Souboj pragmatiků s agresivními sionisty a historické snahy o ovládnutí Íránu

obrazek
2.5.2012 11:01
Izrael je připraven zaútočit na íránská jaderná zařízení v případě, že by rozhovory 23. května v Bagdádu nepřinesly žádné výsledky. Letectvo počítá s krátkým a profesionálním útokem. Jaderných zařízení je však mnoho a jsou rozeseta po celé zemi, takže rychlý a izolovaný úder jako proti iráckému jadernému reaktoru Osirak v roce 1981 je vyloučen. Tel Aviv nedisponuje kapacitami k úplnému zničení íránského jaderného programu a uvědomuje si, že agrese proti Teheránu bude pro libanonské šíitské hnutí Hizballáh výzvou k útoku na židovský stát. Na severu Izraele tak může po třiceti letech klidu vypuknout totální válka.

Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že sankce proti Teheránu jsou neúčinné a nelze vyčkávat, až islámská republika vyrobí jadernou zbraň. Radikální sionista Netanjahu vytrvale fantazíruje nad íránskou atomovou pumou – jako svého času George Bush jr. nad nikdy nenalezenými iráckými zbraněmi hromadného ničení – aniž by předložil pádné důkazy o jejím vývoji. Ze samotného Izraele se však ozývají četné hlasy, které tyto vyšinuté válečné plány důrazně odmítají. Náčelník generálního štábu izraelských ozbrojených sil generál Benny Gantz nevěří, že se Írán rozhodl vyvinout atomovou bombu a íránské vedení hodnotí jako racionálně uvažující. Netanjahuovi a ministru obrany Barakovi nevěří ani bývalý šéf kontrarozvědky Juval Diskina, který řekl, že oba politici úmyslně klamou veřejnost. Exšéf Mossadu Meir Dagan zhodnotil plán útoku na Írán jako „nejhloupější věc, kterou kdy slyšel.“ Kromě německého spisovatele Güntera Grasse kritizuje Netanjahua další laureát Nobelovy ceny – americký ekonom židovského původu Paul Krugman. Ten napsal, že „politika současné izraelské vlády je postupnou sebevraždou celého státu.“ Krugman se domnívá, že Izrael vede do záhuby úzce zaměřená politika nacionalistické vlády a zároveň odmítá ztotožňování kritiky židovského státu s antisemitismem. Od března již 64.000 občanů vyjádřilo odpor proti válce prostřednictvím facebookové iniciativy „Izrael miluje Írán“.

Írán je regionální blízkovýchodní mocností oplývající ropným bohatstvím, a proto nepřekvapuje, že vždy stál ve středu pozornosti velmocí, které se ho snažily podmanit. Za druhé světové války zemi dočasně okupovali Sověti a Britové, nicméně do roku 1979 představovalo Íránské císařství v čele s šáhem Muhammadem Rezou Pahlavím spolehlivého spojence USA. Pokus o skutečnou nezávislost a vymanění z vlivu Západu v letech 1951 – 1953 rázně potlačila CIA. Tehdy se stal íránským premiérem Muhammad Mosaddek, který usiloval o to, aby stát převzal kontrolu nad svým nerostným bohatstvím. Íránskou ropu ovládali Britové, kteří Teheránu dopřáli pouze dvacetiprocentní podíl (!) zisku z jejího prodeje. Mosaddek s podporou komunistické strany Túde zestátnil ropný průmysl, uzavřel britské banky a zahájil pozemkovou reformu. Londýn reagoval uvalením embarga na Teherán a vysláním válečných lodí do Perského zálivu. Premiérova výzva k sesazení prozápadního šáha přiměla USA k vypracování plánu na státní převrat v Íránu. V srpnu 1953 byl Mosaddek prostřednictvím operace CIA svržen a šáhova moc plně obnovena. O dva roky později už stál Teherán u zrodu Bagdádského paktu resp. CENTO – jakési pobočky NATO – sdružující Velkou Británii, Turecko, Irák, Írán a Pákistán, jehož úkolem bylo zadržovat SSSR v geostrategicky významné oblasti Středního východu.

Po svržení monarchií v Iráku v roce 1958 resp. v Íránu v roce 1979 bylo CENTO rozpuštěno a Washington s Tel Avivem čelily dvěma nepřátelským režimům v ropných velmocích. Baasistickou revoluci v Iráku (1968) a islámskou revoluci v Íránu (1979) sice spojovala platforma antisionismu, antiamerikanismu a antikomunismu, ale z mnoha důvodů se tyto režimy nemohly vystát. Obě klíčové revoluce znamenaly výrazné oslabení geopolitických pozic USA v Perském zálivu. Washingtonu tak přišla vhod irácko-íránská válka v letech 1980 – 1988 (boj mezi sekulární autokracií Saddáma Husajna a islámskou teokracií ajatolláha Chomejního), protože oba státy nesmírně vyčerpala a oslabila. Ačkoliv Reaganova administrativa oficiálně podporovala Irák, dodávala zbraně oběma stranám, což se provalilo roku 1986 v aféře Írángate. Washington ilegálně prodával zbraně Íránu, přestože figuroval na seznamu zemí podporujících terorismus, a z peněz potřísněných krví sponzoroval Contras – vražedná komanda bojující proti sandinistické vládě v Nikaragui. Reaganův žák George Bush jr. začlenil v roce 2002 Írán společně s Irákem a KLDR do tzv. Osy zla a krátce poté se vypořádal se Saddámem Husajnem. Nyní je na řadě Írán.

Pokusy o oslabení či svržení vlády ajatolláhů a dosazení loutkové vlády povolné vůči zájmům USA trvají nepřetržitě od roku 1979. Izraelský útok na Írán – dojde-li k němu – bude vyvrcholením těchto snah. USA mohou útok židovského státu využít ve svůj prospěch – nebudou primárním agresorem, ale následně se do konfliktu vloží, aby ochránily svého spojence, zbavily se nepohodlného režimu v Teheránu a svedly další bitvu ve válce o hegemonii dolaru. Vzhledem k tomu, že Írán není izolovaný, má silný vliv na šíitskou populaci žijící mimo vlastní území a úzce spolupracuje s Moskvou a Pekingem, které zde mají své ekonomické zájmy, může tento lehkovážný krok zažehnout rozsáhlý požár nejen na Blízkém východě, ale hrozí vypuknutím globálního konfliktu s nedozírnými následky.

kosina
Stínový ministr zahraničních věcí LEV 21. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

kosina

Pane Šebku, nespekuluji, ale vždy vycházím z konkrétních zdrojů. Viz Daily Milliyet: http://www.ac24.cz/v-puvodnim-zneni/504-israel-will-attack-iran-if-may-nuke-talks-fail  

Jinak co se týká mého článku, souhlasit či nesouhlasit můžete leda s úvahou v posledním odstavci. Vše ostatní jsou buď historická fakta nebo informace převzaté ze zpravodajských agentur. 

Izrael na rozdíl od Íránu nepodepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní a disponuje nekontrolovaným jaderným arzenálem. To vás nevzrušuje? Existující jaderné zbraně v rukou sionistického režimu jsou podle vás méně nebezpečné než údajně vyvíjené jaderné zbraně v rukou ajatolláhů? Místo řinčení zbraněmi by měl Netanjahu navrhnout, aby se celý Blízký východ stal bezjaderným pásmem a učinit příslušné kroky.  

Vždy mě dostávají řeči o Židech jako vyvoleném národu. O vyvolené rase už mluvil svého času jeden pán s knírkem a skončilo to světovou válkou. Nerad bych se dožil toho, až další údajně vyvolený národ rozpoutá celosvětové kataklyzma. 

pudlikmaxik

Neodmítám ale ani nesouhlasím.

Nicméně je potřebné se vždy zaobírat tou otázkou, proč USA a židovstvo jsou světovým hegemonem, jehož nenahradí v dohledné době nikdo - tj. ani Rusko, ani Čína, ani Indie nebo Brazílie, či Německo nebo Japonsko, natož Velká Británie nebo Francie. Čím více se člověk zaobírá tímto tématem - proč USA a světové židovstvo - často padne na různé články, odkazy, knihy apod. Tak nějak to stále pramení z hluboké známé historie - to , co se týká židovstva - které bylo národem tzv. vyvoleným již někdy min. 2000 let před naším letopočtem, a bylo trnem v oku všem v okolí. Nezastávám se tímto židovstva, ani jej ale neodsuzuji. Domnívám se - především a hlavně - že je čas na to, aby světlo světa spatřily různé spisy právě z doby sumerské-akadské a babylonské (ano je znám již tzv. sumerský Žid, všichni to ale tají....proč?)  apod. tj. zejména období od cca 3760 před naším letopočtem až po likvidiaci Sodomy Gomory někdy těsně před rokem 2000 před naším letopočtem - přesněji to vypadá na rok 2024 př. n. l. Před tím začal věk Terachů, Abrahámů a jeho následovníků či dětí Izáků, Ezaů , Jakobů, Rachel, Josefů či Benjaminů....a potom někdy cca 1450 př. n. l. Mojžíš - M-ses, bylo by dobré zdokumentovat a natočit film epos o Gilgamešovi, nebo se  občas objeví spíše nesmyslný film o Baalovi, o Horovi apod. Je zajímavé, že z mnoha různých dokumentů člověk může nikoli přímo - ale nepřímo popis děje navede - získat jistý přehled o jakémci národu vyvoleném......

Nyní je prostě doba, kdy Amíci učinili " 2 krvavé výlety" do oblasti dnešního Iráku, kde je právě část dějin sumerských, akkadských, babylonských, ale jsou i oblasti asyrské a jiné, které jsou v oblasti dnešního Íránu - Elam, nutno dodat, že i Babylonie, Akkad apod. částečně sahaly do oblasti dnešního Íránu. A tam může být ten zakopaný pes - proč ? protože Amíci si odvezli mnoho historických děl odtud, a chtějí i z Íránu ?

Někdo se může tvářit, že mluvím z hladu, nicméně - historie je daná, tu si nelze vysnít, tu lze jedině přijmout nebo obratně upravovat, a nejsou náhodou snahy USA či židovstva právě zde ? získat informace a dokumenty o podstatě této civilizace ? a že jakási jaderná bomba může být jen zástupný problém ?

antoninsebek

Byl bych rád, pane autore, kdybyste přiznal, že pro svoje tvrzení v úvodu článku (tedy vše, co je vytištěno tučně) nemáte jediný faktický podklad a pouze spekulujete. Bylo by dobře tuto okolnost vždy uvést.

Řešení situace je nasnadě: Stačila by maličkost. Aby se rozhodující jaderné a současně ekonomické velmoci dohodly, že prostě nedovolí další rozšiřování NEKONTROLOVANÉHO rozvoje jaderné ekonomiky. To znamená, že další státy se zájmem rozvíjet atomový program dobrovolně přistoupí na časté, pravidelné a nezávislé kontroly svých jaderných zařízení. Včetně evidence jaderného materiálu. A včetně dostatečně účinných a rychlých sankcí při nedodržení stanovených podmínek. A stačilo by, aby tyto TŘI věty podepsaly alespoň tyto státy (v abecedním pořadí): Čína, Rusko a USA.  Ale čím více, tím lépe. Pak by si Ahmedíneřád nevložil mezi zadní půlky ani cigaretový papírek....

Možná se to někomu zdá jako omezování národní suverenity. Ale pokud někdo vypravuje, že mu jde pouze o mírové využití atomu, tak proč ne. Vždyť stejně bude v technologii odkázán právě na atomové velmoci. Je kuriozní, že hlavním poblémem je přetrvávající studená válka mezi USA a Ruskem. A to v době, kdy je ve skladech bohužel dostatek zbraní, aby se tyto dvě velmici vzájemně vyhladily (a my ostatní s nimi). Nevěřím, že Putin potřebuje další jaderné ponorky atd., aby rozkroutil ekonomiku země. Má dost prostoru, kam umístit svoje nemalé valutové rezervy. Když začne venkovem a zemědělstvím, je to tak na 30 let. A tak podobně. Takže  jde o další důkaz pažravosti amerického imperialismu a závislosti Obamy na zbrojařské lobby.