Švýcarské ženy prosazují rovnoprávnost

stávka žen
24.6.2019 07:53
Kantonální komora stavů švýcarského parlamentu se vyslovila zcela jednoznačně pro rovnoprávné zastoupení obou pohlaví ve správních radách a vedení společností. Ve vedení velkých podnicích musí být každé pohlaví zastoupeno alespoň třiceti procenty u řidicích orgánů dvaceti. Plní tím požadavek spolkové rady, aby připravila kompromis plnící společenské požadavky, která věrohodně naplňuje zásady rovnoprávnosti, zdůraznila ministryně spravedlnosti za liberální Svobodomyslnou stranu Karin Keller – Sutterová. K tomu dodal předseda švýcarských sociálních demokratů Christian Levrat, že tím se naplňují požadavky červnové ženské generální stávky kdy v helvetské konfederaci od velkých městských center po malé obce proběhly tisícové demonstrace.

Její nebývalá intensita překročila rozměry obdobné stávky v roce 1991 kdy   před 28 lety   ženy již tehdy upozorňovaly na rozdíly v platech žen a mužů a požadovaly jejich rovnost. Kritizovaly stále trvající diskriminaci přes to, že rovnost byla od roku 1981 zakotvená ve švýcarské ústavě. Účinnost o její prosazení nyní odpovídá  možností široce k tomu využítí sociálních sítí. Podařilo se tak, aby oblast politiky a hospodářství byla vystavena pod nebývalý tlak a zmobilizovat občanskou společnost.  Diskuse se dostala do nejvyšších pater zákonodárných orgánů jak ukázalo nyní stanovení počtu  kvót podle pohlaví jak ve správních tak podnikových orgánech.

Podle předběžných informací Švýcarského odborového svazu SGB se generální stávky účastnilo na sta tisíce žen. Viditelně se to projevilo vyvoláním dopravního chaosu v řadě především větších měst  poté co „obrovské lidské masy“ jak konstatují agentury se vyhrnuly do jejich center.   V Curychu se zhroutila i veřejná doprava poté co na závěrečném setkání na hlavním náměstí se sešlo sedmdesát tisíc žen.  V Bernu se shromáždilo na čtyřicet tisíc žen na hlavním  náměstí před parlamentem vyzbrojeni různým kuchyňským nářadím s kterým hlučeli a podporovaly své požadavky. Demonstrující ženy  požadovaly, aby byly spravedlivěji rozděleny domácí práce  a lépe placené profese považované za typicky ženské. Ze statistik  vyplývá, že ženy s vysokoškolským vzděláním ve Švýcarsku vydělávají v průměru asi o pětinu méně než muži s univerzitním diplomem. Ženy na vysokých a středních profesních pozicích mají přitom téměř o dvacet procent méně peněz než jejich mužští kolegové.

 Prezidentka národní rady – parlamentu sociální demokratka Marina Carobbio Guscettiová přerušila zasedání a mezi demonstrující vyšly političky je podpořit v jejich požadavcích. Na svých místech však zůstaly některé poslankyně pravicově populistické Křesťanské lidové strany CVP, která nesouhlasí s ženskými demonstracemi. Z jejich řad zaznívají hlasy že není spravedlivé vůči mužům je obviňovat, že mohou za všechnu nespravedlnost, kterou jsou postiženy ženy. Podporu jim však jednoznačně vyslovil ministr vnitra a sociálních otázek Alain Berset. Kritizoval současnou nerovnosti v odměňování a vyžadoval jejich radikální změnu tak jak požaduje jeho sociálně demokratická strana.

Zatím v současné době teprve každý pátým členem správních rad je žena, jak vyplývá z provedeného průzkumu. To je příliš málo, aby mohly ženy vykonávat skutečný vliv na jejich závěry. Sice mohou s námi diskutovat prohlásila ředitelka  Monika Rühlová z švýcarského hospodářského svazu je nás však zatím příliš málo na to aby mohly být prosazovány jejich zájmy. Zvýšit jejich podíl na řízení podniků má však nyní převážnou podporu zákonodárného orgánu.  Očekává se, že se tato změna projeví po podzimních volbách kdy se zřejmě v tomto směru podstatně změní sestavení i zastupitelských orgánů.

       

 

 

 

 

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.