrty, masová nezaměstnanost a separatismus

Za vlády Lidové strany roste zadlužení, drahota i nezaměstnanost, hospodářství je v recesi (v roce 2012 zaznamenalo stagnaci o 1,3 %), stále více lidí se propadá do chudoby a přichází o střechu nad hlavou, protože nejsou schopni splácet hypotéky, přibývá sebevražd ze zoufalství a beznaděje. Emigrace do Latinské Ameriky a evropských zemí s lepšími ekonomickými vyhlídkami nemá obdoby. Už tak vysoká nezaměstnanost, postihující především absolventy škol, se za rok pravicové vlády ještě o několik procent zvýšila a podle údajů z listopadu 2012 činí 26,2 % (ještě v roce 2011 dosahovala 21,6 %). Rajoyův kabinet však místo prorůstových opatření provádí pouze účetní škrty a osekává sociální výdaje, za což je z Berlína i Bruselu chválen. Finanční pomoc z eurozóny jde pouze na sanaci bank. Navíc se ozývají katalánští separatisté, kteří mají pocit, že na zbytek země soustavně doplácejí a stále hlasitěji volají po nezávislosti. Už ani král Juan Carlos I., který vládne od roku 1975, není vnímán jako přirozená autorita a pojítko španělské společnosti, jako tomu bývalo kdysi. Na záběrech z demonstrací jsou často k vidění republikánské vlajky a mnozí Španělé se evidentně hlásí k druhorepublikovému odkazu sociální revoluce.

Lidovecká korupční aféra

Ke všem těmto negativním jevům se v polovině ledna provalil korupční skandál nevídaných rozměrů sahající ke špičkám vládní Lidové strany a k samotnému premiérovi. Deník El País publikoval tajné účty potvrzující, že vrcholní politici této konzervativní strany přijímali v letech 1990 – 2009 desetitisíce eur od různých – zejména stavebních – soukromých firem. Jedním z příjemců peněz byl expremiér José María Aznar – známý jestřáb a spojenec George Bushe ml. – i současný premiér Mariano Rajoy považovaný za nevýrazného a necharizmatického politika, avšak dosud nespojovaného s žádnými aférami. Existenci systému úplatků potvrdil i bývalý lidovecký poslanec. Světově uznávaný soudce Baltazar Garzón, který na tyto machinace poukázal, byl již odstaven a nyní smí vykonávat pouze advokátskou činnost. Ačkoliv zatím nikdo nebyl obviněn ani pravomocně odsouzen, důkazy jsou celkem přesvědčivé a jen velcí optimisté mohou věřit, že špičkoví konzervativní politici neměli s korupcí nic společného. Takto významnou aféru zřejmě nebude možné zamést pod koberec a je vysoce pravděpodobné, že pád premiéra – nebo celé vlády – je jen otázkou času.

Změny volebních preferencí

Poslední průzkumy preferencí reflektují značné přesuny elektorátu směrem k menším stranám a pozvolné vyrovnávání podpory dvou největších stran. Není vyloučené, že se bude vývoj ubírat stejným směrem jako v Řecku, kde poslední dvoje volby zcela destruovaly třicet let fungující systém bipartismu. V předčasných volbách v listopadu 2011 drtivě zvítězila Lidová strana (PP) se 44,6 % (186 mandátů z 350) a Rajoyova vláda tak může v parlamentu bez problémů odhlasovat jakýkoliv zákon. Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) naopak dosáhla vůbec nejslabšího výsledku od tranzice k demokracii a prvních voleb v roce 1977 – pouze 28,8 % a 110 mandátů. Postkomunisté ze Sjednocené levice (IU) skončili na třetím místě s velkým odstupem v podobě 6,9 % následovaní centristickou formací Jednota, pokrok a demokracie (UPyD) s 4,7 % a stranami katalánských a baskických autonomistů.

Podle průzkumu agentury Metroscopia z 30. ledna – 1. února by lidovce volilo pouze 23,9 % a socialisty 23,5 % dotázaných. Obě velké strany tak významně tratí na úkor dvou menších formací – Sjednocené levici by odevzdalo hlas 15,3 % a straně UPyD 13,6 % respondentů. Novější průzkum agentury Sigma Dos z 6. – 8. února nabízí o něco střízlivější čísla. Lidovcům přisuzuje podporu 33,5 % a socialistům 28,2 %, nicméně rovněž reflektuje posilování Sjednocené levice (12,3 %) a UPyD (10 %). Katalánská Konvergence a jednota (CiU) by získala 4 % a ostatní strany by dohromady volilo 12 % respondentů. Jaký bude dopad korupční aféry na španělskou politickou scénu a zda se budou konat další předčasné volby, se dozvíme až v následujících týdnech.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.