Peking má mimořádný zájem o Vídeň

seemann
16.4.2018 07:20
Návštěva 250 členné delegace Rakouské republiky vedené spolkovým prezidentem Alexandrem van der Bellenem a spolkovým kancléřem Sebastianem Kurzem měla ve vzájemných vztazích historický význam. K tomu odpovídalo i uvítací aranžmá v Pekingu již od prvého dne šestidenního pobytu nejvyšších představitelů malé evropské alpské země s osmi miliony obyvatel v téměř jeden a půl miliardové Říši středu.

Za účasti nejvyšších čínských představitelů v čele s prezidentem Si Ťin-pingem zasedli na zahajovací recepci v Hale lidu u stolků politici a podnikatelé k soukromým rozhovorům. Kromě opulentních čínských jídel si přitom vyslechli Mozartovy melodie v podání zázračné sedmileté solnohradské houslistky Anny Cäcilie Pfößové hrané na nástroji patřící geniálnímu skladateli. Jak konstatovali přítomní nezůstalo ani jednoho oko vlhké i u stoicky se tvářících politiků. Takto vytvořené ovzduší pak umožnilo jednat i o takových věcech aby čínský nejvyšší státní a stranický šéf, který je velkým příznivcem fotbalu si si mohl postěžovat rakouské hlavě státu že jeho národní celek prohrál s Českem a navrhl společné utkání s Rakouskem. Samotný státní banket se proti původnímu předpokladu prodloužil o hodinu.

Otevřená jednání mezi státníky obou zemí umožnila nová rakouská koaliční vláda lidovce Sebastiana Kurze s s pravicovými populisty strany Svobodných FPÖ. Ve svém programovém prohlášení se vyslovila pro posilování svého neutrálního postavení a k Číně vypracovat s ohledem na mezinárodní situaci novou strategii, která nehovoří ani o Tibetu nebo Tajvanu. Současná rakouská politika proklamuje stavění mostů mezi Západem a Východem a odmítá diskriminační kroky, které by tento projekt narušovaly. Pro Rakousko má velký význam čínský ekonomický potenciál což potvrzuje i účast devíti set rakouských podniků, které zde podnikají. Kromě toho pozitivně hodnotí její boj proti negativním změnám klimatu a její dominantní postavení v mezinárodní politice, kterou se snaží nezostřovat. Máme společné cíle prohlásil rakouský prezident Alexander Van der Bellen za účasti nejvyšších čínských představitelů.

Jak oznámil Kurz bylo uzavřeno 30 obchodních dohod ve výši jeden a půl miliardy Euro. Čína je hospodářským turbem, zaznělo z úst nejvyšších rakouských představitelů a tvoří dobrou základu pro kooperaci. Umožňují to i společné cíle i pokud se týká oblasti životního prostředí a ochrany klimatu. Rakousku se po předchozích desetiletých jednáních podařilo dosáhnout dohody i v exportu svých zemědělských výrobků především vepřového masa. Pro rakouské zemědělství a jeho rozvoj jde o prioritní otázky.

Ministr dopravy a infrastruktury Norbert Hofer, který je vicešéfem koaličních Svobodných, vyjádřil plnou podporu vybudování tzv. hedvábné cesty, která by umožnila dodávat výrobky mezi oběma zeměmi během deseti dnů. Lidovecká ministryně hospodářství Margarete Schramböcková zdůraznila důležitost čínského trhu pro rakouský export. Prezident hospodářské komory Christoph Leitl k tomu dodal, že Čína nechce obchodní válku s USA, ale nebojí se jí, protože má k dispozici obrovský vnitřní trh. To je výhodné i pro Rakousko, protože se může na něho soustředit.

Rakouská delegace byla pak přítomna i zasedání Hospodářského fóra BOAO , který je j davovskou formou pro Asii a následného rakouského fóra v Sečuánu, kde se jednoznačně distancovala od ekonomických sankcí. Výsledkem návštěvy bylo však nejen uzavření hospodářských dohod ale především, že by se Vídeň měla stát hlavním stanem pro střední a východní Evropu pro největší čínskou světovou banku ICBS. Rovněž tak centrem čínského turismu pro Evropu, pro výhodnou polohu a dálniční spojení s evropskými kulturními a rekreačními oblastmi. Zvýšilo by to i stále rostoucí zájem Číňanů kterých jen Rakousko vloni navštívilo na milion tamních turistů, přinášející značné zisky. Evropské aktivity Pekingu se zřejmě nyní soustřeďují na Vídeň a Si Ťing-pink přislíbil, že příští rok zavítá do metropole na Dunaji.

.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

jan-vysocina

Rakušané si jinak váží republiky PRC než čeští rádoby politici s liberálně cinknutou demokracií. Nemají tam politiky formátu Kalouska apod.