Výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

obrazek
5.7.2015 08:40
V roce 863 přišli na území tehdejší Velké Moravy bratři ze Soluně - Cyril (Konstantin, zvaný Filosof) a Metoděj. Zasloužili se o to, že zde vzniklo písmo hlaholice, tedy nejstarší slovanské písmo, a prosadili, což bylo tehdy zcela zásadní, staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk místo latiny, resp. řečtiny. Až do 19. století byli slovanští věrozvěstové označováni staročeskými jmény Crha (odtud Cyril) a Strachota (Metoděj).

Kníže Rostislav měl oprávněné obavy z nežádoucího vlivu (politického a náboženského) německých kmenů, proto v polovině 9. století vyhnal z velkomoravského území latinské kněží a potřeboval, aby zde fungovala taková misie, která by zde s definitivní platností zavedla slovanské pravoslaví především v jazyku.

V roce 861 proto poslal poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III., aby jej požádal o vyslání biskupa, který by na Velké Moravě založil vlastní církevní správu. Michal III. Rostislavově přání vyhověl a v roce 863 bratři Cyril a Metoděj na Velkou Moravu skutečně přicházejí. Jejich pobyt zde měl zásadní náboženský, kulturní a v dobovém kontextu samozřejmě také politický vliv.

Metodějův přínos zejména spočíval ve výchově a postupném vysvěcení slovanských kněží, jež začali sloužit mše ve staroslověnštině. Konstantin oproti tomu sestavil Proglas, veršovanou předmluvu k evangeliím. Jedná se o jednu z prvních literárních památek sepsaných ve staroslověnštině. Konstantinovo autorství však nelze věrohodně doložit.

Po několikaleté misijní činnosti odcestovali Cyril a Metoděj do Říma. Za svého pobytu vstoupil Cyril do kláštera, kde po těžké nemoci v roce 869 umírá. Metoděj jej přežil o šestnáct let, místo smrti nelze ani dnes s přesností určit.

V roce 1980 prohlásil papež Jan Pavel II. oba bratry spolupatrony Evropy, kteří jsou současně patrony Moravy.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.