Pouhý výlet na rozloučenou. Základní problém se nezměnil

merkel beograd
15.9.2021 09:39
Kancléřka Merkelová na závěr své politické kariéry odcestovala na západní Balkán. Nejprve se v pondělí v Srbsku setkala s prezidentem Alexandarem Vučićem. V úterý pak kancléřka odletěla do Tirany, kde se setkala s předsedy vlád Albánie, Kosova, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Severní Makedonie.

V Bělehradě se zaměřila na bilaterální a hospodářsko-politické otázky a na sbližování Srbska s Evropskou unií. "Těší mě, že v rámci berlínského procesu dochází k postupnému pokroku. Dosáhli jsme zde značného úspěchu," uvedla kancléřka po jednání. Poukázala, že Berlínský proces, který byl zahájen v roce 2014, je způsobem, jak sblížit země západního Balkánu v regionální sféře. V Bělehradu se Merkelová setkala také se zástupci občanské společnosti ze všech šesti zemí západního Balkánu. Podle kancléřky byla její cesta přirozeně spojena s celým regionem. Při setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem poukázala však na malý pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2014, kdy zahájila takzvaný Berlínský proces - fórum pro rozhovory, na němž se projednávají otázky západního Balkánu. které se společně účastní srbská premiérka Ana Brnabičová a kosovský premiér Albin Kurti.

Na druhý den kancléřka Merkelová pokračovala v cestě do albánského hlavního města Tirany. Tam se nejprve setkala s albánským premiérem Edim Ramou a zde byla pozornost věnována bilaterálním otázkám, hospodářské politice a rovněž otázkám sbližování s EU. Poté poobědvala s předsedy vlád všech šesti států západního Balkánu, kteří se zaměříli na otázky regionální spolupráce, sblížení obyvatel regionu a jeho přiblížení k EU, které je a bude pro budoucnost klíčové.

Před návratem do Berlína kancléřka vedla ještě bilaterální rozhovory s předsedy vlád Kosova, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Severní Makedonie, kterým vyjádřila “signál naděje“. Merkelová jak známo se dlouhodobě zasazuje o sblížení západního Balkánu s EU a i tato poslední cesta kancléřky je symbolickou silou, která by mohla přinést posun do zamrzlých konfliktů. Pro některé již jen návštěva na rozloučenou bez reálné perspektivy řešení hlavních problémů malých západobalkánských států, konstatují pozorovatelé. Seznam problémů na západním Balkáně je totiž velmi dlouhý a končící v nedohlednu. Korupce, zneužívání moci, oslabené soudnictví a často nesvoboda tisku a médií a v neposlední řadě nevyřešený konflikt mezi Srbskem a Kosovem, které se snaží sblížit. Malý pokrok na řešení a pozorovatelé se shodují, že ani poslední návštěva Merkelové ve funkci kancléřky nepřinese žádné konkrétní kroky.

Podle lucemburského politologa Floriana Biebera, který je považován za vrcholového odborníka pro tuto oblast, je kancléřino turné pouhým výletem na rozloučenou. Základní problém se nezměnil, říká Bieber. Jednotlivé členské státy mohou zablokovat vstup do EU, čímž se vyhlídky na vstup stávají nepravděpodobnými. Nejsou totiž spojeny s reformami, ale závisí na libovůli členských států. To vedlo v zemích západního Balkánu k určité rezignaci. Bohužel ani německá kancléřka nebyla schopna nabídnout regionu stabilnější budoucnost což je v konečném důsledku také její selhání “ konstatuje Bieber.

V Tiraně, kde se konal summit o západním Balkánu, byla situace vnímána jinak. V rozhovorech pro německá média hovořil předseda albánské vlády Edi Rama o spolehlivosti a síle německé kancléřky. Kvůli její návštěvě nechal na všech hlavních příjezdových cestách vyvěsit německé vlajky. Kromě Ramy se kancléřka setkala také s předsedy vlád Černé Hory, Severní Makedonie a Bosny a Hercegoviny. kteří doufají, že by Merkelová mohla využít svých kontaktů a vlivu i po skončení svého kancléřského mandátu a nadále hájit zájmy západobalkánských států. Není však jasné, zda se jich budoucí nástupci budou zastávat v takové míře jako ona. "Merkelová není schopna zajistit kontinuitu mezi ní a její nástupnickou vládou. Není tedy jasné, zda bude následovat nějaký další krok. Z tohoto pohledu si myslím, že návštěva je spíše signálem, že Německo má o region stále zájem," konstatuje Bieber.

Německý tisk věnuje balkánské cestě kancléřky Angely Merkelové velkou pozornost. Berlínský deník TAGESZEITUNG poznamenává, že až po 16 letech opustí svůj úřad, ztratí západní Balkán jednu ze svých nejdůležitějších podporovatelek - zejména pokud jde o vstup do EU, o který usilují Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Kosovo a Bosna a Hercegovina. Merkelová za tímto účelem v roce 2014 zahájila "berlínský proces". Rozšiřování EU se mezitím nejen zadrhlo, ale i zastavilo. EU si však tento nezájem nemůže dovolit. Berlínský proces musí zůstat zachován. Skromný pokrok a frustrace v balkánských zemích však také ukazují, že po běžných proklamacích o "perspektivě EU" musí následovat politické kroky," požaduje TAZ.

"Čína se uchází o Řecko, Chorvatsko a Maďarsko," říká REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER. "To se týká i kandidátů na přistoupení, především Srbska. Peking láká na projekty Hedvábné stezky a srbský prezident hraje proti Bruselu čínskou a zároveň ruskou kartou. Chce vyvíjet tlak na EU a zároveň přijímat "dárky" od Číny a Ruska. EU se stala obezřetnou: Nechce do něj pustit žádné trojské koně. Nakonec Peking a Moskva zasednou v Bruselu k jednacímu stolu," varuje list.

RHEIN-ZEITUNG z Koblenze sdílí tyto obavy: "Rusko a Čína, ale také islámské mocnosti, jako je Saúdská Arábie, již dávno využívají otevřené křídlo Evropy k tomu, aby si upravily své vlastní zóny vlivu. To oslabuje Evropu. Světový vůdce formátu Merkelové to jistě poznal. Na konci svého funkčního období však umí jen znovu apelovat na EU a ujišťovat ji, že Balkán bude srdeční záležitostí i jejího nástupce. To je příliš málo - a tak přes veškeré uznání jejích partnerů za její angažovanost zůstává její návštěva spojena s hořkou předtuchou, že v éře po Merkelové budou narůstat problémy.

 

Foto: TV Adria screen

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.