P. Duchoslav: O svědomí Ludmily Brožové Polednové

horáková
27.6.2015 19:43
Dne 27. 6. 1950, před 65 lety, byla popravena Milada Horáková, významná představitelka národně socialistické strany, duší oddaná vlastenka a přesvědčená socialistka. Jednou z prokurátorek, které se podílely na vykonstruovaném politickém procesu (StB mu dala název Akce střed), byla Ludmila Brožová Polednová, zapálená komunistka, jež se angažovala i v mnohých dalších politických, zejména pak církevních procesech, kde vystupovala jako samostatná žalobkyně. V nich osvědčila svou fanatickou víru v komunismus, kterou si uchovala až do své smrti v roce 2015.

Polednová se v roce 1950 účastnila porady strůjců politického procesu s Horákovou včetně komunistického fanatika, náměstka ministra spravedlnosti K. Klose. Během ní se několik dní před soudním líčením projednávaly a navrhovaly tresty pro obžalované. Ty zněly drakonicky: čtyři tresty smrti, čtyři doživotí. Polednová svou nechvalně známou řečí demagogicky stavěla M. Horákovou a další obžalované na úroveň „podlidí“, kteří usilovali o rozvrat a zničení republiky. Po roce 1989 tvrdila, že se Horáková k činům „dobrovolně“ přiznala. Přitom byli jak M. Horáková, tak i další obžalovaní StB mučeni a své řeči u soudu museli poslušně odříkávat. I když až do své smrti Polednová odmítala svou vinu a stále prohlašovala, že M. Horáková se činů, z nichž byla obžalována, skutečně dopustila, její právní podíl na justiční vraždě je nesporný. A z nejnovější doby i soudně potvrzený.

V roce 2007 bývalou komunistickou prokurátorku odsoudil Městský soud v Praze k trestu odnětí svobody v délce osmi let. Následně byl tento rozsudek v roce 2008 zrušen s odůvodněním, že čin je promlčený. V září 2008 však dochází k dalšímu zvratu v případu a z popudu Nejvyššího soudu se kauza vrátila k vrchnímu soudu k novému posouzení, přičemž Polednová byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody šesti let. Ten si odpykávala od března 2009 do prosince 2010, kdy jí prezident V. Klaus udělil milost ze zdravotních důvodů. Tu, mimochodem, považovala za „samozřejmost“.

Polednová po celou dobu odmítala vinu a prohlašovala (stejně jako nacističtí pohlaváři v Norimberku v roce 1945), že jen plnila rozkazy nadřízených. Svou aktivitou během procesu s M. Horákovou je však v mnohých ohledech předčila. Hlavně svou osobní nenávistí k M. Horákové. Bývalá prokurátorka si po roce 1989 ani na okamžik nepřipustila byť jen dílčí vinu za odsouzení a popravě M. Horákové, a svůj soud, který absolvovala tentokrát na opačné straně, než byla léta zvyklá, označila jako politický a zmanipulovaný proces.

Svědomí (a potažmo svět) Polednové bylo celý život jakožto zapálené komunistky a bývalé ochotnické herečky stále stejné: všichni odsouzení si v politických procesech, jichž se sama účastnila, trest zasloužili, protože činy, z nichž byli viněni, skutečně spáchali a prokurátorka „jen“ plnila rozkazy vyšších míst, což musela. Nikdy nezalitovala, nikdy se neomluvila.

 

Její odsouzení příslušnými soudy z roku 2007, resp. 2008 tak má významný morální rozměr, protože byla veřejně a jasně vyřčena spoluvina Polednové na justiční vraždě M. Horákové. A pro jedinou dceru M. Horákové J. Kánskou to znamenalo i po skoro 60 letech od skončení prvního velkého monstrprocesu alespoň malé zadostiučinění.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Jenom je zvláštní, že oddůvodnění rozsudku nad Polednovou nebylo nikdy publikováno.

A myslím, že není zapotřebí přehánět a tvrdit, že Polednová někdy v souvislosti s Horakovou mluvila o "podlidech".