Venezuela na pokraji občanské války?

venezuela flag
14.4.2017 13:44
Venezuela se již od konce března potýká s násilnými demonstracemi pravicové opozice proti socialistickému prezidentovi Madurovi. Politická i ekonomická situace země je kritická a dění v ulicích Caracasu připomíná začínající válku. Násilnosti jsou největší od roku 2014 a vláda opozici obvinila z vyvolávání chaosu za účelem změny režimu.

Eskalace násilí

V pondělí bylo zatčeno čtyřicet lidí během dalšího dne protestů opozice, která se střetla s policií a ničila veřejný majetek v Caracasu a dalších velkých venezuelských městech. Demonstrace svolala středo-pravicová koalice Stůl demokratické jednoty (MUD), jejíž lídr Henrique Capriles již dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. Opozice požaduje předčasné prezidentské volby a vzhledem ke kritické situaci v zemi nehodlá čekat na řádný termín v říjnu 2018. Maskovaní výtržníci postavili barikády a na policii házeli Molotovovy koktejly. Proti demonstrantům byl použit slzný plyn a vodní děla. Z obav před žhářskými útoky byl dokonce dočasně přerušen provoz metra na třech linkách. Podle ministerstva dopravy výtržníci způsobili škody na infrastruktuře v hodnotě více než 21 tisíc amerických dolarů. Poničeno bylo nejen metro, ale i povrchové stanice MHD, pouliční osvětlení a semafory. Vandalové zaútočili na budovu Nejvyššího soudu a sedmi zadrženým bylo zabaveno šedesát zápalných lahví. Během potyček přišlo o život již několik lidí.

Požadavky opozice

Opozice vyzvala k mobilizaci svých příznivců, dokud vláda nesplní předložené požadavky – vyhlášení předčasných voleb, propuštění tzv. politických vězňů a respekt k pravicí ovládanému parlamentu. Prezidentovi nakloněný Nejvyšší soud převzal některé kompetence Národního shromáždění z důvodu nerespektování soudních nařízení parlamentem a zneplatnil jím schválené zákony namířené proti socialistické politice vlády. Lídr pravice Capriles se musí podrobit patnáctiletému zákazu ucházet se o veřejné funkce, což ho vylučuje i z opětovné kandidatury v prezidentských volbách. Důvodem tohoto postihu jsou nezákonné praktiky, kterých se dopustil ve funkci guvernéra státu Miranda. Kromě nařčení z podněcování násilností mimo jiné podepsal mezinárodní dohody s britskou a polskou ambasádou bez legální autorizace, avšak Capriles tato obvinění odmítá a Madura viní z autoritářských praktik.

Reakce ze zahraničí

Mezinárodní společenství na situaci v jihoamerické zemi reaguje různě. Na stranu pravicového politika se postavily konzervativní vlády Peru, Argentiny a Mexika, které Caracas dlouhodobě kritizují. EU vyzvala obě strany k ukončení násilí, přičemž jednostranně kritizovala vládu za použití síly vůči demonstrantům a odsoudila vyloučení Caprilese z kandidatury na veřejné funkce. Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy vyjádřil solidaritu s Caprilesem na svém twitteru. Argentinský prezident Mauricio Macri obvinil Caracas z porušování lidských práv a nedemokratického jednání. Na konferenci v Buenos Aires 1. dubna vyzvaly Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay Venezuelu k dodržování zásady dělby mocí a nedojde-li k nápravě, pohrozily vyloučením z uskupení Mercosur. Naopak levicové vlády se Madura zastaly – Bolívarovská aliance lidu naší Ameriky (ALBA) na pondělním kongresu v Havaně odsoudila násilné akce opozice a odmítla vměšování generálního tajemníka Organizace amerických států (OAS) Luise Almagra do vnitřních záležitostí země. Ten usiluje o pozastavení členství Venezuely v OAS, což většina členů odmítla. Státy ALBA navíc upozornily na selektivní mentorování OAS, která přehlíží porušování lidských práv v Mexiku a Kolumbii – státech, které jsou spojenci USA.

Možné scénáře vývoje

Ukončení hluboké politické a ekonomické krize ve Venezuele je prozatím v nedohlednu. Existují čtyři možné scénáře budoucího vývoje. Prvním je vojenský převrat, který by odstavil od moci Nicoláse Madura, ale pokračoval v odkazu Huga Cháveze a socialismu 21. století. Armáda však prezidenta podporuje, a tak není příliš pravděpodobné, že by proti němu vystoupila. Druhou možností je dlouhodobé pokračování chaosu a násilností, což by mohlo vést k nastolení dočasné diktatury prezidenta Madura s podporou armády do doby řádného termínu prezidentských voleb v roce 2018. Třetí variantou je kompromis s opozicí a souhlas vlády s vypsáním předčasných voleb, ve kterých by lid rozhodl, zdali si přeje pokračování prezidenta v úřadu. Čtvrtý a nejvíce pesimistický scénář vychází z předpokladu, že hlava státu vyzve své stoupence, aby vyšli do ulic a dali opozici najevo, že nemluví za celý národ. Pokud by vypuklo dlouhotrvající násilí mezi oběma tábory, země by se nebezpečně přiblížila občanské válce…


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.