S čím přichází nový egyptský prezident?

obrazek
27.6.2012 08:16
Mnohými oslavované arabské jaro, které mělo demokratizovat Blízký východ a severní Afriku, se příliš nepodařilo. Chaos, nestabilita, radikální islám, sektářské a kmenové násilí jsou jeho průvodními jevy. V Egyptě proběhl faktický vojenský puč, mající za cíl uchovat silné postavení armády, kterému se těšila za vlády Husního Mubaraka, jehož režimu byla oporou. Demokraticky zvolený parlament s převahou islamistů byl pod různými záminkami rozpuštěn, zřejmě v obavách, aby Muslimští bratři po zvolení Mursího prezidentem zcela neovládli egyptskou politickou scénu, a legislativy se chopili vojáci.

Pod vlivem těchto skutečností výrazně klesá zájem Egypťanů, unavených rošádami vojenské junty, o politické dění. Druhého kola prezidentských voleb se zúčastnilo pouze 51,9 % oprávněných voličů a prvního kola ještě méně – 46,4 %. To jsou vcelku žalostná čísla vzhledem k tomu, jak usilovně Egypťané o první svobodné volby v historii bojovali. Po svržení dlouholetého autokratického prezidenta najednou o ně ztratili zájem. Novou hlavou státu byl 51,7 % hlasů zvolen stoupenec revoluce, bývalý vězeň, kandidát Muslimského bratrstva resp. Strany Svoboda a spravedlnost, inženýr a univerzitní profesor Muhammad Mursí. Jeho soupeř – armádní protégé, stoupenec a funkcionář bývalého režimu, generál Ahmad Šafík získal důvěru 48,3 % voličů. Mnozí volili menší zlo, protože jim nevyhovoval ani jeden postoupivší kandidát. To je případ zejména levicových a sekulárně orientovaných revolucionářů, kteří dali v prvním kole hlas Hamdínu Sabahímu, jenž skončil na třetím místě.

Poté co se ukázalo, že volby nevyhraje Šafík, ale Mursí, Nejvyšší rada ozbrojených sil významně okleštila pravomoci prezidenta. Na jeho úkor bude např. rozhodovat o záležitostech týkajících se armády, včetně jmenování velitelů. Současný předseda Nejvyšší rady, polní maršál Muhammad Tantáví, bude vrchním velitelem ozbrojených sil a ministrem obrany dokud se nevypracuje nová ústava. Vojenská junta tak konsolidovala svou moc a zajistila, aby vítězství islamistů armádu nepřipravilo o dosavadní pozice. Bude tak mít tranzici resp. přechod k demokracii pevně pod kontrolou a zabrání případným excesům v podobě demontáže sekulárního státu islamisty. Existují sice obavy z islamizace Egypta a íránského scénáře z roku 1979, kdy se po svržení prozápadního šáha dostali k moci ajatolláhové, pravděpodobnější je však spíše turecký scénář. Mursího volební program je totiž vcelku pragmatický a klade důraz zejména na ekonomické otázky.

Mezi priority nového prezidenta patří:

  • Ustavení komise pro boj s korupcí.
  • Zdvojnásobení egyptského HDP do 10 let.
  • Snížení inflace na polovinu úrovně růstu HDP.
  • Zvýšení investic na 30 % HDP ročně.
  • Zavedení systému podpory v nezaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti na 7 % do roku 2016 (nyní se pohybuje okolo 12,5 %).
  • Snížení veřejného dluhu o 15 % ročně.
  • Snížení deficitu o 20 % ročně a dosažení 6 % do roku 2016.
  • Posílení exportu.
  • Zavedení antimonopolní legislativy (antimonopolní policie), cenové stropy pro farmaceutické firmy.
  • Udržení prosperujících podniků ve vlastnictví státu.
  • Masivní investice do zemědělství, podpora rolníků bezúročnými půjčkami, vypracování plánu pro rozvoj družstev, modernizace zavlažovacích technologií.
  • Zvýšení platů lékařů; rozpočet pro zdravotnictví na úrovni 12 % státních výdajů během 4 let.
  • Pojistné na veřejné zdravotní pojištění by mělo být přiměřené příjmům a zdarma pro chudé.
  • Ochrana práv tělesně postižených.
  • Tvorba 40 000 nových tříd do 5 let a zvýšení platů profesorů.
  • Dotované bydlení pro sociálně slabé a novomanžele.
  • Finanční podpora pro vdovy a rozvedené ženy.
  • Modifikace pracovní legislativy, aby se mohly matky více věnovat péči o děti.
  • Důsledná ochrana životního prostředí.
  • Spolupráce s arabskými a islámskými zeměmi, obnovení vazeb na Írán a revize mezinárodních dohod v souladu s egyptskými národními zájmy (zároveň však před volbami přislíbil dodržení všech smluv podepsaných za minulého režimu, včetně dohod z Camp Davidu o uzavření míru s Izraelem).

Mursího ambiciózní program má značný sociální rozměr, je však otázkou, zdali je reálný a zdali jej bude schopen naplnit. Obavy nemuslimských minorit z pronásledování rozptýlil příslibem, že do vlády pozve i zástupce koptů resp. křesťanské menšiny. Pro růst ekonomiky bude mj. důležité vrátit turistický ruch na předrevoluční úroveň, čehož lze dosáhnout jen stabilizací vnitřních poměrů v zemi. Je poměrně obtížné predikovat budoucí vývoj v Egyptě, kde bude existovat faktické dvojvládí, přičemž větší podíl moci drží v rukou nadále armáda. Dobrou zprávou je, že vojáci i poražený protikandidát Šafík uznali Mursího vítězství, čímž byla odvrácena potenciální hrozba dalšího krveprolévání.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.