Zbyněk Fiala: Ukrajina v novém obsazení

Zpravodajství z Ukrajiny stále častěji připomíná Radio Jerevan, jeden den ukrajinská armáda dobývá jedno město za druhým, a druhý den v panice prchá. Ty nejdůležitější věci v něm obvykle chybí – dnešní politika patří do kategorie „dojížďáku“, její aktéři se brzy změní.

Je toho hodně, co ovlivní budoucnost Ukrajiny. Především v říjnu v zemi proběhnou parlamentní volby a možná to stihnou ještě před státním bankrotem. Dá se to zkazit. Třeba neproběhnou na celém území , nebo budou vyhlášeny za neplatné, pokud nedopadnou tak, jak měly.

Mohou je ovlivnit první výsledky mezinárodního vyšetřování toho, kdo sestřelil malajsijské letadlo. Představa, že se to utají, je směšná.

V Bruselu tou dobou začne naplno pracovat nový Evropský parlament a vznikne nová Evropská komise. Oslabit ji má snaha jmenovat do čela polského premiéra Donalda Tuska, který nezná žádné cizí jazyky.

Vymění se také vedení NATO, novým generálním tajemníkem bude bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Doufejme, že normální člověk, což by byl pozitivní posun po odcházejícím dánském Andersu Rasmussenovi, ve kterém vyhrála touha trochu si zaválčit.

Hlavně však začne studený podzim s vyhlídkou mrazivé zimy, která bude pro spoustu občanů zlá, jak pro ty, komu chybí střecha nad hlavou, tak pro ty, co ji mají, ale nemají čím topit. Plyn byl nepochybně jedním z hlavních témat minského rozhovoru ukrajinského prezidenta Petra Porošenka s ruským prezidentem Vladimírem Putinem mezi čtyřma očima.

Zima asi válku zruší, protože dobrovolníci se rozprchnou a ukrajinská pravidelná armáda je malá. Možná se celý kraj podél ruských hranic vylidní – k velké radosti těžařů, protože nic nebude stát v cestě vrtným soupravám na břidličný plyn.

Ekonomické sankce vůči Rusku zamířily především na ty, kdo jej vyvolali. Německý export do Ruska může letos klesnout až o čtvrtinu. V prvním pololetí se propadl o 15 miliard eur, to je více než 400 miliard korun. Pokud to bude znamenat obnovu recese, jak čtvrtletní čísla naznačují, může to ohrozit politické dědictví dosud úspěšné kancléřky Angely Merkelové.

Ta se pokouší zprostředkovat nějaké smírné řešení – doporučuje federalizaci Ukrajiny – ale jedná s lidmi, kteří jsou příliš často mimo realitu. Berme však vážně její prohlášení z minulých dnů, že Německo má „obrovský zájem být v mezinárodních vztazích znovu konstruktivní“.

Velký výpadek exportu postihne i Česko, protože přijde jak o přímé obchody, tak o ty, které realizuje ve spolupráci s německými firmami a navíc na nás – exportéry – silněji dolehne evropská recese. Představa, že vyměníme ruské obchodní partnery za Čínu, je z jiné doby. Pryč jsou časy, kdy čínské trhy s povděkem přijímaly vše, co se jim nabídlo. Teď je problém se na čínský trh probít a je téměř nemožné tam vydělat. Pamatuji na naděje, které před lety vyvolala dodávka české elektrárny do čínského Šen-tou. Nakonec se to realizovalo se spoustou nečekaných obtíží a se ztrátou. Další objednávka už nenavázala.

Ukrajinské státní finance jsou v troskách. Oficiální míra zadlužení není tak veliká, v posledních měsících se blížila 60 procentům HDP (Česko je nad 40), ale kdoví z které doby se to HDP počítalo. Nyní prudce klesne. Vliv ztráty Krymu je odhadován – v mírových podmínkách – na 3,7 procenta HDP. Průmyslové východní provincie tvořily 16 procent HDP a čtvrtinu exportu.

http://www.ft.com/intl/cms/s/2/63e0a202-26fb-11e4-a46a-00144feabdc0.html#axzz3BgxWwBJL

Schopnost splácet tak úplně zmizí. Další ránu mohou přidat banky, které jsou ohroženy propadem směnné hodnoty hrivny. Už dříve se objevily odhady, že pokles hrivny na 12,5 hrivny za dolar vyvolá potřebu restrukturalizace bank v rozsahu 5 procent HDP (vypaří se). Jenže dolar je už nad 13 hrivnami.

Velkou minu představuje ruská půjčka 3 miliard dolarů ještě Janukovyčovi. Jsou v ní háčky. Byla podmíněna tím, že ukrajinská zadluženost nepřekročí 60 procent HDP. Pokud by se to stalo, a ono se to stane, Rusko má právo požadovat okamžité splacení. Ty 3 miliardy dolarů by se možná někde našly, ale v podmínkách ukrajinského zadlužení je jednoznačný závazek, že nebude výběrově uspokojován jen některý z dlužníků (cross-default provision).

Pokud tedy Ukrajina spadne do díry ruského dluhu, spadne do všech a musí nastoupit státní bankrot, nejspíš v podobě ořezání všech závazků (hair-cut). Detaily neznám, ale divil bych se, kdyby s tím nemuseli všichni dlužníci souhlasit. Nastoupila by tedy další evropská a americká pomoc, která by dílem vyplácela ruské pohledávky a dílem přijala ztráty za ty své.

Navíc vládne obava, že dluhy jsou mnohem větší, než kolik je vykazováno, a bude se opakovat situace Řecka. Na druhou stranu zaznívá názor (autorem je Tomas Fiala, šéf Dragon Capital – škoda, že ne příbuzný…), že rychlé skončení konfliktu by mohlo ponechat stávající programy MMF a dalších v běhu.

Ukrajinští voliči i jejich příští reprezentace tak mají hodně důvodů znovu uvážit, co chtějí. Ostatně, ti kolem nich také.