Zbyněk Fiala: Ceny a mzdy

obrazek
27.8.2012 13:49
Blíží se sezóna zdražování potravin a energií, ale provází ji stagnace průměrných mezd a pokles transferů. Kdo je nahoře, tomu to nevadí, protože jeho mzda roste nadprůměrným tempem a transfery nepotřebuje. Zato dole se rychle dostáváme pod čáru ponoru. Zkusme se na to podívat očima neobvyklých statistik ČSÚ.

Matka ve středních letech, která má práci na řadovém místě v administrativě, to zná z praxe, začíná být drsně draho. Do hry rostoucích cen, které jsou v rukou oligopolů a povzbudila je i vyšší DPH, přitom vstupuje i stagnace mzdy. Kdo se však nechce spoléhat na pouhý pocit nebo příliš všeobecné statistiky, může si udělat konkrétní obrázek o své vlastní příjmové historii. Na internetových stránkách Českého statistického úřadu funguje už nějaký čas zajímavá aplikace, která umožňuje sledovat vývoj vlastní mzdy ve smyslu - Co za to? Jaké množství určitého základního zboží jsme si mohli v průběhu let za tuto mzdu koupit? Třeba televizí, nebo raději kmínového chleba nebo benzínu, to se kupuje častěji.

Uvedený graf najdete, když na úvodní stránce ČSÚ na adrese www.czso.cz vyberete na horní liště Statistiky, tam v prvním sloupci a prvním řádku Inflace, spotřebitelské ceny, a pak vyberete stránku Animované grafy - spotřebitelské ceny. Tam klepnete na poslední řádek - Kolik jsem si mohl koupit …?

Uvítá vás graf, jak se léty od roku 1985 probíjel pan Průměrný s průměrnou mzdou, ale vedle toho najdete připravenou tabulku, do které můžete naklepat údaje o své vlastní mzdě. Můžete se tak s panem Průměrným snadno porovnat a zároveň posoudit konkrétní dostupnost chleba nebo televizoru u vás doma. Výsledky souboje cen a mezd mohou být dost překvapivé. Všichni víme, že třeba cena chleba vytrvale roste, ale panu Průměrnému rostla mzda rychleji, takže se z hlediska jeho příjmu chleba stával stále dostupnější. Křivka chleba u pana Průměrného stoupá, mohl si ho za svůj plat kupovat stále více. Pokud tam však vložíme realističtější údaje, výsledek může dopadnout jinak.

Proč není pan Průměrný příliš realistický? Spočítáno je to jistě dobře, ale problém je v tom, že do průměrných platů se promítají i platy těch, kdo „dřou a dřou“ na různých ministerstvech, v kanceláři premiéra, v šéfovském kabinetu nebo jako spřátelení poradci, a jsou příjmově o nulu nebo dvě nad ostatními. Pro průměrnou mzdu je charakteristické, že na ni nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Víc než průměr má jen horní třetina, která to táhne nahoru. Proto je vhodnější odříznout nepočetná horní patra jednoduchým trikem, kdy místo pana Průměrného pozorujeme pana Prostředního a jeho mediánovou mzdu. Je to mzda, která je přesně uprostřed žebříčku, takže polovina obyvatelstva má víc a polovina míň než on.

ČSÚ začal tento údaj uvádět také, dokonce rozepsaný pro řadu zaměstnaneckých kategorií, ale v loňském roce bohužel změnil metodiku, což se projevilo skokem o deset procent výše. Někdo možná má z většího čísla větší radost, ale nová čísla nenavazují na časové řady do roku 2010. Pro rok 2011 a dál musíme vyjít z obecné informace, že průměrné mzdy nerostly, zatímco ceny ano, takže průměrná reálná mzda klesala. A protože vývoj je trvale příznivější pro horní společenská patra, pokles mediánové reálné mzdy bude tvrdší.

Zkusil jsem se proto podívat, co si mohla během let dovolit paní Prostřední, zaměstnaná jako nižší administrativní pracovnice. Využil jsem tabulky pro léta 2002 až 2010, shodou okolností za dvě volební období, které najdete také v menu Statistiky, ale musíte odklepnout Mzdy, a pak si otevřít časové řady. Když jsem její mzdy naklepal do tabulky, viděl jsem, že tato mediánová úřednice do roku držela odstup tří tisíc korun za průměrem, ale pak se její mzda zastavila a roku 2010 už činil odstup od průměrné mzdy skoro pět tisíc korun. V průběhu let se však měnily i ceny chleba. A tak roku 2007 bylo chleba za její mzdu o více než čtvrtinu méně než roku 2005. Pak se řetězce vzpamatovaly a roku 2010 se dostupnost chleba pro tuto příjmovou kategorii vrátila zpět. Roku 2011 a nyní však proběhlo nové zdražení - a příjmově to neprovází stagnace, ale pokles.

Pozoruhodné je, že u televizorů proběhl podobný proces, jen o něco později. To asi do hospodaření domácnosti moc nepronikne, ale vidíme v tom obrázek distribuční sítě, která si začala vybírat zisky z dosavadních investic. Benzín se trochu vymyká z ostatních srovnání. Po většinu zmíněného období byl pod 30 korun a krizový pokles odbytu v roce 2009 jeho průměrnou cenu srazil dokonce pod 27 korun. Jednou to budeme vyprávět vnoučatům do usínání. Za mediánový plat naší úřednice se dalo koupit roku 2009 přes 700 litrů benzínu, ale o rok později už o sto litrů méně. A teď už jsme úplně jinde.

A jak je to s cenou elektřiny pro domácnosti? Inu, zdražuje, ale pomaleji než chleba. Reálná mediánová mzda úřednice vyjádřená v kilowatthodinách klesla mezi lety 2005 a 2010 o 13 procent. K tomu je třeba přičíst další propad z posledního období - a zamyslet se nad výhledy.

Raději se však na to podívejte každý sám. Za chvíli do nás začnou všichni hučet, tak bude dobré vědět, jak jsme na tom doopravdy.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: DPH, ekonomika, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

S velkou většinou vašeho příspěvku pane Šebku souhlasím. S bio energetikou ale pravdu nemáte. Zkuste si představit situaci, že v obci je bioplynová stanice - postavená bez dotací za reálné ceny a tedy značně pod stávající stupidní, umělě vyhnanou cenou - je ve vlastnictví obce a občané platí za energii a teplo své vlastní obci. Znamená to totiž to, že peníze utracené za elektrřinu zůstávají v maximálním objemu v té obci a slouží k jejímu rozvoji.

Peníze utracené za dodávky ČEZU mizí bůhví kde, hlavně však mimo tu obec. Aby to bylo ještě nesmyslnější, tak TUPOUNI zprivatizovali podstatnou část ČEZu soukromým osobám.

Bio energetika ani fotovoltaika nejsou nesmyslem. Nesmysl z toho dělají blbci a loutkovodiči Tupounů. Zaručeně tím nejškodlivějším nástrojem v tomto jejich debaklu jsou potom dotace.

antoninsebek

Z článku (proti kterému v podstatě nic nemám) bych se věnoval tomu, co bylo svým způsobem "vypíchnuto před závorku", a to jsou potraviny a elektřina. A tvrdím, že zdražování obou produktů je v našich luzích a hájích zbytečné a nebo alespoň zbytečně velké.

Takže potraviny. Jak známo, komunisté usilovali o soběstačnost v potravinách a myslím, že to nebylo špatné heslo. Naše zemědělství MĚLO a náš potravinářský průmysl MĚL na svou dobu (opakuji: na svou dobu) velmi dobrou úroveň. Radši to relativizování zdůrazňuji, abych se nedočkal reakce typu, že Jan Žižka byl špatný vojevůdce, když neměl ani jeden kalašnikov :-)  Když naši předáci usilovali o vstup do EU, měli v čem se poučit. Co se týče zemědělství, tak například ve Francouzích. Ti si nechali dát do vstupního protokolu výrazné upřednostnění co se týče dotací do zemědělství. Svého, francouzského zemědělství. A mají tam kouzelnou větičku, že se o snížení dotací pro Frantíky nesmí ani JEDNAT !!!

Jinak by do Unie ne-vstou-pi-li. Tečka. Ano, oni jsou velcí a my malí. Fajn. Ale myslíte, že by se to nedalo prosadit? Kdybychom pohrozili, že kvůli nepřijetí adekvátních podmínek pro české zemědělce do EU nemůžeme vstoupit, tak by se stalo co? Mrkněte na mapu: vzniknul by tady ostrov. Druhý a podstatně větší ostrov. Vedle Švýcarska i Česko, že ano? Jsem přesvědčen, že se to prosadit mělo a také mohlo. Na vině byla kádrová politika v osobách ministrů zemědělství.

Čeho jsme svědky? Chov hospodářských zvířat je na polovině předsametového stavu. Řada nových fabrik potravinářského průmyslu je ve stadiu skanzenů. Ano, dovážíme levněji, například z Polska, že - pane Babiši? A já se ptám a hned připojím své stanovisko: 1/Jak douho ještě bude ten dovoz levnější? MAXIMÁLNĚ ROK. 2/Započítal někdo do ceny dovozu potravin náklady na růst nezaměstnanosti v potravinářském průmyslu? NIKOLIV 3/Kam jsme vyvezli kvalitní stroje a zařízení z likvidovaných potravinářských fabrik? DO POLSKA A ČÍNY. 4/Kdo tady bude investovat nepředstavitelné miliardy na obnovení těchto kapacit? NIKDO - PROČ BY TO TAKÉ DĚLAL.

Nyní k elektřině. Ve spojitosti se zemědělstvím sděluji, že KAŽDÝ DEN tady zmizí 15 hektarů (tj. jeden dřívější statek) orné půdy. Část z toho je využívána -- na výrobu ELEKTŘINY ze sluníčka. Už jsem tady kdysi psal, že ty kolektory nám byl čert dlužen a že se u toho bude podvádět. Nedávno chytli prvního "podnikatele", který vyráběl na kolektrorech kilo-Watt-hodiny I V NOCI. Spočítal si, že když sluníčko nesvítí, zapne dieselagregát. Měl bych ještě drzejší vizi: Zařídím si vedle kolektorů i fiktivní tavírnu hliníku (ta bere hodně proudu). Natáhnu elektřinu ZE sítě a ... zapojím "konec kabelu" zase DO té samé sítě. Takové perpetum mobile na prachy. Fantazie? Nepodceňujte svoje podnikavé spoluobčany! Dotaz: Ono se nemohlo s těmi kolektory počkat například deset let? Odpovídám: MOHLO. Když si na Kypru vymohli, že mohou i nadále chytat migrující zpěvné ptactvo do sítí coby lahůdku? Když se dostalo Řecko do eurozóny? Tak vidíte, že se dá vyjednat všechno. A kdopak nám loupe perníček z naší chaloupky? Pro koho se  pěstuje řepka na drahou naftu a benzín? Pro koho se pěstuje kukuřice na smradlavé, drahé a nepotřebné bio-elektrárny? A kdo je naším předním dovozcem potravin? Babiš-ka, babiška, babiška.

Už jsem psal, že mě může nejvíc vytočit, když někdo ze mne - občana dělá někdo ještě většího hlupáka než jsem. Byla špatná úroda v USA, ano. No a co. Bylo to nikoliv poprvé či naposledy v historii.Mne na škole učili například o tom, jak značné prostředky vynakládají USA na pouhé UDRŽOVÁNÍ zásob ve skladech SVÉHO amíkovského "přebytkového" obilí. Tak ono bylo sucho a HNED poskočí cena vepřového? Jak jest tomu rozuměti? Komu to má prospěti? No TAKÉ naší BABIŠ-ce, přece.