Rozpočtový nebo zdražovací balíček?

obrazek
25.10.2012 09:15
Poslanecká sněmovna na svém středečním jednání projednávala druhé čtení tzv. rozpočtového balíčku pravicové vlády, kterým má Nečasův kabinet ambice snížit schodek rozpočtu za pomocí zvýšení DPH či slev na dani pro pracující důchodce. Podle kritiků však tento balíček nic nevyřeší a namísto snižování schodku rozpočtu bude znamenat snížení kvality života občanů ČR. "Nelze navrhnout nic jiného než rozpočtový, spíš zdražovací, drahotní balíček vrátit k novému projednání. Vláda by měla převzít zodpovědnost za totální neschopnost spravovat české veřejné finance a odstoupit a otevřít cestu k předčasným volbám," řekl při projednávání ve sněmovně Jiří Paroubek.

Sněmovní projev Jiřího Paroubka k rozpočtovému balíčku vlády ze dne 24. 10. 2012:

Dámy a pánové,

rozpočtový, nebo chcete-li zdražovací balíček chce řešit tragické deficity státu zvýšením DPH, ořezáním paušálů pro autorské honoráře, např. nikoli pro mnohamilionové faktury advokátů a poradců, zrušením slevy na dani pro pracující důchodce, zavedením nízkého druhého pásma zdanění až na příjmy o čtyřicetiosmi násobku průměrné mzdy, ořezáním příspěvku na bydlení a dalších dávek, které znovu podtrhnou, sníží poptávku a zesílí cyklický vliv státního rozpočtu.

To je pravý opak toho, k čemu je zřejmě vyzýván. Mezinárodní měnový fond v pravidelných světových ekonomických výhledech - World Economic Outlook - naléhavě doporučuje, aby se pozornost soustředila na řešení strukturálních schodků a cyklická složka se ponechala automatickým stabilizátorům.

Klíčovým motorem hrozících krizí je potřeba obnovit hospodářský růst. Je to sice něco jiného, nežli Mezinárodní měnový fond říkal donedávna, ale lepší později, nežli nikdy.

Tato debata u nás občas zazní také, ale dost naplano. Řada institucí, jako Ministerstvo financí nebo Česká národní banka - najdeme to třeba i v její zprávě o inflaci - nabízejí pro výpočty strukturální a cyklické složky různé modely. Porovnávají trendy a mezery ve výkonu a podobné abstraktní veličiny, které popravdě závisejí hlavně na tom, co se dá do modelu na začátku.

Za užitečnější považuji jiný pohled. Strukturálním schodkem je ta jeho část, kterou mohou ovlivnit reformy nebo účinnější politiky, či výkon státní správy. Náprava takových strukturálních schodků je dvojnásobně efektivní tím, že vytvářejí podmínky pro hospodářský růst, jak se to třeba dařilo v letech 2005 a 2006.

Kde všude jsou utopeny peníze špatnou politikou, nefunkční státní správou nebo principiálně chybnými reformami? Upozorním na ty nejzávažnější případy, abych nasměroval pozornost produktivním směrem.

Především je to neschopnost vlády zajistit řádný výběr daní, zejména daně z přidané hodnoty. Podle představitelů Svazu obchodu a cestovního ruchu platí DPH jen asi 30 % malých a středních obchodníků. Velká část české ekonomiky působí v podbízivém vládním režimu, kdy se daně platí jen dobrovolně.

Skutečnost, že státní správa nemá síly ani vůli prosazovat v této oblasti zákony, je patrná také z výpadků dalších daní a odvodů, ale zejména v průběhu methanolové aféry, ve které zemřelo už 30 osob a jejíž konec je v nedohlednu.

Stát, dámy a pánové, který nedokáže vybírat daně, je státem v rozkladu! Policie má ruce svázané nedostatkem peněz a špatným nastavením zákonů, což jí neumožňuje zabránit miliardovým podvodům tím, že je bude vyšetřovat s využitím všech prostředků už ve stadiu příprav trestného činu. Místo toho platí od roku 2010 v novém trestním řádu zásada důrazně prosazovaná Markem Bendou a Jiřím Pospíšilem z ODS, že samotná příprava trestného činu trestná není. Podle této logiky pokud zloděje nechytnou, je všechno v pořádku. Pokud ho chytnou a lup vrátí, škoda nevznikla a je zase všechno v pořádku a jede se dál močálem kalným! Jde zřejmě o to, aby byl viník včas varován, když se zjistí, že by se na něho a na něco mohlo přijít. Je to zřetelná podpora korupce. Kdo si platí zjedy na finančních úřadech, policii, u státních zástupců, kteří by o věci rozhodovali, má klid. V nejhorším mu poradí, jak cuknout, nebo kde uhradit rozdíl. Kdo ovšem zjedům nezaplatí, ten na to doplatí.

Velký strukturální problém představuje chybné nastavení daní z příjmů zejména pro nejvyšší příjmové skupiny a podniky s velkou tržní silou. Není pravda, že všechny osoby s vyššími příjmy z principu odmítají progresivní zdanění. Zaznamenali jsme v poslední době výzvy multimilionářů či dokonce miliardářů v Německu, Francii nebo ve Spojených státech, že chtějí být solidární se zbytkem společnosti, tedy se zdrcující částí společnosti, alespoň v těžších letech platit podstatně víc daní. Jen nechtějí být v situaci, že daně platí jen někdo a oni jsou za hlupáky. Špatné nastavení daní pro organizace s velkou tržní silou ukazuje vývoj výnosového účtu platební bilance, kdy každoročně odchází na dividendách a úrocích stamiliardy korun do zahraničí a prudce klesá míra reinvestovaného kapitálu. Zdá se, že republika je považována za dojnou krávu s vemeny naplněnými penězi, které je možné podle libosti odsát. Každý rád využije neomezených možností vyvádět peníze ven v prostředí extrémně nízkých a nefunkčních daní, ale od reinvestic jej důrazně odrazuje například už fakt, že vláda ještě devět týdnů před koncem roku neví, jaká bude sazba DPH a stará se jen o to, aby byla jiná než loni. Jiná bude určitě.

Rád bych se zastavil u dividend. Již jsem tento údaj v posledních dvou dnech uvedl dvakrát. Především bych chtěl říci, že za posledních pět let v letech 2007-11 odteklo takto z republiky 1,34 bilionu korun. V roce 2007 to bylo 270 miliard korun, 2008 - 289 miliard korun, 2009, tedy ve vrcholu krize, to bylo 250 miliard korun, 2010 - 258 miliard korun a 2011 - 272 miliard korun. Jen tak pro zajímavost, v roce 2005 to bylo 156 miliard korun, tedy v době, kdy byly růsty kolem 6 %. Takže nechápu v tomto směru, proč vláda neuvažuje například o zavedení druhého či třetího daňového pásma u korporátní daně, proč se brání návratu daně z dividend. Tady se jedná o desítky miliard korun, které by mohly zůstat v zemi a nezůstávají.

Určitě je značnou součástí strukturálního schodku korupce a manipulace s veřejnými zakázkami. Upozorňuje na nás na to také rozhodnutí Evropské komise o korekcích v evropských operačních programech Doprava a Životní prostředí. Zatím nemáme žádný rozbor toho, jak tato zneužití evropských fondů na Ministerstvu financí nebo i jinde procházela, natož aby tam někdo převzal odpovědnost za nefunkční audit. Vzniká riziko, že ani nová pravidla auditu na tom nic nezmění. O další evropské fondy přijdeme neschopností vlády vůbec čerpat z přidělených evropských fondů.

Největší strukturální problémy mají ovšem podobu špatných reforem, které zvyšují zadlužení, i když jsou zamýšleny opačně. Zvýšení sazby DPH snížilo výnos této daně jakoby paradoxně. Paradoxně ovšem jen pro ty, kdo netuší nic o jevu zvaném cenová pružnost, že při růstu cen zboží klesá poptávka po něm. Penzijní reforma vypadá jako ze špatného opileckého snu. Zájem veřejnosti je mizivý. Rizika investic obrovská ve srovnání s výnosem, který bude jen v lepším případě nepatrný až žádný. Žádná udržitelnost systému se konat nebude, kromě ovšem bilancí některých finančních korporací, resp. jejich soukromých penzijních fondů. Technické zajištění žádné. Riziko chaosu obrovské. Vizitku tvůrcům pak dává chyba v zapracování podmínek pro účast kategorie osob samostatně výdělečně činných, která může připravit průběžný systém i o ty mizivé prostředky, které tam tato skupina plátců zatím posílá. Živnostníci si prostě nebudou platit na důchod. Kolik dalších takových chyb je tam ještě ukryto? Nevíme.

Náprava všech těchto zdrojů strukturálních ztrát je možná, ale s jednou podmínkou - musí to dělat už někdo jiný nežli současná vláda a musí to dělat doopravdy. Ne jen reformy předstírat a sledovat spíše vytváření penězovodů a privatizačních příležitostí za ceny příznivé pro spřátelené firmy. Nelze navrhnout nic jiného než rozpočtový, spíš zdražovací, drahotní balíček vrátit k novému projednání. Vláda by měla převzít zodpovědnost za totální neschopnost spravovat české veřejné finance a odstoupit a otevřít cestu k předčasným volbám. Zdá se ostatně, že právě dnes vláda nakročila cestu tímto směrem.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Pane Paroubku, myslím, že ti, kteří stojí nyní u vesla dělají čest svým jménum, protože pracují velice dobře a obětavě. Samozřejmě, pro své chlebodárce. Otázka je, kdo jsou ti chlebodárci - s jistotu lze tvrdit, že jsou to stejné osoby, které řídí vývoj v Řecku, ve Španělsku ale i jinde ve světě. Rozhodně to nejsou voliči těch tragických postav, které kolaborují s cizí mocí a ženou národ do zkázy. Vy si snad skutečně myslíte, že snižování dluhu, smysluplné řízení tohoto státu a smysluplná správa financí je cílem pro tyto kruhy?

Když tak pozoruji, s jakou vehemencí se snažíte prosadit, mám obavu, že nevidíte tu kontraproduktivnost takového počínání. Vždyť vy nevidíte, že děláte přesně to, co Vám tupouni skrze média vnutili. Jako beran neustále tlučete hlavou do stěny, kterou Vám oni dnes a denně staví do cesty. Myslím si, že by stálo za úvahu zamyslet se nad tím a vydat se jinou cestou, která se může zdát být třeba zdánlivě nesmyslná, ale rozhodně pro tupouny neočekávaná. Samozřejmě, je to jen můj názor, rozhodnutí jak postupovat je na Vás, ale myslím si, že pokud pojedete ve stávajím trendu, v nové Sněmovně již sněmovat nebudete.