Sjezd německé strany Levice se štěpil na utečenecké politice

11.6.2018 08:25
Po osmi měsících od německých voleb se předpokládalo, že sjezd opoziční strany Levice, který se konal v Lipsku potvrdí její stabilitu. Ve skutečnosti již po měsíce probíhá mezi vedoucím duem Bernd Riexingerem a Katjou Kippingovou především spor o pojetí utečenecké politiky s předsedkyní poslanecké frakce Sahrou Wagenknechtovou, životní družkou spoluzakladatele strany Oskarem Lafontaina. Ta je obviňována, že varuje před otevřenými hranicemi pro migraci, která by se měla především řešit přímo na místě kde vzniká a nepřenášet tento problém do Německa. Azyl by měl být poskytován pouze politickým pronásledovaným a ohroženým na životě. Její straničtí kritici ji obviňují, že tento problém zanáší dovnitř strany, v době kdy má slušnou deseti procentní podporu .

Tento spor se projevil tak, že na třídenním sjezdu vlastně zasedaly dvě strany. Oficiální na kterém se pronášely projevy o její jednotě a ukončení zákopové války. Druhá pak u stánků s klobásy a pivem kde se hodnotil výsledek voleb vedení, kdy sice dosavadní vedoucí dvojice Kipping a Riexinger bez protikandidátů byla opětně zvolena, ale se sníženou podporou oproti minulému sjezdu necelými 64 a 74 procenty hlasů. Především, že migrační otázka zůstala otevřená právě v době, kdy došlo k znásilnění a vraždě čtrnáctileté dívky Sussany F. iráckým uprchlíkem, která vyvolala nebývalou vnitro německou diskusi o utečencích.

Kippingová říká, že migranti mají mít otevřenou hranici pro všechny potřebné. Wagenknechto na to odpovídá, že nikoliv pro ty, kteří zde hledají jen práci a lepší život. To vyvolávalo bouřlivé reakce delegátů za které obdržela potlesk, ale také výkřiky nesouhlasu. Co tedy platí pro voliče strany zůstává zcela otevřené i když byla těsnou většinou přijato usnesení o ponechání otevřené hranice.To jim nevyřešil ani právě skončený třídenní sjezd několika stovek delegátů strany Levice. Přitom z pozornosti uniklo, že řada z nich zde pronesla zajímavé myšlenky a mnoho dobrých návrhů. Zejména pokud se jedná o digitalizaci, která se má nejen podporovat, ale především zajistit její sociální únosnost. Tedy problém o kterých se v jiných německých stranách relativně málo uvažuje.

 

Na snímku Sahra Wagenknechtová u billboardu Oskara Lafontaina.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.