Rok od masakru v Hanau

hanau
19.2.2021 09:31
19 února 2020 bylo při rasově motivovaném útoku v hesenském sto tisícovém Hanau zavražděno devět lidí. O rok později se mnoho příbuzných obětí cítí být státem osamocených, protože stále nebylo zodpovězeno mnoho věcí. Jediné, co zatím přesně je známo, že devět zavražděných byli Ferhat Unvar, Mercedes Kierpacz, Sedat Gürbüz, Gökhan Gültekin, Hamza Kurtović, Kaloyan Velkov, Vili Viorel Păun, Said Nesar Hashemi a Fatih Saraçoğlu.

Před několika dny spolková kancléřka ve svém víkendovém vystoupení připomenula vraždu slovy: „Řekla jsem to před rokem a dnes to s přesvědčením opakuji: Rasismus je jed, nenávist je jed“. Slíbila, že této otravě sociálního klimatu bude čelit veškerou možnou silou. Ještě před tímto prohlášením vyšlo najevo v debatě v hesenském zemském parlamentu, že v noci tohoto činu zjevně nefungovaly ani prostředky, které by poskytly občanům základní bezpečnost - například číslo tísňového volání, kterým by se mohli dovolat policii. „Vili Viorel Păunová mohla být ještě naživu, kdyby bylo možné v noci dosáhnout čísla tísňového volání, dámy a pánové?“ - zeptala se v parlamentní debatě Nancy Faeserová, předsedkyně zemské organizace sociální demokracie v Hesensku. Viorel bylo pouhých 22 let, když na auto v Hanau-Kesselstadtu, kde seděla za volantem, bylo vystřeleno sedm střel. Stala se tak jednou z prvních devíti obětí, které Tobias R. z Hanau zavraždil 19. února loňského roku kvůli rasistickým motivům, než zabil svou matku a sám sebe. „Je tragické, když musíte spekulovat, zda by mohla ještě být naživu, kdyby úspěšně proběhlo tísňové volání,“ ptal se předseda liberální skupiny FDP v hesenském zemském parlamentu. Že byl nouzový telefon hanauské policie v noci činu nedostatečně obsazen, potvrdil hessenský ministr vnitra za křesťansko demokratickou CDU.

Existuje mnohem více nezodpovězených otázek, proč k tomu masakru vůbec mohlo dojít. Proč byl pachatel schopen vraždit z jednoho místa činu do druhého a poté schopen jet domů ve svém vozidle, přestože poznávací značka již byla oznámena. Hessenské úřady by konečně měly co nejlépe odpovědět, ale to se do dneška nestalo. Starosta z Haunau několikrát s příslušným policejním šéfem mluvil osobně. Byl však odkazován na jiná místa, nebo zdůrazněno, že celá záležitost je v přípravném řízení a tudíž se nemůže k některým věcem vyjadřovat a musí si počkat na závěrečnou zprávu. A stejně jsou na tom rodiny postižených, v úřadech pro ně prostě existují limity, na které nemohou dosáhnout.

FRANKFURTER RUNDSCHAU bere toto výročí jako příležitost ke společenské výzvě. „Tak hrozný teroristický útok jako v Hanau se už nikdy nesmí stát. Tato země pro to musí udělat vše - svou politikou, policii a soudnictvím, aby každý den nebylo spácháno průměrně pět rasistických útoků. Jsme tomu povinni vůči obětem a jejich rodinám.“

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.