Rozpadne se Velká Británie?

big ben
1.8.2019 12:24
Před dvěma dny jsem komentoval návštěvu britského premiéra Johnsona ve skotském hlavním městě a výsledky jeho jednání se skotskou první ministryní. Nejen skotským představitelům se zdá, že Johnson chce jít cestou neřízeného Brexitu, tedy odchodu Británie z EU bez dohody, se všemi předvídatelnými i nepředvídatelnými důsledky, které to může mít. Johnson mezitím navštívil Wales a také Severní Irsko.

Pokud jde o Skotsko, skotská první ministryně řekla jasně, že za určitých okolností, zejména po odchodu Británie z EU bez dohody, zváží skotská vláda vyhlášení nového referenda o samostatnosti Skotska. Prostě Skotsko chce být součástí Evropské unie nebo participovat na takovém vztahu s EU, který by umožňoval velmi úzkou spolupráci. Například formou celní unie. Skotům jde totiž o co nejrozumnější rozvod s EU a skotská premiérka se opírá o to, že ve Skotsku byly příznivců setrvání v EU téměř tři pětiny ze skotských voličů. Od té doby se tento podíl mohl zřejmě ještě zvýšit. Prostě politicky premiérka Sturgeonová neprodělá, pokud bude obhajovat pozici, na které v současně době setrvává.

Dalším regionem, kde setrvání v EU získalo většinu voličů, bylo Severní Irsko. Předsedkyně irské strany Sinn Féin sdělila, že v případě tak závažného zásahu do Velkopáteční dohody z roku 1998, která ukončila ozbrojený konflikt, nepokoje a teroristické útoky v Severním Irsku, bude požadovat referendum občanů Severního Irska o jeho možnému připojení k Irské republice. Současně sdělila, že i mezi většinově protestantským obyvatelstvem Severního Irska je tato myšlenka v současné době díky nejasné politice Londýna, pokud jde o Brexit, velmi živá. Zavedení hraničních a celních kontrol na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem nechce nikdo. Ekonomičtí experti blízcí irské vládě, vyjádřili potenciální ztráty pracovních míst v Irsku v důsledku tvrdého Brexitu a znovuzavedení celních bariér na 85 tis. pracovních míst. A to je pro malé Irsko tragické, byť by toto číslo bylo poněkud přehnané.

Zajímavé hlasy přicházejí také z Kongresu Spojených států. Je známo, že prezident Trump vyjadřoval nadšení z výsledku hlasování Britů o Brexitu. Jeden z argumentů protagonistů Brexitu byl, že se Británie může vůči EU opřít o zvláštní vztahy se Spojenými státy. To možná platilo dříve, ale určitě to není za tohoto prezidenta. Američtí kongresmani dali najevo, že je jim proti srsti odchod Británie z EU cestou neřízeného Brexitu. Pokud tedy Johnson a stoupenci jeho politiky spoléhali na Spojené státy s tím, že rychle uzavřou výhodnou obchodní dohodu s USA, která by dokořán otevřela dveře rozšíření vzájemného obchodu, bylo to blouznění. USA prostě využijí oslabení Velké Británie, aby prosadily při jednáních takovou obchodní dohodu, která bude pro ně co nejvýhodnější. Britská vláda zatím vyčlenila 2,6 mld. liber na přípravu Brexitu k 31. 10. tohoto roku. Peníze půjdou zejména na přípravu nových hraničních a celních kontrol, na vytvoření dostatečných zásob léků dovážených z EU, na podporu obchodu, dále na veřejnou komunikační kampaň atd. Jsou to do značné míry jen zbytečné výdaje, které si Velká Británie mohla ušetřit.

Boris Johnson otevřel v tomto týdnu řadu bolavých míst a zdá se, že jen velkým politickým mistrovstvím britského premiéra a jeho vlády může být udržena územní celistvost Velké Británie. Britský premiér však zatím přesvědčuje spíše o tom, že není příliš schopen vnímat fakta. A samozřejmě za těchto okolností bude velice obtížné najít, v případě dvou britských provincií, cestu k rozumné a pro všechny strany uspokojující dohodě. Nechci předjímat, ale pokud Johnson nezvolní tempo a nebude se snažit o uklidnění hluboce rozdělené britské veřejnosti rozumnými kompromisy a racionálním jednáním, může se Velká Británie opravdu rozpadnout. A pokud odejde jedna či dokonce dvě provincie, přestane být Velká Británie velkou. Bude to stát, který se definitivně stane státem bez velmocenského statutu, byť zůstane jadernou velmocí.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Především zde chybí důležitý fakt, že referendum o nezávislosti Skotska se už konalo v roce 2014. Více než 55% voličů, při 85% účasti, se vyslovilo proti nezávislosti. Pochopitelně se nálada mohla změnit, ale jistota vystoupení Skotska ze svazku s Velkou Británií zde zatím není. Co se týče Severního Irska, tak předpokládám, vzhledem k tomu, že Šin-Fein nezískalo ani jednoho poslance v britském parlamentu, že by k referendu vůbec nedošlo. Už zhruba půldruhého roku se obě strany nemohu dohodnout ani na společné vládě, natož na tak důležitém referendu. I Boris Johnson nepředpokládá, že hranice nebude, zejména pro pendlery, neprůchodná. Jedná se o čistě formální změnu v navrhované smlouvě, která by se, podle mého názoru, dala vyřešit osvědčenými bezcelními zónami.