Zbyněk Fiala: Klíče už zvoní

obrazek
1.3.2012 11:13
Největší studentský protest od roku 1989 připomněl také gesto, kterým jsme se kdysi loučili s Jakešovou partou – klíče nad hlavou ukazovaly vládě, že přišel čas odejít. Mohutný průvod burácel a cinkal klíčemi před Strakovou akademií právě ve chvíli, kdy kabinet Petra Nečase zasedal. Ani premiér, ani nikdo z ministrů však nenašel odvahu, aby se osobně přesvědčil, jak je na tom před svými voliči. Podobně se předtím polekal Václav Klaus a zrušil cestu do rozzlobeného Brna. Mladí lidé, kteří ještě před pár lety přemlouvali bábu, to začínají vidět jinak.

Týden neklidu na vysokých školách graduje a postupně vidíme i myšlenkové zrání jeho vůdců. Studenti pochopili, že stavovský protest nestačí a začínají si uvědomovat potřebu propojené politické akce. Shrnul to Jan Gruber, mluvčí iniciativy Za svobodné vysoké školy, když ve středu oslovil desetitisícový průvod, který procházel s klíči nad hlavou pod okny Strakovy akademie:

„Může se zdát, že jde o úzký spor jedné skupiny, které berou oblíbenou hračku. Jenže kde stojí psáno, že se omezování demokracie zastaví u vysokých škol? Dnes se ve jménu konkurenceschopnosti seškrtají akademické svobody. Co přijde na řadu zítra? Proto říkáme-li dnes „akademické svobody nedáme“, znamená to zároveň „chceme hájit svobody společnosti jako celku“.

Nenamlouvejme si, že se jedná jen o zásahy zvenčí. Dvaadvacet let jsme spali, nebo spíše bojovali minulé bitvy. Pod heslem „politika na vysoké školy nepatří“ se zdánlivě vyháněla nadvláda jedné ideologie. Zapomnělo se, že svoboda je vždy politická.“ (http://zasvobodnevysokeskoly.cz/?p=823)

Největší studentský protest od roku 1989, který se ve středu odehrál v Praze a je doplňován pochody i v dalších českých univerzitních městech, opravdu zahřměl a byl považován za vrchol Týdne neklidu, ale fakticky byl jen epizodou mnohem zajímavějšího vývoje. Neklid, kterému pomohly na svět návrhy dvou vysokoškolských zákonů, běží nepřetržitě, včetně nočních okupačních akcí, a to mladým lidem umožňuje, aby se koncentrovali na podstatu svého sporu s mocí.

Omezenost a tmářství

Co si stačili uvědomit: Školné není to hlavní. Hlavní je ničení tisícileté evropské tradice kritického myšlení. Návrh zákona je zkonstruován tak, aby ministerstvo mohlo univerzitám vnutit své rektory a správní rady, a tito lidé je pak neomezeně ovládnou. Nejprve se univerzitám ruce svážou, když půjde o jejich nasměrování, ale pak dostanou univerzity naprostou volnost, aby tam mohly proudit komerční zájmy, omezenost a tmářství. To je důvod, proč je podivínský ministr, který se tomu propůjčil, Václavem Klausem pasován na historicky nejlepšího. Ano, obrací historii.

Druhým kanálem podobného vlivu bude přeměna římskokatolické církve v jeden z ekonomicky nejmocnějších subjektů v zemi.

Není to tedy hrozba, která je namířena jen proti vysokým školám, akademikům a studentům. Je to hrozba naší demokracii. Je to podobná hrozba, jakou už se jednou podařilo svrhnout. A začíná být zřejmé, co by se stalo, kdybychom se tentokrát před ní sklonili. Proto studenti začínají chápat, že ti, kdo je varují před „politizací“ protestu, z nich chtějí dělat blbce.

Školné je pochopitelně další metodou, jak kritické občany v předstihu zkrotit. Půdu pro ně připravilo soustavné vyhladovění vysokých škol po roce 2006, jak o tom plasticky píše ředitel Ústavu české literatury a literární vědy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy Petr A. Bílek v příspěvku pro časopis A2 (http://www.advojka.cz/archiv/2008/39/akademicka-jatka). Toto a další výživné čtení k tématu najdeme na vynikajících stránkách iniciativy http://zasvobodnevysokeskoly.cz/?p=326.

Pokud bychom však hledali příklad v těch evropských zemích, které jsou na špičce žebříčku tolik vzývané konkurenceschopnosti, tedy severských Finska, Norska, Dánska či Švédska, mají společné to, že jejich veřejné vysoké školy jsou bezplatné. Jediné, čím se uvedené země od sebe liší, je výše stipendií a grantů, jak to hezky ukazuje čerstvá tabulka OECD (http://www.oecd.org/dataoecd/58/9/49729932.pdf).

Vzdělání jako fast food?

O chystané privatizaci a marketizaci vysokého školství se mluvilo velice zasvěceně na debatě, která se odehrála ve středu v podvečer ve spolupráci časopisu A2 a iniciativy Pro Alt. Pokusila se analyzovat přeměnu studentů v „klienty“, tedy něco podobného, jako jsou zákazníci u McDonalda. Zaplatí, dostanou cosi standardního, vztahy se nevedou.

Ballingův sál futuristické budovy Technické knihovny byl zaplněn jenom studenty. Bylo vidět, že tohle téma je jejich. V publiku jsem napočítal pouhé tři staříky nad 30 let. V diskusním panelu seděli socioložka Tereza Stöckelová z katedry antropologie Fakulty humanitních studií UK a mluvčí iniciativy ProAlt, další osobnost ProAltu politolog Ondřej Slačálek z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK a ze stejné fakulty i výše zmíněný literární vědec profesor Petr A. Bílek.

Taky tady se řeč rychle stočila k politice.

Stöckelová: Nejde o to, depolitizovat akademickou půdu. Jde o to uchránit ji před třídními, stranickými zájmy, které jsou navíc zkorumpované. Politika v nejširším slova smyslu se na akademické půdě děje. Je to diskuse o tom, jaký svět chceme spoluvytvářet jako akademici a jakou společnost chtějí společenští aktéři. Jde o to, aby univerzita, kterou společenští aktéři finančně podporují, k těmto diskusím přispívala. A když se podaří do těchto debat na akademické půdě společenské aktéry vtáhnout, budeme daleko silnější, když se budeme chtít těm stranickým politickým zájmům postavit. Společnost bude na naší straně, protože bude mít v otevřenou univerzitu důvěru.

Slačálek: V dobové debatě se dlouho objevovalo heslo, které vznikalo v 90. letech, že politika na vysoké školy nepatří. Mysleli jsme tím, že tam nepatří ideologie a politický dohled. Ale univerzity nežijí ve vzduchoprázdnu. Onu metaforu fast food lze číst i trochu sebekritičtěji. Jako kdyby si akademici mysleli, že fast food je to, co je dost dobré pro všechny ostatní - s výjimkou jich samotných. I ta politika je něco, co je dost dobré pro ostatní, kteří jsou ve firmách ovládáni nejrůznějšími formami drobných despocií, jejich svobody a práva jsou objektem nejrůznějších manipulací, ale pro nás je důležité uhájit vlastní prostor. Pokud je fast food dobré pro všechny ostatní, ale akademik má nárok na slow food, je to špatně.

Bílek: Věcné návrhy obou vysokoškolských zákonů vnímám jako moc povedený románový nebo filmový příběh. Kdyby se toho chytili zkušení hollywoodští scénáristé, byla by to skvělá science-fiction…

Začetl jsem se do obsahového zdůvodnění návrhu. Autoři třeba argumentují tím, že vysokoškolský zákon je „relikt právních úprav vztahujících se až do rakouskouherské monarchie“. Zděsili se tradice. Zřejmě jim nedochází, že univerzita je v evropském prostoru už od 12. nebo 13. století.

Nebo, že „dosavadní zákon vyvolává složité interpretační problémy“. Složité interpretační problémy je třeba odstranit, zákon mcdonaldizovat, a pak se dostaví ten ideální svět.

Věnujme se i té politizaci. Jedná se o zákon, se kterým přichází politická reprezentace a předkládá to člověk, který má právě a jenom tu politickou autoritu, jinak má dost problémů sám se sebou. Kdyby neměl nálepku ministra, tak s ním nikdo nestráví pět minut. Je to prostě politický zákon. A v této situaci politická reprezentace říká: „Vy to politizujete.“ Když jednáte s politiky, nemůžete nepolitizovat. Stejně tak nemůžete jít do supermarketu a zároveň odmítat trh.

Mediální propaganda, která návrh provází, je také pěkně vypečená. „Studenti odmítají školné.“ Stávající studenty to školné moc netrápí, těch se týkat nebude.

„Vysoké školy chtějí uhájit svoji autonomii“ – když čtete ten zákon, vidíte, že je dokonale ekonomizační. Snaha nastolit nová pravidla je snahou ekonomizovat univerzity a udělat z nich nové Metrostavy, podobné typy společností.

K úvahám, jestli se tyhle věci mohou nebo nemohou politizovat, se používá se představa vědce, která je generovaná normalizačními filmy typu Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemný hrad v Karpatech. Tam je badatel, který má něco ve zkumavkách, ono to bouchne, nebo nebouchne – a najednou ten údiv: „Oni si troufají ty věci politizovat!“

Měřit podle výstupů

Bílek perlil i nad dalšími prvky navrhované reformy:

Je tam přesun důrazu – důvodová zpráva uvádí, že kvalita se jednostranně měřila podle vstupů, odteď se bude měřit podle výstupů. Když se nad tím zamyslím a představím si školství jako lidský organismus, úvahy o vstupu a výstupu mohu přirovnat k zažívacímu ústrojí. Měření podle výstupů je pak okamžitě problematické.

Ale uvažujme o tom jinak. Co je úspěch? Absolvent filosofické fakulty se bude živit jako hajzlbába, bude si k tomu číst Heideggera, a jednou, v padesáti, napíše monografii o Heideggerovi – bude úspěšný??

Slačálek: Do hry vstoupil „Dobešův argument“ - proč by měla prodavačka platit vysokoškolské vzdělání někoho jiného? Líbila by se mu odtrženost. Student zaplatí a řekne, naučte nás, jak z té prodavačky vyrazit co nejvíc. Jak s pomocí všech těch symbolických zbraní s ní co nejlépe zamést.

Stöckelová: Klidně by mohly existovat soukromé školy, které by provozovaly veřejnou misi. V Americe najdeme velké výzkumné univerzity nonprofit, jako Harvard nebo Columbia, které veškerý výnos investují zpět do vzdělávání a výzkumu. Ale rozběhla se tam i mcdonaldizace – univerzitní řetězce forprofit . Začaly parazitovat na systému státních grantů a státem garantovaných půjček, najdeme tam vysoké platy manažerů, obrovské školné, které je srovnatelné s Harvardem při nesrovnatelně nižší úrovni nabízeného vzdělání. Vznikla tam bublina, daná tím, že stát garantuje půjčky,

Soukromé školy v ČR jsou spíš obdobou forprofit college , nikoliv školy typu Harvardu nebo Columbia University, jak by to tady mnozí rádi prezentovali. Návrh zákona je přitom definován tak, že nezávisí, zda jde o studenta soukromé nebo veřejné školy. Během studia by stát platil úroky za studenty – a to by se vztahovalo i na studenty soukromých škol, kde by mohlo být řádově vyšší školné. Banky budou ochotně půjčovat, protože je tam státní garance. Zákon se tváří, že je jen o veřejných školách, ale vidíme, že není.

Výhled na Hrad

Slačálek: Ministr píše bakalářskou práci své podřízené, prezident omilostní korupční ředitelku soukromé univerzity – o tom asi ta reforma je. V Británii vidíme, že reforma dokáže poškodit i mnohem kvalitnější vysokoškolský systém, než je ten český, a v zemi méně zkorumpované, než je ČR.

Bílek: Z celkového počtu asi 370 tisíc českých studentů na vysokých školách je na těch soukromých jen necelých 50 tisíc. Během let je to nejspíš maximálně dosažitelný počet. Kdo má peníze, půjde raději studovat do Británie, než tady studovat soukromou vysokou školu. Nový zákon má nejspíš rozbít tyto mantinely a vytvořit větší prostor pro soukromé vysoké školy.

A když se podíváme na české mafiánské prostředí, už má k dispozici málo toho, co lze obrazně nazvat tunely Blanka. Musí tedy hledat zisky jinde, v penzijním systému, zdravotnictví, školství. Jaký pěkný hotel by byl z rektorátu Univerzity Karlovy nebo z filozofické fakulty - s výhledem na Hrad!

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: demonstrace, školství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Dubo, proč asi? Protože nehodlám rozvíjet nic neřešící "filozofické sentence" a už vůbec ne "vysvětlovat" co je a není zvonění...... Mezi řádky umíte číst dobře, já to také rád dělám, takže nyní se chci věnovat blogu pana Fialy "Mistři slepých uliček" a Vašemu "kontra"...  A po kávě ven, konečně slunce. Příjemný víkend. Myslím, že je to lepší než "Ach jo.".

klokan

    Za jeden z kladů ,, Týdne neklidu " skutečně lze považovat skutečnost, že i protestující studenti poukázali na  plíživě pokračující proces omezování základních demokratických práv a svobod občanů. Tento zhoubný proces se však samozřejmě netýká toliko pokusu o omezení akademických svobod. Toliko rekapitulace těchto trojkoaličních snah by vydala na obsáhlý seznam. Z poslední doby lze například poukázat na pokus omezit odborářům právo na stávku, za připomínku stojí i novela zákoníku práce, která omezuje  některá práva pracujících.

Vladimír Štingl

Pane Dubo, tak jsem to našel. Za prvé: Vaše mentorování na úrovni ˇ"chytrolína" si nechte pro svoji babičku, protože "pravdu", kterou jste si vytvořil jako svoji image spravedlivého, pragmatického a objektivního ať respektuje další vybraný "kus" z Vaší rodiny....  Za druhé: nebuďte směšný s Vaším "Nebojte se věcnosti...a zkuste se vyvarovat rádoby inteligentních osobních invektiv.....". Jak je vidět, tak jste si nechal "přeměřit" IQ, protože můj komentář Vás zaujal. Ale IQ 99 zase není tak špatný výsledek.... Zdravím.

Vladimír Štingl

Pane Dubo, dobrý den. To jste nám to zase "nandal". Nejste vy z "prognosťáku"? Myslím, že nebude třeba cinkat, ale pořádně zazvonit. A s čím se "mohla, nemohla" naučit žít česká společnost - tak to proberte v buňce "topinek" nebo analytické "agentury"..... Kdybyste si nevěděl rady... Ale při Vaší "suverenitě" v diskuzi to nepředpokládám. Někdy člověk žasne. Ale i to patří k "diskuzi". Zdravím.

pudlikmaxik

Myslím si, že teď už raději bez klíčů, ale s baseballovými holemi a nahnat do Vltavy...