Volby v Norsku: hattrick sociálních demokratů a vláda pravice?

obrazek
6.9.2013 09:17
Parlamentní volby v Norsku se uskuteční 9. září a současná rudo-zelená koalice v čele se sociálně demokratickým premiérem Jensem Stoltenbergem se bude ucházet o třetí funkční období. V roce 2001 byl Stoltenberg poražen, ale následující volby v letech 2005 a 2009 vyhrál. Ačkoliv pravicové strany získaly více hlasů, levice a levý střed dosáhly v přepočtu těsné nadpoloviční většiny poslaneckých křesel. K dosažení majority ve Stortingu je nutné získat 85 ze 169 mandátů.

Podle srpnového a zářijového průzkumu veřejného mínění mají sociální demokraté našlápnuto k třetímu vítězství v řadě. Strana práce (Ap), která v roce 2009 získala 35,4 % hlasů, sice mírně oslabuje na 29 – 31,1 %, přesto by zvítězila. Oba menší koaliční partneři z vlády si v rámci statistické chyby také pohoršili. Socialistickou levicovou stranu (SV), hlásící se k demokratickému socialismu, feminismu a environmentalismu, prosazující silnější veřejný sektor, více vládních zásahů do ekonomiky, posílení sociálního státu a vyšší zdanění bohatých, by volilo 4,3 – 4,7 % respondentů. Agrárně a euroskepticky orientovanou Stranu středu (Sp), hájící zájmy venkova a farmářů, by podpořilo 5,2 – 5,3 % dotazovaných. Obě menší vládní strany získaly před čtyřmi lety shodně 6,2 % hlasů.

Mezi opozičními a pravostředovými subjekty se těší největší popularitě s 25,6 – 28,9 % Konzervativní strana (Høyre, H), jež před čtyřmi lety získala 17,2 % hlasů. Strana hlásící se k myšlenkám zakladatele konzervatismu Edmunda Burkeho obhajuje volný trh, omezení státních zásahů do ekonomiky a redukci veřejných výdajů, ale zároveň chce zachovat sociální stát. Co se týká společenských otázek, zastává Konzervativní strana poměrně liberální postoje – v roce 2008 hlasovala pro zákon o registrovaném partnerství a adopci dětí stejnopohlavními páry. Není proti vstupu Norska do EU, ale tuto otázku nepovažuje za prioritní. Høyre je považována za stranu plutokracie, která hájí zájmy nejbohatších.

Pravicově a libertariánsky zaměřená Strana pokroku (FrP) skončila v posledních volbách s 22,9 % na druhém místě, ale nyní se v průzkumech s podporou 15,2 – 16,6 % propadla na třetí příčku. FrP se nachází v částečné politické izolaci, protože další dvě pravicové strany – liberálové a křesťanští demokraté – s ní odmítají spolupráci na vládní úrovni kvůli postojům vůči imigrantům. S rostoucí voličskou podporou FrP změnila Konzervativní strana dosavadní negativní postoj a její předsedkyně Erna Solbergová prohlásila, že Strana pokroku je natolik silná, že se s ní musí počítat ve všech jednáních o středo-pravicové vládě po volbách v roce 2013. FrP totiž odmítá podpořit jakoukoliv vládu, jíž nebude sama součástí.

Křesťansko-demokratická strana (KrF) si udržuje stejně početný elektorát od minulých voleb oscilující okolo 5,5 %. Prosazuje tradiční lidoveckou agendu, jako je podpora rodin s dětmi, odmítání potratů, euthanasie, stejnopohlavních manželství a adopcí dětí těmito páry. Sedmero parlamentních stran uzavírá Liberální strana (Venstre, V), jíž vzrostla podpora z 3,9 % v roce 2009 na současných 5,3 – 6 %. Liberálové, kteří jsou nejstarší norskou stranou, se profilují jako středová, ekologická a multikulturní formace. Dříve silná strana se stala v posledních letech marginální a reprezentují ji pouze dva poslanci.

Ačkoliv průzkumy naznačují těsné vítězství Strany práce, současná vládní koalice by získala v součtu pouze 38,6 – 41 %, zatímco pravicová opozice 53,9 – 54,8 % hlasů. Není ovšem jisté, zdali se budou pravicové strany schopny dohodnout vzhledem k tomu, že křesťanští demokraté a liberálové odmítají vládní spolupráci se Stranou pokroku. Pravici by mohla eventuelně posílit i agrární Strana středu, která je sice nyní součástí rudo-zelené koalice, ale v minulosti obvykle podporovala konzervativní kabinety. O tom jaká nakonec bude v Norsku sestavena vláda, je tedy předčasné spekulovat a je nutné si počkat, jak rozdají karty voliči.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.