Volby v Srbsku: Na Západ nebo na Východ?

obrazek
9.4.2012 10:40
6. květen bude v Srbsku supervolebním dnem – voliči rozhodnou nejen o 250 poslancích jednokomorového parlamentu, ale zvolí si i prezidenta a obecní zastupitele. Dosavadní hlava státu – Boris Tadić – odstoupil z funkce ještě před vypršením mandátu, aby mohl v kampani pomoci své straně a ušetřily se finanční prostředky vynaložené na konání voleb. Tadićova rezignace je tedy jiného druhu než vynucené demise německého prezidenta Christiana Wulffa a maďarského Pála Schimtta, kteří museli odstoupit v důsledku skandálů. Nejvíce proevropský prezident v moderních dějinách Srbska se bude ucházet o třetí mandát.

Půjde o první volby od jednostranného vyhlášení nezávislosti samozvané republiky Kosovo, získání kandidátského statutu členství v EU a vydání aktérů občanské války v devadesátých letech mezinárodnímu tribunálu v Haagu. Před čtyřmi lety volby vyhrály proevropské síly, zatímco nejsilnější opoziční formace – Srbská radikální strana – utrpěla rozkol, který vyústil vznikem Srbské pokrokové strany. Podobně jako v roce 2008 i letos půjde o střet proevropských a národních sil – utká se středolevicová Demokratická strana v čele s Tadićem a konzervativní, nacionalistická a euroskeptická Srbská pokroková strana vedená Tomislavem Nikolićem, který také usiluje o post hlavy státu. Očekává se, že volby budou znovu velmi vyrovnané. Březnové průzkumy naznačují náskok nacionalistů, které by volilo 33 – 35,5 % respondentů, zatímco demokraty pouze 29 – 31,7 %. Národovecké opozici, která kritizuje zejména korupci a vysokou nezaměstnanost, se podařilo v loňském roce přivést do ulic Bělehradu až 70.000 lidí, kteří pokojně protestovali proti současné vládě. Radikálům a pokrokářům vadí i Tadićovo přílišné eurohujerství. Právě EU v čele s tandemem Merkozy vyvíjí soustavný nátlak na Bělehrad, aby uznal nezávislost Kosova, kolébky středověkého srbského státu, které bylo vždy jeho integrální součástí. Do tohoto mimořádně kontroverzního kroku se však žádné politické straně nechce, protože by to automaticky znamenalo ztrátu popularity u voličů a nálepku vlastizrádce. Ostatně, Kosovo dosud neuznalo ani pět členských států EU včetně Slovenska.

Další relevantní formace dělí od dvou velkých stran dvacetiprocentní propast. O hlasy voličů se dále uchází nynější vládní strana – Socialistická strana Srbska – založená bývalým prezidentem Miloševićem a nyní vedená ministrem vnitra Ivicou Dačićem. V průzkumech je v koalici se Sdružením důchodců na třetím místě s 10,1 – 12,6 % hlasů. Kolem pětiprocentní uzavírací klauzule pro vstup do skupštiny se pohybují tři subjekty. Krajně pravicová, proruská, národovecká a euroskeptická Srbská radikální strana Vojislava Šešelje, toho času souzeného v Haagu, by získala 5,3 – 5,8 % hlasů podobně jako křesťansko-demokratická a euroskeptická Demokratická strana Srbska exprezidenta a expremiéra Vojislava Koštunici, jenž se také uchází o post hlavy státu. Koštunica chce oslovit voliče myšlenkou „třetí cesty“ odmítající jednostrannou orientaci na EU nebo na Rusko a prosazující politiku neutrality. Jeho šance však nejsou velké. Podporou kolem 6 % disponuje i Liberálně demokratická strana. Většina stran kandiduje v rámci širších koalic – např. Tadićova Demokratická strana se spojila s několika menšími levostředovými subjekty včetně sociálních demokratů a zelených pod názvem Volba lepšího života.

Přestože Tadićova vláda je nejvíce proevropská v historii země, představitelé Evropské unie Srbsku nijak vstříc nevyšli. Mnoho Srbů se cítí Evropou v otázce Kosova poníženo a zrazeno, a proto vzhlíží k Moskvě. Ostatně, slovanské vazby Srbska na Rusko mají hluboké historické kořeny a ve společnosti stále rezonují. To hraje do not nacionalistům a radikálům stejně jako rozbujelá korupce a vysoká nezaměstnanost. Bez práce je 22 % obyvatel a armáda nezaměstnaných čítá až 1,8 milionu osob. Srbské volby tak přinesou napínavý souboj o další směřování země.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Kosino, dobrý večer. Chvilička na komentář. Neznám jiný národ než Srby, který je tak nehorázným způsobem "okopávan" demokraty z EU.... Otřesné. A samozřejmě to má vliv na společenskohospodářské podmínky k životu obyčejných Srbů... A přežít, to je často bližší než hrdost a morálka. Smutné čtení, smutné přemýšlení o tom jak s námi manipuluje zběř, jejíž morální úroveň nelze slušně pojmenovat. Klidně dají prostor morálky neznalé sebrance a primitivním řezníkům, ale hlavně, ať potlačíme odpor.... Děs současného dění a řešení není.... A zda EU s Tadičem nebo národní hrdost s....  Přežít, ale do kdy a jak... I náš problém.... Zdravím Vás.