Semaforová koalice zveřejnila svou smlouvu

semafor 21
26.11.2021 09:52
Téměř dvou set stránkové Koaliční smlouvy bylo vytištěno, ale SPD, Spojenectví 90/Zelení a FDP mají před sebou ještě velký úkol: přesvědčit své členy. Jak to dokážete a čím můžete zabodovat? To byla otázka v hlavním studiu veřejnoprávní ARD. „Rozhovory byly stejně kontroverzní jako diskrétní. Někdy jsme se o jednotlivé věty rvali celé hodiny," odpověděl šéf FDP Christian Lindner. Takže při jednání byly vždy nutné kompromisy, aby se mohly sejít tři tak názorově rozdílné strany. Přesto před stranami je ještě velký úkol: Musí přesvědčit vlastní lidi, že koalice semaforu je dobrým nápadem. Na sjezdech SPD a FDP o něm budou hlasovat delegáti, u Zelených, obdobně jako u našich Pirátů, mohou svůj názor vyjádřit digitálně všichni členové, a to prakticky okamžitě.. Nyní je důležité, aby semaforové strany dokázaly prokázat dobré výsledky ve svých klíčových otázkách a nemusely se jich příliš vzdávat.

Již nyní je to jasné, že jedno z největších témat pro příští spolkovou vládu bude otázka klimatu, která je pro Zelené obzvláště důležitá. Mimo jiné dřívější odchod od uhlí, který by měl přijít již v roce 2030, o osm let dříve, než se původně plánovalo. Jedno slovo v koaliční smlouvě ale napovídá, že by se zde Zelení přece nemohli plně prosadit. Neexistuje žádné pevné datum vyřazení, ale uhlí v roce 2030 je stále pravděpodobnější – prostřednictvím minimální ceny za CO2. Říká se, že uhlí je ve srovnání s obnovitelnými zdroji energie méně ekonomické. Prostě větrné turbíny budou stoupat k nebi z husté přízemní mlhy. O ochraně klimatu se však v příštím roce bude muset ještě hodně vyjednávat a možná toto „tržní řešení“ bude ústupkem FDP. Ta si tak zachovává tvář a Zelení mohou prezentovat brzký odchod od uhlí. K tomu dostanou ještě něco navíc: super ministerstvo pro ekonomiku a klima a tak v budoucnu budou mít zásadní vliv na politiku spolkové vlády v dalších oblastech, které musí dodržovat cíle snížení CO2. Zelení také získají ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí a tím všechny zákony by měly být prověřeny z hlediska slučitelnosti s klimatickými cíli, což se zeleným bude rozhodně líbit.

FDP se před volbami hodně vyklonila z okna a prohlásila, že „u nás žádné zvýšení daní nebude," poukazuje ARD. Tím se liberálové také přímo postavili proti požadavkům SPD a Zelených. Koaliční smlouva tak ukazuje, že FDP v této otázce zvítězila. Dluhová brzda by se měla až na jednu výjimku příští rok dodržet kvůli koronové krizi. O zvýšení daní, jak si zčásti přáli SPD a Zelení, v koaliční smlouvě není nic ke čtení. Pokud jde o finance, FDP je tedy velkým vítězem a některé její požadavky jsou v koaliční smlouvě promítnuty jedna ku jedné. A v neposlední řadě se splní srdečné přání šéfa strany Christiana Lindnera, s největší pravděpodobností se stane ministrem financí.

Co tedy znamená semaforová koaliční smlouva pro německou ekonomiku? Pokud jde o důchody, každý něco dostane a jejich úroveň by měla zůstat stabilní alespoň na 48 procentech, což byl klíčový požadavek SPD. Neměl by se zvyšovat ani věk odchodu do důchodu, k čemuž ve volebních programech zavázalo jak SPD tak i Zelení. Pro FDP existuje také částečné financování důchodu, což je krok od předchozího čistě průběžného systému. Kromě toho se má prověřit, zda stát může zřídit fond, do kterého si zaměstnanci mohou dobrovolně platit starobní zabezpečení - takzvaný podílový důchod. Ostatně Olaf Scholz ze slov „respekt“ a „spravedlnost“ učinil moto své volební kampaně a spojil je s požadavkem minimální mzdy. Po dvanácti eurech za hodinu volají i Zelení, což bude muset FDP spolknout. Prostřednictvím spolkového ministerstva práce si SPD zajišťuje velký vliv na toto velmi důležité téma na další čtyři roky.

V bydlení nájemná brzda zůstává argumentační pomůckou pro sociální demokraty tím, že se má prodloužit a zpřísnit. Ve městech a obcích, kde je trh s byty napjatý, by mělo nájemné do tří let povoleno růst maximálně o jedenáct procent, přičemž dosud bylo možné 15 procent. FDP se neprojevila jako zvlášť velký zastánce nájemné brzdy, takže tady to byli především Zelení a SPD, kteří se prosadili. Sociální demokraté také získají vlastní stavební ministerstvo a tím další prostor pro projektování. V rámci koaliční smlouvy se také počítá s výstavbou 400 000 nových bytů ročně, včetně 100 000 sociálních bytů - což je také požadavek SPD.

Koaliční smlouva je uzavřena a každý může být spokojen. Politice se daří na kompromisech nebo, jak říká šéf Strany zelených Robert Habeck: "Budeme vládou, která očekává, že ostatní také něco udělají. Musíme tedy očekávat něco od sebe." A celkově je při pohledu na koaliční smlouvu mezi SPD, Zelenými a FDP je jasné: Všichni tři se k sobě přiblížili a všichni tak dostávají argumenty, které potřebují k přesvědčení své základny.

Vyplývá to i z hodnocení tisku, pro který se koaliční smlouva stala hlavní náplní.

SCHWÄBISCHE ZEITUNG z Ravensburgu píše: "Nebylo to nejkratší koaliční jednání, ale bylo asi nejtišší. Nový typ komunikace vzbudil naději, že lze očekávat nový začátek i v politické činnosti. A koaliční smlouva vlastně budí dojem, že budoucí semaforová vláda mohla pochopit, kde lidi v této zemi tlačí bota. Kromě mega tématu ochrany klimatu jde především o větší sociální spravedlnost v Německu, o dostupné bydlení, o ochrana před chudobou – pro děti a důchodce“, uvádí SCHWÄBISCHE ZEITUNG.

WESTFÄLISCHEN NACHRICHTEN uvádí: "Ambiciózní, pečliví, disciplinovaní: bez ohledu na posouzení obsahu opulentní smlouvy si koaličně-politické architektonické dílo 'Amplikánů' zaslouží velkou úctu. Ponořeno do hlubin SPD, Zelení a FDP při budování kompromisů plní včas to, co slíbili. Olaf Scholz bude muset vyváženým způsobem řídit a moderovat komplikovanou konstrukci tří stran aliance; také proto, že jeho dva mladší partneři jsou celkově silnější než SPD. Komunikativní alfa muži Lindner a Habeck nebudou vedle hanzovního střízlivého kancléře Scholze v centru pozornosti médií jen hledat, ale i nacházet,“ a to jsou si jisti, píše list z Münsteru.

VOLKSSTIMME poznamenává: "Koalice se chce odvážit udělat větší pokrok, a tak si půjčit nápady od Willyho Brandta a jeho sociálně-liberální vlády. Rámcem definovaným ve smlouvě je program od kolébky do hrobu. Začíná základním dítětem a vede ke stabilním důchodům s volebním právem ve věku 16 let a výstavbou 400 000 bytů ročně a také minimální mzdou 12 eur Semafor pohání digitalizaci a dekarbonizaci kupředu. Financování všestranného balíčku navzdory dluhu se jeví jako extrémně riskantní,“ říká VOLKSSTIMME z Magdeburgu.

TAZ to vidí takto: "Semaforem se stát dostává do pár oblastí sociální reality. Bude dvojí občanství - tím se zrealizuje starý červeno-zelený projekt, který před 20 lety ztroskotal na odporu Unie. Konopí se bude konečně prodávat legálně a v lepším případě jde o vstup do liberální, méně rigidní drogové politiky. V sociální oblasti je minimální mzda 12 eur krokem ke zmírnění ponižujícího vykořisťování v dolní čtvrti společnosti. To vše lze udělat pouze ve vládě bez odborů,“ upřesňuje TAZ.

BERLINER ZEITUNG zastává tento názor: "První dojem: Všichni dělají z velké části to, co vždy dělali. Finance dávají liberálům, životní prostředí Zelení a SPD dál dělají pracovní a sociální záležitosti. Robert Habeck se na tiskové konferenci přesvědčil, že koalice splní cíl 1,5 stupně celsia Pařížské klimatické dohody. Zůstává jeho tajemstvím, jak si tím může být tak jistý. Ve smlouvě je stejně málo zmínek, jaké tam má právo veta ministr klimatu,“ zdůrazňuje BERLINER ZEITUNG.

FRANKFURTER RUNDSCHAU vysvětluje: "Z nároku na vytvoření "pokrokové koalice" nezbylo nic. Olaf Scholz přispěl k tomu, že nepřispěl ničím. Vzhledem k explozi koronavirové infekce a naplnění nemocnic zůstal i dezignovaný kancléř neviditelný jako němý v koaličních jednáních. Ale může to být také tím, že právě tento tichý druh je klíčem ke smíření ve společnosti na pokraji rozdělení. Někdy je lepší nemluvit než mluvit špatně. Situace v odborných skupinách zápasí o kompromisy se stovkami expertů, ne každý prozatímní status je nutné hlásit navenek. Výsledkem je ohromující konsenzus v obrazu společnosti: regulovaná imigrace, legalizace konopí, volební právo od 16“, poznamenává FRANKFURTER RUNDSCHAU.

FREIE PRESSE z Chemnitzu se vmísil: "Semafory začínají být vážné. Koaliční dohoda je na místě a je ambiciózní. Pokud se této koalici sociálních demokratů, zelených a liberálů skutečně podaří propojit ochranu klimatu, technický pokrok a sociální spravedlnost, jak bylo slíbeno, jeden by mohl potvrdit její velký úspěch na konci."

„Předpoklady k tomu, aby se Německo probudilo z merkelovského spánku a modernizovalo, digitalizovalo, ekologicky reformovalo a trochu sociálně rehabilitovalo, jsou rozhodně dány v koaliční smlouvě,“ říká berlínský TAGESSPIEGEL: Navíc semafor není manželství z lásky, tak nevzniklo, kulturně se nevyvinulo, ale je to spojenectví z rozumu. A to je dobrý předpoklad úspěchu, koneckonců vylučuje přehnaná očekávání a zklamanou lásku. Novým kancléřem bude Olaf Scholz. To už je docela jisté a znamená to, že Německo čeká nejen personální změna, ale i politická. Začalo to téměř před rokem a půl s tehdy ještě utopickým cílem postavit semafor, a podařilo se. „Malý politický zázrak. Semafor svítí. To je nejdůležitější zpráva, řekl Scholz. Teď to prostě musí fungovat." Tolik DER TAGESSPIEGEL.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG je přesvědčen: "Úspěch nebo neúspěch této koalice se nebude měřit podle toho, co je zaznamenáno na 178 stranách. To platí jak pro Coronu, tak pro ochranu klimatu, digitalizaci a dopravu." A FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG vysvětluje: "Německo má v příštích několika letech hodně co dělat. To, co rozhodly semaforové strany, rozhodně neuspokojí zastánce 'velké transformace' - poněkud technokratického termínu pro revoluci. Ale přichází s jádrem tohoto převratu, kterým je klimatická politika, není třeba zdůrazňovat, že jde o gigantický průřezový úkol, který se týká celé ekonomiky a průmyslové politiky, sociální politiky a dokonce i sociální politiky.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.