Sjezd německé strany Levice se štěpil na utečenecké politice

Wagenknecht Lafontaine
11.6.2018 08:25
Po osmi měsících od německých voleb se předpokládalo, že sjezd opoziční strany Levice, který se konal v Lipsku potvrdí její stabilitu. Ve skutečnosti již po měsíce probíhá mezi vedoucím duem Bernd Riexingerem a Katjou Kippingovou především spor o pojetí utečenecké politiky s předsedkyní poslanecké frakce Sahrou Wagenknechtovou, životní družkou spoluzakladatele strany Oskarem Lafontaina. Ta je obviňována, že varuje před otevřenými hranicemi pro migraci, která by se měla především řešit přímo na místě kde vzniká a nepřenášet tento problém do Německa. Azyl by měl být poskytován pouze politickým pronásledovaným a ohroženým na životě. Její straničtí kritici ji obviňují, že tento problém zanáší dovnitř strany, v době kdy má slušnou deseti procentní podporu .

Tento spor se projevil tak, že na třídenním sjezdu vlastně zasedaly dvě strany. Oficiální na kterém se pronášely projevy o její jednotě a ukončení zákopové války. Druhá pak u stánků s klobásy a pivem kde se hodnotil výsledek voleb vedení, kdy sice dosavadní vedoucí dvojice Kipping a Riexinger bez protikandidátů byla opětně zvolena, ale se sníženou podporou oproti minulému sjezdu necelými 64 a 74 procenty hlasů. Především, že migrační otázka zůstala otevřená právě v době, kdy došlo k znásilnění a vraždě čtrnáctileté dívky Sussany F. iráckým uprchlíkem, která vyvolala nebývalou vnitro německou diskusi o utečencích.

Kippingová říká, že migranti mají mít otevřenou hranici pro všechny potřebné. Wagenknechto na to odpovídá, že nikoliv pro ty, kteří zde hledají jen práci a lepší život. To vyvolávalo bouřlivé reakce delegátů za které obdržela potlesk, ale také výkřiky nesouhlasu. Co tedy platí pro voliče strany zůstává zcela otevřené i když byla těsnou většinou přijato usnesení o ponechání otevřené hranice.To jim nevyřešil ani právě skončený třídenní sjezd několika stovek delegátů strany Levice. Přitom z pozornosti uniklo, že řada z nich zde pronesla zajímavé myšlenky a mnoho dobrých návrhů. Zejména pokud se jedná o digitalizaci, která se má nejen podporovat, ale především zajistit její sociální únosnost. Tedy problém o kterých se v jiných německých stranách relativně málo uvažuje.

 

Na snímku Sahra Wagenknechtová u billboardu Oskara Lafontaina.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Roland Olbert

Na tomto sjezdu se potvrdilo, kdo nejde s proudem a popíše stav německé imigrační politiky reálně, ten je osočován z rasizmu a rovnou posílán do tábora  AfD. A paní Wagenknecht  to slízla s plnou parádou. Mnohem více,než nějaké sjezdové  tlachání, mě zajímají následné reakce německé veřejnosti a tak jsem si k tématu na welt.de přečetl  kolem dvou set komentářů. Naprostá většina doporučuje paní Wagenknecht, aby ze strany Die Linke odešla a odsuzují především horlivou Kipping, která nechce na současné vítací politice nic měnit, naopak  tento destruktivní stav ještě utužit.

Vůbec bych se nedivil, pokud by tito snaživí pohrobci SED  spojili své síly se stranou Zelených, jejichž názory na  budoucnost Německa jsou jim tak blízké  ..."Německo ať chcípne..." 

Uprchlická krize, jak je obecně nazývána, vůbec žádnou uprchlickou krizí není, neboť je to stav  plánovitě provedený  a spuštěn  v roce 2015 německou kancléřkou. Nejen německá veřejnost je od samého počátku oblbována líčením útrap lidí na útěku, takže byli vlastně  kancléřkou zachráněni před jistou smrtí.

Reálně ovšem tito lidé uprchli ze své vlasti  před postupujícími hordami IS  do sousedního Turecka, kde již několik let pobývali, zabezpečeni stravou i zdravotně. V těch následných kolonách, kde převažovali silní, mladí muži, kterým se teď tolik líbí  německé ženy, jste nemohli ani náhodou objevit  jedinou osobu válkou zuboženou. Naopak, ti mladí muži, vojenského věku,působili jako  z posiloven a módních katalogů. Že se jednalo a jedná o vojenské dezertéry, kteří místo aby bránili svou vlast, uprchli do Turecka, to už se samozřejmě nikde  nedovíte...

A protože další noví Syřané jaksi  "došli" , je nyní Německo  obohacováno multikulturelně, za vydatné pomoci  NGO, imigrací ze  všech koutů Afriky. Otevřena zůstává otázka, jak dlouho si to ti disciplinovaní  Němci ještě nechají líbit, když ani volby v minulém roce  nezměnily na tomto stavu  NIC.