Senilita se nevyhýbá ani politologům

obrazek
22.5.2012 09:40
Politolog Bohumil Doležal už delší dobu ve svých komentářích pro Lidové noviny veřejně předvádí, že mu příliš neslouží paměť, což má zřejmě vliv i na jeho smysl pro objektivitu. Jeho poslední komentář "Kraken ve svém lénu" je toho jednoznačným důkazem. Prostě už není nejmladší a ztrácí formu. Je ale otázkou, jestli ji vůbec někdy měl...

Bohumil Doležal ve svém komentáři, který se týká kauzy Davida Ratha (s tím, že presumpce neviny je pro Doležala zřejmě sprostým slovem), nešetří kritikou vůči Jiřímu Paroubkovi a naznačuje, že kauza Davida Ratha jde na jeho vrub. "Jiří Paroubek otevřel dveře Davidu Rathovi," píše politolog Doležal. Asi by bylo dobré mu připomenout několik věcí. Když Jiří Paroubek v roce 2005 hledal, kým by obsadil post ministra zdravotnictví, neměl příliš možností na výběr. Resort potřeboval profesionála s razantním manažerským přístupem, který by dokázal v resortu udělat pořádek. Davidu Rathovi se to povedlo. Nešlo jen o "nastolení pořádku" ve VZP, ale také o mnoho dalších věcí, které české zdravotnictví dlouhou dobu trápily. David Rath znal české zdravotnictví jak se říká od píky, tedy profesně jako lékař, ale stejně tak jako šéf Lékařského odborového klubu. Nutno také dodat, že většinu úsilí Davida Ratha v čele ministerstva zdravotnictví naprosto zmařili jeho nástupci, zejména pak Tomáš Julínek z ODS, kterým se podařilo české zdravotnictví dostat do stavu, v jakém je dnes.

Bohumil Doležal také píše: "ČSSD se po Pyrrhově vítězství ve volbách 2010 ráda, rychle a z dobrých důvodů zbavila Jiřího Paroubka". I tady je třeba Bohumilu Doležalovi připomenout několik věcí. Jednou z hlavních je to, že to nebyla ČSSD, která se Jiřího Paroubka zbavila, ale byl to Jiří Paroubek, který po "Pyrrhově vítězství" prakticky okamžitě rezignoval na svůj předsednický post. Důvodem bylo mj. i to, že Jiří Paroubek se nechtěl snižovat k tomu, aby po volbách musel jakkoliv jednat s pastranou s názvem Věci veřejné. Bohumil Doležal dále píše "Dr. Rath byl mistr v přímořarém rozvíjení debatního hulvátství" (myšleno ve sněmovních debatách). Bohumil Doležal je tak zřejmě rád, že ve sněmovně už nebude mít opozice žádného kvalitního řečníka. Že tam nebude nikdo, kdo bude rážně upozorňovat na problémy vlády. Opozice bude ve sněmovně bezzubá. A ČSSD je ostatně bezzubá i bez Jiřího Paroubka. Ve vedení strany jsou "nemastní-neslaní" Sobotka s Haškem, kteří ve straně nemají žádnou autoritu. Pro politologa - pravičáka - je tato situace jako stvořená k oslavám s ohňostroji.

Bohumil Doležal je prostě politolog na baterky a o jeho objektivitě nemůže být ani řeč. Nikdy se o ní ani nesnažil a nikdy navíc neskrýval, že je "tvrdým pravičákem". Je to asi stejné, jako by zastánce vegetariánské stravy pracoval na jatkách. Lidovým novinám to ale nevadí. Jejich čtenáři totiž o objektivitu nestojí. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že senilita se nevyhýbá ani politologům...


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   K uváděnému případu se však vyjadřuje naštěstí široké spektrum politoligů. Čtenář si tedy může udělat celkem objektivní obraz o širších souvislostech. Kromě článků na tomto informačním médiu, bych chtěl pohled čtenářů přenést do dnešního  Deník referendum, do něhož  výstižný článek napsal politolog pan Jiří Pehe, který zapomnětlivostí vůbec netrpí. K zamyšlení stojí zejména, uváděné v článku zmínky o ignorování principu presumpce neviny, procesní spravedlnosti, popřípadě jejich relativizace v této kauze v porovnání s ostatními a další. Článek vřele doporučuji k přečtení a zamyšlení.  Podnětná a i mé pocity z celé této kauzy, se mi jeví i citace z dopisu pana Pospíšila, otištěná pod názvem Minuty nenávisti v dnešních BL. Již se zřejmě projevuje pověstná názorová rozpolcenost zdejšího národa.

PS: Uchvacují mě též další veskrze inovativní postupy  příslušných stran v této kauze, například již avizovaná možnost okolnosti uplatnění činnosti týmu tří státních zástupců v řízení před soudem.