Výročí úmrtí Petra Zenkla

obrazek
3.11.2011 09:41
Dne 3. 11. 1975 zemřel v 91 letech USA bývalý předseda Československé strany národně socialistické dr. Petr Zenkl. Zenkl patřil k čelným představitelům této strany, který byl pronásledován jak nacisty, tak i komunisty. Zenkla můžeme co do významu zařadit po bok E. Beneše, P. Drtiny, J. Stránského, V. Krajiny či F. Zeminové, neboť jeho jméno bylo známo i mimo hranice tehdejšího Československa a dosáhlo mezinárodního věhlasu.

Zenkl působil v letech 1906 - 1918 jako učitel českého jazyka a mezitím se začal aktivně angažovat v tehdejší Československé straně národně sociální. V letech 1918 - 1926 působil na ministerstvu sociální péče, od roku 1926 pak zastával funkci ředitele Ústřední sociální pojišťovny, od dvacátých let se současně angažoval v komunální politice (od roku 1923 působil v obecním zastupitelstvu hl. m. Prahy). V letech 1937 - 1939 byl pražským primátorem a právě v té době si získal velmi dobré politické renomé. V zářijové krizi roku 1938 se stal krátce ministrem bez portfeje, poté chvíli vedl i ministerstvo sociální péče.

Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald mimo jiné s pozdějším komunistickým kolaborantem A. Neumannem či například s komunistou A. Čepičkou. Po skončení druhé světové války se stal jako uznávaný a všemi respektovaný politik předsedou obnovené Českosvenské strany národně socialistické, i když ,,ve hře" o předsedu byl i Jožka David, představitel prokomunistické frakce ve straně. Zenkl se stal po válce znovu primátorem (do roku 1946) a po parlamentních volbách 1946 prvním náměstkem předsedy vlády K. Gottwalda a stejně jako i jiní vysoce postavení národní socialisté se zasazoval o zachování demokratických pořádků v zemi, parlamentarismu a pluralismu soutěže politických stran. Jeho ideje a vize však byly přervány únorovým převratem v roce 1948, kdy došlo k nastolení totalitní vlády KSČ. Pro Zenkla a další nekomunistické politiky to znamenalo jediné - dostat se všemi prostředky z Československa, jinak hrozila jejich perzekuce ve vykonstruovaných politických procesech.

Zenklovi se podařil úspěšně útěk s rodinou v srpnu 1948, ač byl velmi dobře hlídán policejními orgány, které samozřejmě neměly zájem na tom, aby bývalý prominent národně socialistické strany referoval na Západě o nedemokratických praktikách KSČ. Zenkl a národní socialisté se v mimořádně obtížných exilových podmínkách zasazovali o vznik ústřední organizace nekomunistického exilu, pozdější Rady svobodného Československa. Jako přirozený vůdce ještě z období třetí republiky se stal jejím předsedou v roce 1949, současně vykonával funkci předsedy ČSNS v exilu. V této souvislosti jen připomeňme, že národní socialisté byli v exilu nejsilnějším politickým subjektem. V zahraničí se však rozhořel zejména personální boj mezi bývalými soupeři na domácí politické scéně v letech 1945 - 1948, což Zenklovi a dalším komplikovalo pokusy o ideové sjednocení exilových stran.

P. Zenkl byl v říjnu 1991 poctěn in memoriam Řádem T.G. Masaryka za zásluhy o demokracii a lidská práva. Můžeme říci, že takové ocenění mu právem náleží. Zenkl vždy prosazoval principy humanitní demokracie a pluralitního soutěžení politických idejí jako základních východisek a těmto hodnotám se za svůj život nikdy nezpronevěřil. Ostatky P. Zenkla spočinuly na Vyšehradském hřbitově, kde leží od roku 1992.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Nechci snižovat lidské vlastnosti p. Zenkla, ale pokud jde o politické schopnosti prý ho J.Masaryk  označoval  jako starostu.