Uplynulo 132 od narození národního socialisty Jiřího Stříbrného

obrazek
15.1.2012 15:05
Dne 14. 1. 1880 se narodil politik, publicista a představitel národně socialistické strany J. Stříbrný. Tato bezesporu zajímavá osobnost historie strany si prošla ve svém životě několika různými etapami, ať už tou ,,demokratickou" či posléze fašistickou. Patřil k zakládajícím členům České strany národně sociální v roce 1897, ve dvacátých letech 20. století byl výraznou politickou personou a několikanásobným ministrem prvorepublikových koaličních vlád.

Po roztržce na brněnském sjezdu strany v roce 1926 byl spolu s J. Trnobranským a dalšími vyloučen. Poté začal jeho kariérní sestup, když se začal přiklánět k fašismu. V roce 1929 šel do parlamentních voleb v rámci uskupení Ligy proti vázaným kandidátkám, a i když volební zisk této formace byl mizivý, podařilo se mu získat poslanecký mandát. V kritických mnichovských dnech se stavěl za obranu republiky. Za druhé republiky útočil na prezidenta Beneše, působil v jednom z povolených politických subjektů Straně národní jednoty, za nacistické okupace se však stáhl do ústraní. Po válce stanul před Národním soudem, a i když aktivně nacisty nepodporoval, byl odsouzen k doživotnímu žaláři. Zemřel zapomenut ve valdické věznici v roce 1955.

Stříbrný strávil část dětství v Rokycanech, záhy rodina přesídlila do Prahy. Zde Stříbrný studoval vyšší průmyslovou školu a poté přestoupil na gymnázium, kde se začal zajímat blíže o politiku. Vstoupil tedy do České strany národně sociální, působil zde jako redaktor, od roku 1911 v Českém slovu. V tomto roce byl zvolen do Říšské rady, kde vykonával do roku 1918 mandát poslance. V roce 1917 se zapojil do odbojového hnutí Maffie, v červenci 1918 se stal členem Národního výboru, byl jedním z ,,mužů 28. října". V této době si vybudoval již slušné politické renomé, a tak v roce 1918 nejprve zastával funkci ministra pošt, záhy ministra železnic a poté nastoupil na ministerstvo národní obrany, z něhož odstoupil v roce 1926.

Ve stranickém životě byl až do roku 1926 místopředsedou národně socialistické strany a patřil zde k nejvýznamnějším osobnostem. Právě rok 1926 však znamenal začátek konce slibné politické kariéry. V tomto roce se konal sjezd národních socialistů v Brně, kde byl se svými příznivci vyloučen pro osobní i ideové spory s V. J. Klofáčem a E. Benešem. Vyloučením ,,stříbrňákovců" došlo k posílení benešovsko - klofáčovské politické linie.

Stříbrný se ovšem nesmířil s postavením jakéhosi ,,pěšáka" a založil si vlastní odnož národně socialistické strany Stranu slovanských socialistů, později přejmenovanou na Stranu radikálních socialistů a poté na Národní ligu. V roce 1929, jak už jsme shora uvedli, zúčastnil se parlamentních voleb společně s Gajdovou Národní obcí fašistickou v rámci volební formace Ligy proti vázaným kandidátkám a pronikl do parlamentu. Zde setrval až do roku 1935. Do Senátu byl zvolen i Stříbrného stranický kolega J. Trnobranský.

V roce 1935 se Národní liga spojila s národními demokraty (K. Kramář) a Národní frontou v uskupení nesoucí název Národní sjednocení. V této době však již Stříbrného politický vliv zásadně poklesl a jeho další kariéra již měla znaky politického avanturismu. Stříbrný po Kramářově smrti v roce 1938 opustil řady Národního sjednocení. V září 1938 byl příznivcem zachování celistvosti republiky a krátce nato vstoupil do Strany národní jednoty. Současně útočil na E. Beneše, svého bývalého stranického kolegu, a napsal o něm i hanopis ,,Kramářův soud nad Benešem". Za nacistické okupace českých zemí jeho politické aktivity výrazně polevily, až ustaly úplně.

Po skončení druhé světové války byl na základě retribučních dekretů odsouzen Národním soudem k doživotnímu vězení, i když s nacisty nekolaboroval. Po nástupu prezidenta A. Zápotockého v roce 1953 se na něho amnestie nevztahovala, a tak zemřel v ústranní o dva roky později. I když je na osobnost J. Stříbrného nahlíženo kontroverzně pro jeho pozdější příklon k českému fašismu, nemění to nic na tom, že J. Stříbrný patřil ve své době k význačným činovníkům národně socialistické strany, který zejména v první polovině dvacátých let přispěl k prestižnímu postavení této strany.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.