Poslední bitva v Bundestagu vzplála

bundestag 09
9.9.2021 07:26
Volební kampaň ve Spolkovém sněmu ve stylu „Všichni proti všem“ byla přenášena stanicí ARD v přímém přenosu, takže volič mohl vidět její scenář, kde Merkelová varuje před stranou Levice, Baerbocková útočí na křesťanskou Unii a sociální demokraty a Laschet na Scholze. Pravděpodobně poslední zasedání Spolkového sněmu v tomto složení bylo poznamenáno prostě volební kampaní.

Kancléřka se za posledních 16 let takto projevila jen zřídka, alespoň ne v německém Bundestagu, konstatovala ARD. Obecné rozpravě na konci parlamentního roku nebo legislativního období obvykle dominuje hodnocení práce, kterou vláda vykonala nebo naopak nevykonala Kancléřka sice o tom také mluvila, ale pro ni bylo důležité něco jiného. Nadcházející volby do Spolkového sněmu jsou podle ní zvláštní nejen proto, že již nebude znovu zvolena, ale také kvůli rozhodnutí o směru: levicová aliance versus vláda buržoazního středu vedená CDU. Tón debaty byl tak dán.

Vyzyvatel za sociální demokracii Olaf Scholz nastoupil na pódium s klidem krále průzkumů. Místo ostrých útoků začal poděkováním kancléřce za úspěšnou spolupráci ve vládě. Zpracování věcných otázek bylo z jeho úst obvyklé - otázka důchodová, finanční a minimální mzda, klimatická a hospodářská politika, o kterých hovoří volební manifest jeho strany. Vždy s poznámkou, že to půjde jen s ním jako kancléřem a bez křesťanských stran CDU/CSU.

Annalena Baerbocková označila volby do Spolkového sněmu za volby směrem k cíli. Od kancléřky se však liší. Jde o volbu mezi "obvyklým postupem" a obratem v politice ochrany klimatu. "Klimatická vláda" by mohla existovala pouze se zeleným kancléřem. Obviňuje unijní strany, že se příliš spoléhají na regulační síly tržního hospodářství a osobně útočí na Olafa Scholze, že se údajně ze svých chyb nikdy nepoučil.

Jako poslední ze tří kandidátů na kancléře promluvil předseda CDU Armin Laschet. Snažil se najít rovnováhu a tak na jedné straně se prezentoval jako důstojný nástupce Angely Merkelové, na druhé straně vysvětloval, proč je také pro obnovu a snaží se o to dialektickou argumentací k nastoleným otázkám. Ukončení těžby uhlí ano, ale pouze podle rozhodnutí v roce 2038, nikoli dříve. Obrat v průmyslové a dopravní politice, ano, ale pouze tak, aby Německo jako průmyslová lokalita neutrpělo žádnou újmu. Nakonec se do Scholze pustil s tím, že se nemůže nikdo prosadit proti jeho straně, přičemž je věrohodnou zárukou, že nedojde ke vzniku levicového spojenectví.

Liberál Christian Lindner se přitom tvářil, že pravděpodobně bude v příští spolkové vládě. Pouze s kým? Na začátku svého vystoupení je předseda FDP ohromen tím, že Scholz si příliš věří ve své vítězství. To však není důvod, aby opustil své základní postoje, daňové úlevy pro hospodářství, investice do vzdělávání a digitalizace. Za těmi podle něj nestojí ani Zelení, ani SPD. Váha skutkových otázek jasně ukazuje, kde jsou jeho sympatie a vyhýbá se odmítnutí spojenectví se Scholzem..

Představitel strany Levice Dietmar Bartsch jasně říká, kde by nejraději viděl svou stranu po volbách do Bundestagu, a to ve spojenectví s SPD a Zelenými. Podle něj existuje dostatek společných projektů, například základní přídavek na dítě. Ani v daňové a finanční politice nejsou daleko od sebe. Vyhýbá se však nepříjemným tématům, jako je členství v NATO nebo obranná politika. Přitom útočí také na CDU/CSU a tvrdí, že byla zanedbána.

Reprezetantka Alternativy pro Německo Alice Weidelová měla to privilegium, že mohla vystoupit bezprostředně po kancléřce. Tuto výhodu však příliš nevyužíla a přímo na ní zaútočila a nenechala na ní ani nit suchou. Její uprchlická politika byla nejhorší chybou, rozdělila zemi a její vláda okradla občany o jejich svobody. O nějaké spolupráci ze strany AfD nelze ani ve snu počítat.

"Mutti der Nation", kancléřka Angela Merkelová, nese část viny za volební debakl," píše k tomuto jednání Bundestagu DER NEUE TAG z Weidenu. "Teprve 19 dní před volbami, kdy jí samotné zjevně nic jiného nezbývalo, se v Bundestagu skutečně postavila za kandidáta Unie na kancléře Armina Lascheta - slovně napadla své politické protivníky. To už bylo zjevně pozdě. Vypadalo to spíš jako zoufalý pokus něco zachránit na poslední velké rodičovské konferenci před vysvědčením - ale to už občané poslali své dopisy do uren. Angela Merkelová si měla dříve sednout se svým bývalým politickým pěstounem, aby mu vštípila různá ponaučení z volební kampaně. A teď? Stále populární "Mutti der Nation" by měla nyní pronést ještě alespoň několik plamenných předvolebních projevů, aby trochu zvýšila Laschetův kredit. Vždyť uspěchané projevy těsně před koncem roku zachránily před propadnutím nemálo jiných problémových žáků," komentuje DER NEUE TAG.

Berlínský deník TAGESZEITUNG považuje poslední vystoupení Merkelové v Bundestagu za neobvyklé: "V Bundestagu jste se museli podívat dvakrát … ale ano, u řečnického pultu skutečně stála Angela Merkelová. Byla to však zcela jiná Angela Merkelová než v posledních 16 letech. Najednou to už nebyla kancléřka, která vždy mluvila klidně a rozvážně o stavu národa a svých drobných kompromisech, ale polemická volební agitátorka, která zněla jako Angela Merkelová, generální tajemnice CDU v roce 1999, bez ohledu na její pověst seriózního světového lídra. A bez ohledu na Olafa Scholze, tedy muže, který jí dlouho sloužil od dobře vychovaného až po loajálního," lze se dočíst v TAZ.

Deník DIE GLOCKE z Oelde analyzuje, že Scholz se staví do role legitimního nástupce zkušeného kancléře. "Se všemi těmi výpůjčkami to vždycky zazní: Na Scholze se lze spolehnout stejnou měrou. Kdyby to člověk nevěděl, mohl by šéfa SPD s jiskrou v oku obvinit, že se svým způsobem mstí za to, že si CDU/CSU pod vedením kancléřky Angely Merkelové přivlastnila řadu sociálnědemokratických témat a prodává je jako své úspěchy - ať už jde o minimální mzdu, ukončení jaderné energetiky nebo nájemní brzdu."

Deník FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG konstatuje, že Unii dochází čas. Laschet přece nevede kampaň jen proti Scholzovi a Baerbockové, ale také proti šéfovi bavorské CSU Söderovi a dokonce i proti spolkové kancléřce. Vzhledem k výsledkům průzkumů může bavorský premiér dál bez okolků brblat, že by byl lepším kandidátem. A takzvaní voliči Merkelové, které kancléřka svým stylem k Unii po léta připoutávala, se automaticky nestávají Laschetovými voliči. To částečně vysvětluje současný nárůst hlasů pro sociální demokraty, uvádí F.A.Z..

MITTELDEUTSCHE ZEITUNG z Halle zdůrazňuje, že občané před volbami nevědí, komu svěřit zemi. "Podle dosavadních průzkumů žádná strana nedokáže sjednotit více než čtvrtinu hlasů. K takovému rozkolu ve stranické krajině ve Spolkové republice ještě nikdy nedošlo. Příklady lze najít v jiných evropských zemích a ukazují, že to ztěžuje vládnutí a soudržnost národa. Ať už Merkelovou nakonec vystřídá kdokoli, bude si muset získat důvěru obyvatelstva," předpovídá MITTELDEUTSCHE ZEITUNG.

"Scholz prohlásil, že Zelení jsou jeho preferovaným partnerem," vysvětluje DITHMARSCHER LANDESZEITUNG z Heide. Základna SPD by znovu nedala požehnání osvědčenému spojenectví s Unií. Partnerem číslo dvě je pro Scholze FDP. Červeno-zeleno-žlutá koalice by také pravděpodobně měla ve Spolkovém sněmu mnohem širší základnu než červeno-zeleno-rudá . To, co nyní CDU/CSU maluje na zeď jako strašidlo zkázy veřejnosti uniká."

STUTTGARTER ZEITUNG spekuluje, že žádná strana se neobejde bez jednoho nebo dvou koaličních partnerů. V závislosti na konstelaci je třeba nejprve zahojit slovní zranění z tvrdé volební kampaně a překonat hluboké věcné rozpory, které na rozdíl od předchozí vlády nesmějí skončit příliš šablonovitými kompromisy. A i kdyby se to podařilo, spolkové uspořádání stojí v cestě silné vládě z Berlína a je třeba brát ohled na většinu ve Spolkové radě. Mnohé mrzutosti s novou vládou, která to nebude mít při urychlování věcí o nic jednodušší, by mohly brzy připomínat tu starou, obává se STUTTGARTER ZEITUNG.

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.