Zbyněk Fiala: Česká ropná krize

obrazek
10.4.2012 21:32
Jen pár dní vydržela hrozba, že Rusko zavřelo kohoutky s ropou, jako to kdysi udělalo s Ukrajinou. Ministerstvo průmyslu, ani státní podnik Mero, který k nám ropu dopravuje, nebylo schopno vysvětlit, proč má monopolní dodavatel ruské ropy Transněfť v ropovodu Družba dodávky pro Česko pouze na tři dny a proč bylo v dubnu bylo dodáno jen 15 procent toho co jindy.

První zprávy zněly zlověstně, jako by se s Družbou už nepočítalo. Hlavní ropné společnosti v Rusku totiž začaly využívat nový baltský terminál Usť-Luga, čili cestu, která ČR odkazuje na lodní dopravu ropy, informovala agentura Reuters. Problém se objevil minulý týden, ale ministr průmyslu Martin Kuba tvrdil, že jde o planý poplach. Podobná zpráva se prý objevila už předtím, a když ji ověřovali prostřednictvím státního podniku Mero, ukázalo se, že to není pravda. Když se však v pondělí znovu ukázalo, že ropa pořád neteče, nikdo po ruce odpověď neměl.

Rosněfť a Lukoil obvykle dodávají do Česka Družbou měsíčně asi půl milionu tun ropy, ale zatím jí v dubnu došlo touto tlustou trubkou jen 60 tisíc tun. Prý se nic neděje. Další ropu dodává Gazprom Něft a jedná prý o navýšení svého podílu. České strategické rezervy jsou přitom schopné pokrýt více než měsíční výpadek dodávek, v zásobnících Mera je přes milion tun. A tou lodí to prý není o moc dražší.

V úterý pak přišla jiná zpráva – není to nic proti ČR, ale o ropu je momentálně bída i v Rusku. Bývalý ředitel České rafinerské Ivan Souček je přesvědčen, že „za současné zmatky na Družbě může ruská zima“. V rozhovoru pro ihned.cz vyslovil názor, že v Rusku pravděpodobně došly po zimě zásoby ropy, a tak tam teď škrtí i její další odliv směrem do Evropy.

Jedná se tedy jen o pochopitelný okamžitý výkyv, který bude snadno napraven?

Napraven možná bude, ale jen okamžitý asi není. Nový baltský terminál tu je a zájem o jeho přednostní využívání je patrný i z faktu, na který upozorňuje i bývalý premiér Mirek Topolánek, že údržba ropovodu Družba se zanedbává. Ostatně, sám si pamatuji na jednu tajnou vládní zprávu ze začátku roku 1990, že ropovod je na Slovensku na mnoha místech prorezlý a teče. Co se s tím udělalo od té doby, nevím, ale vím, že časy se změnily a někdejší tepně se přestala připisovat velká perspektiva.

Pokud jde o vliv klimatu, projevilo se jako extrémní ruská zima – v době, která se v USA projevila jako extrémní oteplení. Březen byl na severu USA nejteplejší od začátku historických měření roku 1895, a dokonce dramaticky teplejší, o pět stupňů Celsia. Duben pokračuje ve stejném trendu. Globální oteplování je nejpatrnější ve vysokých zeměpisných šířkách, jak se to projevuje na tání arktického ledu. To může mít vážné klimatické důsledky. Extrémní teplo je teď právě v místech, která byla dříve spouštěčem ledových dob. Podle zpráv, které se letos objevily ve vědeckém tisku, kontinentální zalednění obvykle začínalo a končilo na severovýchodě USA – právě tam, kde loni poprvé trvalý led v létě úplně zmizel.

Kdyby se stejně prudké oteplení příště přesunulo na Sibiř, do oblastí ruských ropných nalezišť, zvýší to kritické problémy, které tam pociťují již dnes. Rozsáhlé oblasti jsou umístěny na permafrostu, který se v tání promění v bezedná jezera bahna. I se všemi komunikacemi, ropovody a stavbami.

Dostupnost ruské ropy se může snížit z mnoha důvodů. Patří mezi ně i fakt, že jde o vyčerpatelný zdroj, zatímco spotřeba stoupá. A stoupá dost nevyváženě, v Číně, která je sousedem Sibiře, stoupá násobně víc než v Evropě. To se promítne do růstu cen, který už vidíme. Ani současný růst cen přitom zdaleka není takový, jaký může být, pokud bude napaden Írán a uzavře se Hormúzský průliv, hlavní světová dálnice pro export ropy z Blízkého východu.

Sírově žlutá, nepříjemně páchnoucí pole řepky, která se v Česku rozkládají od obzoru k obzoru, pak dostanou jinou hodnotu. Než časem přijdeme i na to, že řepka byla špatný nápad, protože v době, kdy ve světě dojde ropa, my budeme mít navíc zničenu i ornou půdu, která takovou monokulturou strašně trpí. Zatímco v Česku narůstá podíl biopaliv první generace, která jsou slepou uličkou náhrad ropy, protože jí víc spotřebují, než nahradí, ve světě se urychluje zpřístupňování dalších generací biopaliv, naposledy zejména z vodních řas zpracovávaných speciálními mikroorganismy. Česká republika bývala výzkumnou velmocí v těchto oborech. Než začala být věda vnímána jako parazitní obor, protože pouze peníze dělají peníze.

Co nás udrží nad energetickou hladinou? Jaderné elektrárny? Se světovými zásobami uranu je to zhruba jako s ropou. A Česko se teď potýká s odvrácenou stránkou těžby, když bude ještě dalších 30 let čerpat kontaminovanou spodní vodu, která zbyla po loužení uranových sedimentů v ložisku od Ralskem.

Česká energetická koncepce zatím s co největším podílem jaderné energetiky počítá. Předpokládejme, že se mezitím vyřeší i problém elektromobilů nebo že si poradíme s ukládáním elektřiny do vodíku. Je to schůdná cesta? Nejsou lepší alternativy?

Jsou, ale nechceme je vidět. Upozorňuje na to v zajímavém příspěvku Bronislav Bochník (http://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8384-budoucnost-energetiky), jeden ze seriózních expertů, který navíc není vázán příchylností k nějaké energetické společnosti. Připomíná, že ekonomické propočty, o které se opírá česká energetická koncepce, jsou značně, nejspíš úmyslně zkreslené. Autoři v ní „nadhodnotili náklady u fotovoltaických elektráren oproti realitě až o 100 %, zatímco náklady na jaderné elektrárny až o 50 % podhodnotili“. Uvažovaná jaderná zařízení totiž jsou vesměs ve stadiu prototypů a zkušenosti s výstavbou zařízení této náročnosti ukazují, že jak doba výstavby, tak náklady bývají překračovány. „Například doba výstavby i rozpočet třetího bloku elektrárny Olkiluoto byly překročeny o více než 100 %,“ uvádí Bechník obecně známý příklad.

Zato zařízení alternativní energetiky většinou vycházejí z masové produkce a jejich cena vytrvale klesá. „I v případě fotovoltaiky, která je dosud laickou veřejností i mnohými energetiky považována za nejdražší zdroj, byla v roce 2010 cena vyrobené elektřiny nižší než cena energie vyrobené z ropných paliv ve spalovacích motorech. Na konci roku 2011 ceny fotovoltaických komponent poklesly natolik, že elektřina z fotovoltaiky začíná konkurovat ceně elektřiny pro domácnosti. Do budoucna je přitom očekáván další pokles investičních nákladů a rozšiřování konkurenceschopnosti i ve vztahu k dalším konvenčním zdrojům,“ připomíná autor.

To, že má být v ČR roku 2014 ukončena podpora alternativních zdrojů, může tedy celkem věcně odrážet fakt, že se na mnoha místech se tou dobou bez podpory obejdou. A určitě se bez ní obejdou při uvážení perspektivy rostoucích cen paliv, kopírujících ropu, a elektřiny, pokud bude muset naspořit na násobně dražší bloky Temelína. I když se u nás doba vytrvale argumentuje tím, že draze vyrobené snadno draho prodáme, sousední země zrychlují programy snižování energetické náročnosti. Už proto, že to je velice snadný způsob, jak dát ekonomiku povzbudit a mít z toho okamžitý efekt. U nás bych předpokládal, že na úsporné programy „nebudou peníze“, protože by ohrozily příští poptávku po energii.

Špatně zaměřená energetická koncepce tak sníží energetickou bezpečnost země i bez problémů s Ruskem, vysoké ceny sníží její konkureční schopnost a ke všemu nás zbaví oborů malé energetiky, agroenergetiky a energeticky úsporného stavebnictví, které mají obrovský růstový potenciál.

Ropná krize tedy Česku zatím jen zahrozila, ale krize energetických koncepcí vypukla naplno. I to je dobrý důvod pro to, aby tato vláda co nejrychleji padla, než dokáže i v další oblasti zaškodit na celé generace.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.