Zbyněk Fiala: Drahou injekci, nebo ránu pěstí?

obrazek
12.7.2011 19:08
Nyní odejdu, ale do sněmovny, nikoliv tam, kam mne posíláte, pronesl uprostřed vřavy ministr zdravotnictví Leoš Heger. Odvaha, se kterou vystoupil před rozčílenými odboráři a dalšími účastníky pražského happeningu proti zdravotnickým reformám, už zdaleka nebyla tak levná, jako na jaře při demonstraci zdravotně postižených. Lidé jsou opravdu rozzlobení. Křičeli, nechtěli slyšet tvrzení, že „reformy jsou ohleduplné“. Bylo vidět, že si dovedou představit, jak budou tři měsíce v nemocnici, nezbyde jim na nájem a skončí jako bezdomovci.

K happeningu Jak bude vypadat zdravotnictví po reformách odboráři přistoupili dost amatérsky, byť s nadšením. Téma je nosné, a tak kdyby si ještě najali režiséra a střihli aspoň jednu zkoušku, mohla to být řachanda, že by se obecenstvo válelo na náměstí i po internetu. To však neudělali. Možná proto, aby bylo zřejmé, že nejde o něco, co je vymyšlené jen pro okamžitý jednoduchý efekt. Ani diváci nepřišli jen tak ze srandy. Pozornost se tak mohla soustředit na věcný obsah.

I tak jsme toho viděli dost. Zubař na vás nemá čas, protože ten měsíc už vyčerpal limit péče od pojišťovny a na nadstandard nemáte. Půjdete tedy ke kovářovi. Chcete bolavý zub vytáhnout, nebo vyrazit? Vždycky si lze vybrat. Možná ožije i řemeslo báby kořenářky a znovu si začneme vážit toho, co roste někde na pasece v lese.

A jak asi dopadne operace „ve standardu“, když se přišourá stařičký chirurg – zmrazený ve funkci důchodovou reformou - s laciným nářadím v třesoucí se ruce? A jak vytáhnout rozhodnutí z bezduché tělesné schránky, kterou vytáhli z rozmláceného auta, a lékaři teď potřebují vědět, zda mohou poskytnout jen standard (uchlácholit), nebo lze využít i nadstandard (ošetřit).

Pacient že se stane klientem? Ano, ale jen ten, který si připlatí, upřesnila obvyklé tvrzení ministra Leoše Hegera předsedkyně Odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví Dagmar Žitníková.

Šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil vyzval vládu, ať už nás konečně přestane balamutit. Jaké budou zdravotnické služby pro lidi, kteří na to nemají?

Jestliže není možné z ekonomických důvodů poskytnout péči, tak ji prostě nedostanete, varoval zástupce Svazu pacientů Luboš Olejár. Žádné posílení práv pacientů.

V Evropě se připlácí na lůžko v nemocnici nejdéle 30 dnů, ale u nás to nebude časově omezeno, pozastavil se nad českým reformním extremismem předseda organizace zdravotně postižených Václav Krása.

Čeští senioři si nebudou moci připlatit nejen na standard, ale ani na požadované léky. A když budou delší dobu v nemocnici a budou to všechno hradit z průměrného důchodu 10 800 korun, tak nebudou mít ani na byt a skončí někde na ulici, shrnul výhledy této sociální skupiny Zdeněk Pernes z Rady seniorů České republiky.

Zákony reformního hurikánu jsou obsahově bída, ale také samotné projednávání návrhů je diktát, chaos a výsměch.

Na připomínkování 1114 paragrafů bylo čtrnáct dní, to se nedá při nejlepší vůli seriózně zvládnout, konstatoval Pernes. V podobném duchu se vyjádřil i předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel na tiskové konferenci před akcí. Upozornil na trik, kdy jedny připomínky stíhají druhé, a když se něco namítá, tak se řekne, už to tam není. „Takový chaos jsem ještě v životě neviděl.“

Není divu, že ministr zdravotnictví Leoš Heger byl přijat nevlídně, když se vypravil před dav, který se mu shromáždil před ministerstvem, a nebyl vlídně přijat ani opozicí ve sněmovně. Ve stohu papíru, který vyrostl před každým poslancem téměř ze dne na den, byla jedna mina vedle druhé. V tom se nemohli vyznat ani poslanci vládních stran. Jak dopadla superhrubá mzda, která se protlačovala za Topolánka s podobnou vehemencí? Další porci představují změny penzijního systému. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka připomněl slib předsedů vládních stran bezprostředně po volbách, že žádný návrh, který by svou působností přesahoval jedno funkční období, nebudou předkládat bez projednání s opozicí – aby se to s příští vládou nemuselo od základu měnit. Nic takového se však nestalo. Za celý rok žádná taková jednání s ČSSD neproběhla.

Jediným místem pro demokratické jednání je parlament, vztyčil v odpověď prst ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho vystoupení bylo umělecky mnohem působivější než předchozí odborářské ochotničení. V souvislosti s jednáním koaličních poslanců, kteří překládané stohy vládních návrhů schválí i bez šance je aspoň přečíst, Kalousek do své řeči umně vpletl výraz „tupé ovce“. Jak se však vysvětlilo, výraz „tupé ovce“ nepoužil ve smyslu, že jimi vládní poslanci jsou, ale naopak, že jimi ani v takové náročné situaci nejsou.

Jako nejrozumnější vystoupení dne se mi proto jevila slova mluvčího občanské iniciativy ProAlt Pavla Čižinského na odborářské akci před ministerstvem zdravotnictví. Vyzval vládu, aby reformy předložila referendu. A pokud to neudělá, strany opozice by měly přijmout veřejný závazek, že po volbách tyto zákony zase zruší.

Zástupce Koalice dopravních odborových svazů, která v červnu zastavila vlaky a pražské metro, Jan Rejský pak prohlásil: „Budeme muset udělat nějakou tvrdší akci. Pravděpodobně někdy na podzim. Není možné, abychom se podřizovali takovým katastrofickým návrhům, které nás budou poškozovat.“

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.