Venezuela na pokraji občanské války?

venezuela flag
14.4.2017 13:44
Venezuela se již od konce března potýká s násilnými demonstracemi pravicové opozice proti socialistickému prezidentovi Madurovi. Politická i ekonomická situace země je kritická a dění v ulicích Caracasu připomíná začínající válku. Násilnosti jsou největší od roku 2014 a vláda opozici obvinila z vyvolávání chaosu za účelem změny režimu.

Eskalace násilí

V pondělí bylo zatčeno čtyřicet lidí během dalšího dne protestů opozice, která se střetla s policií a ničila veřejný majetek v Caracasu a dalších velkých venezuelských městech. Demonstrace svolala středo-pravicová koalice Stůl demokratické jednoty (MUD), jejíž lídr Henrique Capriles již dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. Opozice požaduje předčasné prezidentské volby a vzhledem ke kritické situaci v zemi nehodlá čekat na řádný termín v říjnu 2018. Maskovaní výtržníci postavili barikády a na policii házeli Molotovovy koktejly. Proti demonstrantům byl použit slzný plyn a vodní děla. Z obav před žhářskými útoky byl dokonce dočasně přerušen provoz metra na třech linkách. Podle ministerstva dopravy výtržníci způsobili škody na infrastruktuře v hodnotě více než 21 tisíc amerických dolarů. Poničeno bylo nejen metro, ale i povrchové stanice MHD, pouliční osvětlení a semafory. Vandalové zaútočili na budovu Nejvyššího soudu a sedmi zadrženým bylo zabaveno šedesát zápalných lahví. Během potyček přišlo o život již několik lidí.

Požadavky opozice

Opozice vyzvala k mobilizaci svých příznivců, dokud vláda nesplní předložené požadavky – vyhlášení předčasných voleb, propuštění tzv. politických vězňů a respekt k pravicí ovládanému parlamentu. Prezidentovi nakloněný Nejvyšší soud převzal některé kompetence Národního shromáždění z důvodu nerespektování soudních nařízení parlamentem a zneplatnil jím schválené zákony namířené proti socialistické politice vlády. Lídr pravice Capriles se musí podrobit patnáctiletému zákazu ucházet se o veřejné funkce, což ho vylučuje i z opětovné kandidatury v prezidentských volbách. Důvodem tohoto postihu jsou nezákonné praktiky, kterých se dopustil ve funkci guvernéra státu Miranda. Kromě nařčení z podněcování násilností mimo jiné podepsal mezinárodní dohody s britskou a polskou ambasádou bez legální autorizace, avšak Capriles tato obvinění odmítá a Madura viní z autoritářských praktik.

Reakce ze zahraničí

Mezinárodní společenství na situaci v jihoamerické zemi reaguje různě. Na stranu pravicového politika se postavily konzervativní vlády Peru, Argentiny a Mexika, které Caracas dlouhodobě kritizují. EU vyzvala obě strany k ukončení násilí, přičemž jednostranně kritizovala vládu za použití síly vůči demonstrantům a odsoudila vyloučení Caprilese z kandidatury na veřejné funkce. Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy vyjádřil solidaritu s Caprilesem na svém twitteru. Argentinský prezident Mauricio Macri obvinil Caracas z porušování lidských práv a nedemokratického jednání. Na konferenci v Buenos Aires 1. dubna vyzvaly Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay Venezuelu k dodržování zásady dělby mocí a nedojde-li k nápravě, pohrozily vyloučením z uskupení Mercosur. Naopak levicové vlády se Madura zastaly – Bolívarovská aliance lidu naší Ameriky (ALBA) na pondělním kongresu v Havaně odsoudila násilné akce opozice a odmítla vměšování generálního tajemníka Organizace amerických států (OAS) Luise Almagra do vnitřních záležitostí země. Ten usiluje o pozastavení členství Venezuely v OAS, což většina členů odmítla. Státy ALBA navíc upozornily na selektivní mentorování OAS, která přehlíží porušování lidských práv v Mexiku a Kolumbii – státech, které jsou spojenci USA.

Možné scénáře vývoje

Ukončení hluboké politické a ekonomické krize ve Venezuele je prozatím v nedohlednu. Existují čtyři možné scénáře budoucího vývoje. Prvním je vojenský převrat, který by odstavil od moci Nicoláse Madura, ale pokračoval v odkazu Huga Cháveze a socialismu 21. století. Armáda však prezidenta podporuje, a tak není příliš pravděpodobné, že by proti němu vystoupila. Druhou možností je dlouhodobé pokračování chaosu a násilností, což by mohlo vést k nastolení dočasné diktatury prezidenta Madura s podporou armády do doby řádného termínu prezidentských voleb v roce 2018. Třetí variantou je kompromis s opozicí a souhlas vlády s vypsáním předčasných voleb, ve kterých by lid rozhodl, zdali si přeje pokračování prezidenta v úřadu. Čtvrtý a nejvíce pesimistický scénář vychází z předpokladu, že hlava státu vyzve své stoupence, aby vyšli do ulic a dali opozici najevo, že nemluví za celý národ. Pokud by vypuklo dlouhotrvající násilí mezi oběma tábory, země by se nebezpečně přiblížila občanské válce…

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.