V. summit BRICS řešil Afriku, Sýrii i projekt rozvojové banky

Projekt rozvojové banky BRICS

Hlavním úkolem plánované banky má být úvěrování infrastrukturních a dalších rozvojových projektů v v měnách národních států, tedy nikoliv v dolarech a eurech. To by znamenalo zásadní prolomení hegemonie dolaru ve světovém obchodu. Projekt rozvojové banky je reakcí na skutečnost, že ve Světové bance i Mezinárodním měnovém fondu zastoupení zemí BRICS neodpovídá jejich reálné ekonomické síle ve světě. Přitom v době krize to byly právě státy BRICS, které nejvíce podpořily růst globální ekonomiky. O struktuře a parametrech banky se bude nadále diskutovat s perspektivou založení v horizontu dvou až tří let. Zároveň bude nutné vypracovat společnou blokovou strategii, aby se země BRICS nedostaly pod ekonomický diktát USA, EU a Japonska. Reforma měnového systému představuje první seriózní pokus o změnu dosavadního světového hospodářství.

Spolupráce BRICS-Afrika a rostoucí vliv Číny na černém kontinentu

Summit, jehož hostitelem byl jihoafrický prezident Jacob Zuma, byl pro patnáct afrických hlav států (mj. i egyptského prezidenta Muhammada Mursího) příležitostí diskutovat o posílení spolupráce mezi BRICS a Afrikou. Státníci BRICS podpořili africký integrační proces za účelem hospodářského růstu, rozvoje a vymýcení chudoby a slíbili investice do infrastruktury a podporu průmyslu v Africe. Mimochodem, nový čínský prezident Si Ťin-pching na svém prvním zahraničním turné zamířil z Moskvy do tanzanského Dár-es-Salámu, kde jednal o investicích do výstavby přístavu Bagamoyo propojujícího Asii s Afrikou. Tanzánie má pro ČLR strategický význam již od dob studené války, protože prezident Julius Nyerere se jako jeden z mála vůdců rozvojových zemí budujících socialismus neorientoval na Moskvu ale na Peking a inspiroval se maoismem.

Si Ťin-pching v Tanzánii vyzval svět, aby respektoval nezávislost a důstojnost afrického kontinentu. Čínu s Afrikou podle něj pojí upřímné přátelství založené na vztahu rovnocenných partnerů. Číňané v Africe budují mj. dopravní infrastrukturu, plynovody, přehrady a nemocnice. Je zvláštní, že média v souvislosti s čínským pronikáním na africký kontinent hovoří o „neokolonialismu“, ale britsko-francouzské vojenské akce v Africe tak nenazývají. Zatímco Čína v Africe buduje, bývalé koloniální mocnosti si tam upevňují vliv válečnými akcemi za účelem exploatace přírodního surovinového bohatství. Francie a Velká Británie Libyi vybombardovaly do doby kamenné a vojenské angažmá v Mali a Pobřeží slonoviny sleduje rovněž pouze jejich imperiální zájmy bez jakékoliv přidané hodnoty pro samotné Afričany.

Jak dál v Sýrii?

V Durbanu se projednávala i situace v Sýrii, protože prezident Bašár Asad zaslal Jacobu Zumovi dopis s žádostí o pomoc při skoncování s násilím a terorismem. Dr. Asad poukázal na permanentní dodávky zbraní povstalcům, nespravedlivé ekonomické sankce a porušování norem mezinárodního práva zeměmi angažujícími se v konfliktu na straně tzv. opozice. V této souvislosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov označil rozhodnutí summitu Ligy arabských států (LAS) v katarském Dauhá za protiprávní. LAS – v souladu se zájmy arabských reakčních monarchií – rozhodla o tom, že Sýrii bude v této organizaci zastupovat představitel opozice a také o další vojenské pomoci tzv. rebelům. Z mezinárodně-právního hlediska jsou rozhodnutí LAS týkající se Sýrie protiprávní, protože syrská vláda je nadále zákonným představitelem členského státu OSN. Pro ukončení krveprolévání je nezbytné přestat s vyzbrojováním povstalců a zahájit dialog, ke kterému prezident Asad opozici opakovaně vyzývá. Nutné je i ukončit vměšování dalších států do interního syrského konfliktu.

Závěr

Dilma Rousseffová, Vladimir Putin, Manmohan Singh, Si Ťin-pching a Jacob Zuma se v závěrečné deklaraci přihlásili k multilateralismu, mezinárodnímu právu a ústřední roli OSN při řešení konfliktních situací ve světě. Jejich diskuse reflektovala rostoucí solidaritu v rámci uskupení BRICS a společný cíl ochrany světového míru, stability, rozvoje a spolupráce. Výsledky summitu BRICS v Durbanu dokazují, že unipolární svět, který vznikl po konci studené války a rozpadu Sovětského svazu, se pozvolna proměňuje na svět multipolární. Samotné uskupení BRICS se transformuje z pouhého fóra pro dialog ve strategickou spolupráci velmocí hledajících cesty k řešení důležitých problémů světové politiky a ekonomiky.