Perspektivy v energetice po tragédii ve Fukušimě

obrazek
29.8.2011 14:16
11. března došlo v souvislosti se silným zemětřesením k havárii v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku, v důsledku níž byla elektrárna zničena. Do okolí při tom uniklo větší množství radioaktivních látek než při výbuchu jaderné bomby v Hirošimě a v okruhu 20 km museli být evakuováni všichni obyvatelé. Havárie byla zařazena na stupnici nebezpečí do sedmého stupně, který doposud patřil jen havárii v jaderné elektrárně Černobyl.

V reakci na to v červnu německý kabinet přijal plán odstavení všech svých 17-ti jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Osm z nich již bylo odstaveno bezprostředně po havárii JE Fukušima v Japonsku. Před jejich odstavením se jaderné elektrárny v SRN podílely na výrobě elektřiny 23 %.

Existuje proto důvodná obava, zda nedojde v zimě v jižních částech Německa k výpadkům proudu. Objevily se proto úvahy, zda jednu z osmi již odstavených elektráren neuvést do provozu jako studenou zálohu. K tomu však asi spíše nedojde, protože by to bylo značně nákladné a politicky před volbami neúnosné.

Podle německých úřadů žádné výpadky v dodávkách elektřiny nehrozí. V současnosti ale dodávají v Německu elektřinu do sítě dokonce pouze čtyři jaderné elektrárny z devíti provozovaných kvůli vládnímu moratoriu a přechodnému odstavení některých reaktorů v rámci údržbářských prací.

Podle některých českých činitelů (např. premiér Nečas) je německý plán pro ČR špatná správa, protože Němci nemají jádro čím nahradit a povede to proto ke zvýšení poptávky po elektřině a tím k jejímu zdražení i v ČR. Jde tedy o to, zda plán na vypnutí JE v Německu je, či není promyšlená akce. Nutno podotknout, že tento plán vznikl již před několika lety za vlády SPD a Zelených. Vláda CDU a FDP jej však pozastavila a chtěla termín odstavení jádra posunout o 20 let. Havárie v Japonsku donutila vládu se k tomuto plánu vrátit a znovu jej schválit. Německo tedy má ústup od jádra připraven, nejde o nějaké okamžité rozhodnutí. Obnovitelné zdroje v SRN již v současné době produkují 17 % veškeré elektřiny a díky dobře nastavené legislativě tento podíl každoročně roste o několik procent. Co se týká cen elektřiny, tak německá vláda si nechala zpracovat podrobnou analýzu svého rozhodnutí. A podle této analýzy vychází, že postupné odstavení všech německých jaderných elektráren vyvolá růst cen elektřiny o 0,6 až 0,8 eurocentu na kWh, tj. o asi 0,15 Kč/kWh. Německo se také nehodlá zaměřit pouze na náhradu elektřiny, ale chce také zintenzivnit úspory energie. Bude proto vytvořen nový fond, z něhož budou financovány výhodné půjčky na zateplování domů a další opatření k úspoře energie. Tento fond bude získávat finanční prostředky z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů v rozsahu asi 1,5 mld eur ročně.

No a co z tohoto vývoje vzplývá pro nás? Předně musím upozornit na to, že nemám nic proti dostatečně bezpečným jaderným elektrárnám. Havárie v Japonsku však ukázala, že je otázka dostatečně bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren je relativní a závisí na řadě, často těžko předvídatelných okolnostech. V Česku sice nehrozí silná zemětřesení a tsunami, ale například teroristický útok na jadernou elektrárnu nikdo ani u nás se stoprocentní jistotou vyloučit nemůže. Mám proto tak trochu obavu, aby to nebylo jako v onom známém českém filmu, kdy ředitel psychiatrické léčebny docent Chocholoušek po prvním přehmatu svých podřízených říkal, že k takovémuto politováníhodnému omylu dochází jednou za 10 let, po druhém že dvakrát za 10 let atd. Před Fukušimou nás totiž někteří odborníci také ujišťovali, že Černobyl se v žádném případě nemůže ani vzdáleně opakovat. Bohužel se však ukázalo, že to není až tak úplně pravda. Podle mého názoru je proto nutné na jádro pohlížet jako na určitý přechodný zdroj energie, který je rizikový, a musíme jej proto využívat co možná nejkratší dobu a jakmile to bude možné, tak jej musíme opustit a přejít k bezpečnějším zdrojům energie.

Osobně jsem přesvědčen, že německé rozhodnutí není pro Evropu včetně ČR hrozba, ale příležitost. Je to velký impuls k technologickému rozvoji. Vyvolá růst investic do výzkumu a vývoje alternativních zdrojů energie, především samozřejmě do obnovitelných zdrojů, do způsobů ukládání energie apod. Jde tedy o impuls, který posune energetiku významně vpřed k energetice budoucnosti. Předně vyvolá nový boom výstavby nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie a na zemní plyn, urychlí se rozvoj zejména geotermální energetiky, vyvolá zintenzivnění vyhledávání ložisek zemního plynu v břidlicích v Evropě a vyvolá investice do celoevropských a inteligentních rozvodných sítí. Uchování energie přestane být závislé na budování nákladných přečerpávacích hydroelektráren a bude zajišťováno prostřednictvím technologií založených na levných chemických a elektrolytických reakcích. Přestaneme rozlišovat noční a denní proud, debata o energetických špičkách a blackoutech z přetížení rozvodných sítí bude minulostí. Domnívám se, že je v jistém ohledu dokonce načase, že tento impuls přichází právě nyní. Energetika je nejen v Německu, ale především v Česku, stále zakonzervována v mantinelech 20. století. Ve Státní energetické politice, vč. nových návrhů, jsou za základ považována fosilní paliva, vychází se ze stále rostoucí spotřeby energií, úspory a obnovitelné zdroje jsou nadále bagatelizovány a znevažovány. Je tedy nejvyšší čas, a to nejen s ohledem na globální oteplování, ale především s ohledem na zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, se začít seriózně zabývat alternativami k uhlí a úsporami.

Obnovitelným zdrojům (OZE) se vyčítá, že jsou drahé a nespolehlivé. Obojí je však dočasné a řešitelné. Do výzkumu a vývoje uhelné a jaderné energetiky bylo celosvětově investováno o dva řády více finančních prostředků než do výzkumu a vývoje OZE. Doufám, že německé rozhodnutí bude impulsem k tomu, aby se do výzkumu a vývoje OZE začalo investovat podstatně více než doposud. A jsem přesvědčen, že pokud k tomu dojde do 10-ti let, bude větší část výroby energie z OZE levnější než ze všech klasických zdrojů a za 20 let budou technologie využití OZE vypadat úplně jinak než dnes a budou i dostatečně levné a spolehlivé. A na výroky pánů Nečase, či Topolánka si již nikdo ani nevzpomene, leda jako na brzdy naší ekonomiky, pokud se včas nepřipojíme k německé strategii.

Německé rozhodnutí je bezpochyby příležitostí pro český průmysl, protože všechny nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, které budou vyvinuty a nová zařízení na využívání obnovitelných zdrojů, která budou postupně nahrazovat nejen německé jaderné elektrárny ale i elektrárny tepelné v řadě evropských zemí, bude muset někdo vyrobit. A pokud se náš průmysl této příležitosti chopí, má předpoklady se v tomto dlouhodobě velmi perspektivním a konkurenceschopném oboru, kde bude poptávka dlouhodobě dynamicky růst, dostat na špičku.

Nyní zpět k jádru. Prodloužení životnosti JE Dukovany a dostavba dvou bloků JE Temelín je prostředkem k co nejrychlejšímu přechodu k nízko emisní energetice. Tyto, jak doufám poslední investice do jaderných zařízení u nás, pomohou vyřešit otázku neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole Armáda na severu Čech a urychlit odstavování tepelných elektráren a tepláren. Úvahy o výstavbě nové JE v Blahutovicích či těžbě uranu louhováním v Ralsku jsou opravdu de mode. Viděl bych raději, kdyby se ČEZ a další velcí investoři vrátili například ke svým geotermálním projektům.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.