Richard Seeman: Merkelová pevně drží opratě své strany

merkel 1803
28.2.2018 10:03
Na bleskovém pondělním mimořádném sjezdu německých křesťanských demokratů ukázala Angela Merkelová jak lze rozháranou stranu sjednotit a vést k cíli velké koalice. Jak zdůrazňují komentátoři nikoliv hlavou proti zdi, hektickou snahou, ale klidnou rukou a promyšlenou strategií. Nakonec pak řečnickou ofenzívou, která u lidí vzbuzuje přesvědčení, že jsou svědky nového začátku vzestupu strany.

To v době, kdy druhá největší německá politická strana je svědkem zhroucení strategie svého již bývalého šéfa Martina Schulze a brodí se těžce k novému svému cíli, kterým je velká koalice. Zatím co z tisíce delegátů sjezdu CDU pouze 27 se vyslovilo proti přístupu a její sesterská bavorská strana CSU ji jednomyslně přijala, sociální demokraté s jistými obavami čekají na výsledky celostranického hlasování, které budou oznámeny příští týden. Navíc její vedení bude voleno až v dubnu, zatím co předsedové unionistických stran CDU/CSU Angela Merkelová a Horst Seehofer jsou pevně v sedle. K tomu odpovídají i poslední volební předpovědi, že kdyby se konaly nyní volby pak by unionisté získali třetinu hlasů a sociální demokraté dnes již ani původní pětinu. Pro obě strany jde o nejhorší výsledky v poválečných německých dějinách, ale stále to stačí na opětnou volbu Angely Merkelové do úřadu spolkové kancléřky.

Za této situace učinila proto rozhodný krok na personální obsazení, kdy jediná osoba ji navržená nepřekročila kromě jí samotné šedesátý rok svého věku. Seznam, který na sjezdu Merkelová uvedla jak ukázal jeho průběh její kritiky uklidnil a sklidil všeobecný souhlas. V tomto směru bylo proto překvapením, že její největší kritik Jens Spahn byl navržen do nového kabinetu jako spolkový ministr zdravotnictví. Již předtím překvapilo jmenování ministerské předsedkyně Sárska Annegret Krampovou-Karrenbauerovou novou generální tajemnictví strany, kterou potvrdil sjezd 98 procentní většinou.

Političtí pozorovatelé jí označují za korunní princeznu, protože tato funkce předurčila Angelu Merkelovou, aby se stala předsedkyni CDU a spolkovou kancléřku. Původně se počítalo s Ursulou von der Leyenovou, která však by zůstala i nadále ve funkci šéfky obrany. Na místo ministra hospodářství, které má vyvážit opuštěné finance ve prospěch sociálních demokratů navrhuje Merkelová svého dosavadního kancléřského ministra Petera Altmaiera. Na jeho místo je delegována její důvěrnice profesorka Helga Braunová. Novým ministrem vnitra se stane Horst Seehofer, který nahradí Thomase de Meziéra odcházejícího do důchodu. Překvapením je pak jmenování celkem neznámé poslankyně ze Severo Porýní – Vestfálska Anji Karliczek za ministryni pro vzdělání. a další žena Julia Klöcknerová povede agrární sektor.

Většina delegátů mimořádného sjezdu považuje navrhovaný nový kabinet Merkelové za rozhodující velký krok znamenající znamení k obnově strany. Především že se podařilo rozdílné osobnosti rozestavit do stranických pozic, které jsou přijatelné pro širokou stranickou a občanskou veřejnost. Angele Merkelové se podařilo zabít tři a nikoliv dvě mouchy jednou ranou : sjednotila stranu všeobecným souhlasem přijetím velké koalice, souhlasem s personálním obsazením vládních míst a souhlasem jmenováním generální tajemnice strany a naznačit tím, kdo bude jejím příštím nástupcem.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Děkuji pane Olberte za užitečné informace.

Roland Olbert

Po více, než pěti měsících  sondování a personálních kotrmelcích je vlastně už na čase, aby voliči, kteří  24.09.2017 odevzdali své hlasy, sklidili to, co obrazně řečeno, zaseli. A jak už to po volbách bývá, někteří jsou spokojeni,někteří méně.

Spokojenost vládne v táboře těch stran, které pracují na  likvidaci národního státu, t.j. exponenti strany Zelených, jejichž některé výroky, např. " Německo ať chcípne" - (Claudia Roth,viceprezidentka Bundestagu), ale již nevzbuzují žádoucí reakci.

Stejně tak další poslanec Zelených, Anton Hofreiter, který v pondělí 26.02.2018  prohlásil v článku na portálu welt.de  toto:

"Lpění  na národním státu je omylem."

Je vůbec podivné, že strana Bündnis 90/ Zelení, která získala ve volbách pouhých 8,9% hlasů, má v Bundestagu tak výrazný vliv na současnou destruktivní proimigrační politiku, zřejmě také proto, že ochrana přírody je pro ni téma již nezajímavé.

Vstup strany,která získala ve volbách  12,6% hlasů - AfD, do zatuchlého Bundestagu, ovšem nikoho z těch  Altpartaien - starých stran, neznepokojuje. Šoupli prostě tuto  první skutečnou opozici do stejného kouta, jako Die Linke- levici.

Že tato strana zastupuje vůli  šesti milionů německých voličů  a počet jejich sympatizantů  narůstá, je ale  rub naleštěné fasády  bohatého Německa, kde se vrcholní politici zabývají i takovými tématy, jako  rozdělování potravin těm nejchudším důchodcům, matkám s dětmi, příjemcům HARZ IV. u tzv. Tafel - tabulí, kde  jsou  Němci neomalenými způsoby  odstrkáváni  imigranty, převážně Afričany.

A jsou to zase  politici, včetně kancléřky, kteří  přičítají vinu na současném stavu  charitativním organizacím, prý si výdeje nedokáží řádně organizovat. V žádné debatě jsem nezaznamenal, že by se někdo zamýšlel nad tím, 

PROČ  se imigranti, kteří jsou řádně zaopatřeni nejen  3x denně stravou, musejí cpát do front a parazitovat  na dávkách určených pro domorodce. V atmosféře  pokrytectví a  politické korektnosti  se sotva kdo odváží pojmenovat jasně  viditelné  potíže současného Německa, vyjádření  jiného, byť správného názoru se  oznámkuje jako populismus, což je asi nejpoužívanější slovo  a nejen v Německu.

Domnívám se, že by autor článku mohl častěji informovat zdejší čtenáře o dění v Německu, neboť  články a reportáže,které přinášejí česká veřejnoprávní  média, považuji  za  nedostatečné.