Přehled výsledků výzkumu veřejného mínění mezi členy Československé strany socialistické v reformním roce 1968 – 1. část

obrazek
11.2.2013 08:57
Vážení čtenáři portálu VašeVěc, připravili jsme pro Vás souhrn výzkumného (demoskopického) projektu, který proběhl v roce 1968 a týkal se jak členů Československé strany socialistické (ČSS), tak české veřejnosti, jež byla také oslovena. Respondenti odpovídali na otázky reflektující vývoj událostí demokratizačního procesu známého jako Pražské jaro.

Tázaní odpovídali na širokou škálu otázek týkajících se například politického systému, existence dalších politických stran, prognóz společenského vývoje, postavení KSČ ve společnosti i hospodářských témat. Samotný výzkum byl potom realizován externím a badatelským týmem v rámci ústředního výboru Národní fronty, neboť agentura zabývající se průzkumem veřejného mínění byla po únoru 1948 nejprve personálně rozprášena a posléze zlikvidována. Výzkum nám umožňuje získat reprezentativní a zároveň potřebný pohled na tehdejší společnost, její atmosféru a témata, která občany eminentně zajímala a jimiž lidé v reformním roce 1968 žili. Z druhé strany výzkum dokázal postihnout na reprezentativním vzorku tázaných i ty společenské trendy, které obrodný či demokratizační proud determinovaly jako zásadní.

ČSS byla v letech 1948 - 1989 jednou ze stran Národní fronty. Vymezila se jako strana socialistická, ale nemarxistická (jinak by nemohla ani existovat), její existenci musíme po roce 1948 vnímat z hlediska kontinuity a diskontinuity. V roce 1968 došlo k výrazným personálním změnám ve vedení této strany, kdy se funkce předsedy vzdal zkompromitovaný A. Neuman a nahradil jej schopný právník B. Kučera. Ten pak nastartoval proces vnitrostranické obrody, který pozitivně akcentoval jak nejdůležitější společenské změny, tak lidskoprávní agendu, která se stala jedním z ústředních motivů sametové revoluce. Slibný vývoj přerušila až invaze států Varšavské pětky 21.8. 1968 a komunisté čs. socialisty donutili, aby vlastníma rukama zlikvidovala výdobytky reformního procesu, k němuž výraznou měrou sami přispěli.

Průzkum probíhal ve dvou fázích, nejdříve v průběhu července na vzorku populace obyvatel ČR a poté v první polovině srpna uvnitř členské základny ČSS. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1008 členů ČSS. Zpráva z tohoto průzkumu je uložena v Národním archivu na Chodovci, kde má zájemce možnost ji studovat.

Výsledky průzkumu budeme zveřejňovat postupně ve čtyřech částech. Začínáme první částí, která se zaměřuje na hodnocení prospěšnosti změn, jež nastaly po lednu 1968 a také možnými hrozbami pro politický a ekonomický vývoj v zemi.

Od letošního ledna se v našem politickém životě mnoho změnilo. Považujete tyto změny prospěšné pro rozvoj socialismu v Československu?

graf1

Lednové změny v roce 68 byly považovány za prospěšné napříč celou členskou základnou ČSS a také napříč téměř celou populací. Až na výjimky, které tvořily 3 % nesouhlasných odpovědí a 2 % těch, kteří toto nedokázali posoudit. Je tedy patrné, že členská základna ČSS byla v otázce přínosu lednových změn konzistentnější.

 

Domníváte se, že tyto změny se příznivě projeví i v hospodářství Československa?

graf2

Příznivý dopad změn na hospodářství země očekávalo v souvislosti s obrodným procesem 95 % členů ČSS, jen zlomek o tom pochyboval nebo s tím nesouhlasil. I v populaci byla odezva velmi pozitivní, jen 11 % o příznivém dopadu na hospodářství pochybovalo.


U kterých z následujících možností vidíte největší nebezpečí pro příznivý vývoj v Československu?

graf3

Největší obavu měli členové ČSS z možného zásahu do vnitřního života země zvenčí. Jak se později ukázalo, jejich obavy se 21.8.1968, nedlouho po realizaci průzkumu také naplnily. Jako primární hrozbu vnímala zásah ze zahraničí polovina členské základny, dalších 16 % uvedlo toto možné ohrožení na druhém místě a 8 % na místě třetím. Podrobnějším dotazováním bylo zjištěno, že naprostá většina odpovídajících měla v tomto kontextu na mysli „spřátelené“ socialistické země.

Další hrozbu představoval odpor konzervativních politických sil. Konzervativními silami lze v tehdejší době označit přímé exponenty Moskvy, kteří nesouhlasili s polednovým vývojem v zemi (V. Biľak, O. Švestka, D. Kolder a E. Rigo). Jako největší nebezpečí byly tyto síly vnímány 16 % členů ČSS. Velká část (38 %) je uvedla na druhém místě.

Polovina československých socialistů uvedla mezi třemi největšími hrozbami pro další vývoj země neschopnost řešit hospodářské potíže.

Více než třetina (37 %) členů ČSS za jednu ze tří největších hrozeb považovala také možné národnostní rozpory mezi Čechy a Slováky.

Další možné hrozby, přílišná netrpělivost progresivních sil a působení protisocialistických sil byly vnímány jako okrajové.

Druhou část textu naleznete ZDE.

pk-pd
Petr Duchoslav - historik, spolu s J. Paroubkem napsal publikaci o historii národních socialistů; Peter Kokavec - sociolog, analytik LEV21

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.