Vladimír Dbalý: Occamova břitva českého zdravotnictví

obrazek
16.5.2013 13:59
Ministr zdravotnictví, radiolog Leoš Heger mi vážně už dlouho nedá spát. Při jeho nedávném totálně vyprázdněném vystoupení v pořadu ČT jsem se neudržel, abych alespoň částečně nereagoval na jeho dlouhodobé umně herecky prezentované nepravdy. To, co poslední dobou mediálně předvádí, je takové chucpe, že se tím snad proslaví ještě více, než délkou svého rekordně dlouhého mandátu. Nakonec, ostatně jako vždy, reálně nemůže prezentovat vůbec žádný konkrétní výsledek. To už ale však od něj a jeho spolupracovníků v rezortu nikdo nečeká a čekat nemůže.

Obratně prezentovanými, nehoráznými a chronicky opakovanými lživými argumenty, které prezentuje s tváří „Klekí Petry“, tedy bělošského rádce Apačů a jejich náčelníka Vinnetua, možná přesvědčí babičky a dědečky, že naše zdravotnictví čeká nádherná a světlá budoucnost. Jenže nečeká!

Mezi čím se rozhodují lékaři

Z pozice klinického lékaře, který se každý den stará o nemocné občany, ale také z pozice bývalého manažera velmi úspěšné státní nemocnice, vidím každý den, jak omezování finančních zdrojů každý den nutí lékaře volit mezi nejmodernější a "standardní léčbou". Tedy takovou standardní léčbou, která ještě splňuje požadavky či kritéria zákona. To je léčba dle správných postupů, nikoliv ale těch nejlepších a tedy logicky také nejdražších. 

Dámy a pánové z pojišťoven, při vší úctě k nim, proč by je to mělo trápit? V pojišťovnách jen vyplňují kolonky a do nemocnice přijdou jen tehdy, když přijde jejich čas. Managementy pojišťoven to však samozřejmě dobře vědí a z našich daní si rozdělují spolu se správní radou zajímavé odměny. Možná by bylo zajímavé vypracovat přehled těchto finančních, a jistě také nemalých sum, a jejich příjemců. Nesporně je ale jejich kolektivní odpovědnost větší, než individuální odpovědnost například kardiochirurga , který transplantuje srdce. Takže si to asi jistě zaslouží.

Situace se nezmění

Nedávno rozehraná komická hra o usilovném tlaku ministra Hegera na ministra financí Kalouska s cílem zvýšit platby za státní pojištěnce (děti, studenty, seniory atd.) je již pro lidi, kterým jde skutečně o moderní reformu systému našeho zdravotnictví, výrazem totálního pohrdání jejich inteligencí. Každý přece ví předem, jaký bude výsledek tohoto „tvrdého“ souboje o další prostředky ve zdravotnictví. Ale politicky se to jistě dá sehrát a prezentovat.  Snad se to hochům vrátí ve volbách. Ačkoliv kamarádství se dá rychle uzavřít s tím správným partnerem vždy.

Je třeba otevřeně a nahlas říci, že v nemocnicích budou velmi rychle chybět antibiotika, moderní léky, zkušení lékaři, ochotné vysokoškolsky vzdělané sestry, zdravotnický materiál. Obvazy se nakonec dají přeprat, že ano. Ale možná bude chybět i jídlo a především pak profesionalita! O vlídném úsměvu pak nemluvě.

A znovu zcela otevřeně. Současný management ministerstva zdravotnictví ohrožuje svou totální nečinností zdraví českých pacientů. Na změnu je již pozdě. Zbylý rok do voleb zřejmě radiolog Heger na svém místě vydrží, aniž by cokoliv podstatného jako doposud vykonal. Tedy další čtyři roky budou ve zdravotnictví totálně promarněny. 

Dnes již bohužel nemám žádný důvod mít ministra Hegera v úctě ( tuto kdysi svoji velkou devizu ztratil u většiny zdravotníků) a mám pro to jistě své objektivní důvody. Výběr nových adeptů na post nového ministra se však poslední dobou naštěstí rozšiřuje, objevují se nové zajímavé osobnosti stínových ministrů, z nichž většina skutečně rezortu a chaotickému systému rozumí, má poměrně jasný tah na branku a má dostatek razance na řešení  hlavních problémů našeho zdravotnictví. Především chápe nehoráznou a dlouhodobě připravovanou  nadvládu pojišťoven a jejich úředníků (nikoliv lékařů) při rozhodování o vhodnosti a indikaci léčby. Jsem přesvědčen, že největším zdrojem rizika naší medicíny je fakt, že lékař musí léčit podle ekonomických a nikoliv medicínských kritérií. Ve skutečnosti nás všechny kurýrují úředníci zdravotních bank. A naskakuje mi z toho doslova husí kůže. Do tohoto chaosu by snad však teď šel jen politicko-kariérní sebevrah.

To špatné teprve přijde

Existuje nádherná filozofická teorie z počátku 14. století. Nazývá se Occamova břitva. V podstatě se v ní praví: když slyšíte dusot kopyt, přiběhnou spíše koně nežli jednorožec; exaktněji pak: jisté je to, co je pravděpodobnější.

Jisté je tedy to, že i přes usilovné ujišťování o opaku z úst zástupců ministerstva, se kvalita a medicínská efektivita českého zdravotnictví výrazně zhorší. Odhady tvrdí, že nejpozději v třetím kvartálu letošního roku, protože do zdravotnictví od pojišťoven (a jejich problémy přece lékaře a pacienty vůbec nemusí zajímat) přijde podstatně méně financí. Pocítíme to všichni a následky nebudou zanedbatelné. Aeskulap s námi...

vladimir-dbaly
lékař - neurochirurg, bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Co je nejlepší musí být zákonitě nejdražší? A to jako proč? Každý jen brečí nějsou finance, nejsou finance - stačí to? Nechali jsme se "vést" tupci - celých 23 let - možná je na čase s tím něco udělat. Řešit to starými osvědčenými postupy? Kdyby byly osvědčené, neskončili bychom tam, kde jsme - možná to chce konečně zkusit něco nového :)

Z tohoto pohledu je jedno, zda je ministrem zdravotnictví nějaký Heger nebo Pat a Mat.Jje zcela jedno, jakou má dotyčný průkazku, pokud bude používat k řešení zaběhnutých postupů ...