Před 75 lety zemřel Prezident - osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk

obrazek
14.9.2012 09:08
Před 75 lety zemřela jedna z nejvýznamnějších postav české a československé historie, první československý prezident, politik, pedagog, filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk. Masaryk formoval výrazně svým dílem a uvažováním naši společnost a především prostředí první československé republiky. Zasloužil se jako málokdo o vytvoření samostatného státu Čech a Slováků. T.G.M. vždy stál na straně svobody, demokracie, humanismu a pokroku a těmto hodnotám se nikdy nezpronevěřil. Na Masarykův odkaz a dílo bylo nahlíženo v našich dějinách různým způsobem, od bezvýhradného přijímání, po odmítání, zákaz a perzekuci toho, kdo se k Masarykovi veřejně přihlásil.

Masaryk byl za první republiky ideovým svorníkem demokratických atributů republiky. Požíval respektu téměř všech politických stran kromě extremistických či antisystémových, jako byla Komunistická strana Československa či Sudetendeutsche partei. Masarykův vliv na politický život byl z pozice nejvyššího ústavního činitele velký, a byl i neformální. Je známo, že si prvorepublikoví politikové jezdili na Hrad k Masarykovi pro rady.

Masaryk byl zvolen celkem čtyřikrát prezidentem republiky - v roce 1918, 1920, 1927, 1934, což je v našich dějinách nevídaná rarita (nikoliv však ve světových dějinách - např. americký prezident F. D. Roosevelt byl též v úřadě čtyři období). V roce 1935 byl schválen tzv. lex Masaryk, který obsahuje toliko jedinou větu: ,,Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát".

Masarykova autorita ovšem nebyla bezmezná, v období druhé republiky se v českém prostoru začaly nebezpečně šířit fašizoidní a autoritativní revizionistické tendence, kterými byl prodchnut zejména tisk. Útočilo se zejména na Masaryka, E. Beneše nebo i na spisovatele K. Čapka. Tito a další veřejně známé osoby byly označovány pravičáky jako ,,veřejní nepřátelé".

Po roce 1948 Masaryk a jeho dílo sice hned nezmizelo z učebnic, a to i zpočátku v prvních letech zakladatelského období KSČ, avšak po roce 1952, respektive 1953, se situace mění. Masaryk i Beneš jsou vymázáni jednak z učebnic, jednak jejich demokratické ideje z obecného společenskovědního diskursu , nesmělo se o nich psát ani mluvit. Rok 1968 pak přinesl dočasný závan svobody, v němž byl Masaryk a jeho dílo opět hodnoceno pozitivně, jakož i jeho zásluhy o republiku. V husákovském normalizačním režimu se ocitl Masaryk opět na indexu, a to na více než dvacet let. Po pádu komunistického režimu dochází k ,,očištění" Masaryka, jehož jméno se zcela zaslouženě opět dostalo do učebnic dějepisu. Masarykovy ideje jsou tak nedílnou součástí naší novodobé státností a jedním z národních atributů a symbolů identity českého národa.

Obnovená strana národních socialistů Národní socialisté - levice 21. století se plně hlásí k odkazu prvního československého prezidenta a v moderním pojetí jeho myšlenky dále rozvíjí a prohlubuje.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.