Zbyněk Fiala: Horko bez ledu

obrazek
30.7.2013 07:39
Globální oteplování, které už teď nečekaně zrychlují, nás usmaží i hospodářsky. Pokud se přidají erupce metanu uloženého pod tajícím sibiřským permafrostem, bude to katastrofa srovnatelná s tím, jako kdyby nám naložili další porci největších dluhů světa. Dlouhé období extrémního horka – předtím zase extrémního chladu – signalizuje, že motor počasí je rozhozen. Připomíná auto, které si cuclo u nepoctivé pumpy nízkoenergetickou břečku, a teď přešlo do pohybu přískoky.

Motorem počasí je teplotní rozdíl mezi polárními oblastmi a rovníkem, a tento rozdíl se snižuje, jak ukazuje rekordní tání arktického ledu. Velký rozdíl teplot udržoval v chodu tryskové vzdušené proudy v horních vrstvách atmosféry, které spolehlivě rozváděly po planetě příděl energie ze Slunce. V posledních letech se rozdíl teplot mezi horkými a chladnými oblastmi zmenšil, v důsledku toho tryskové proudy zpomalily a začaly opouštět pravidelný tvar. Proto je stále častější nehybný vývoj povětrnosti. Nesnesitelně dlouhé suché vedro navázalo na nesnesitelně dlouhé, povodňové deště. Součástí změn jsou i častější přesuny vzduchu z jiného klimatického pásma.

Padá tak dobromyslná iluze, že Češi se klimatických změn nemusejí bát, protože mají rádi teplo. Jistě, zvýšení průměrných teplot globálního povrchu je nepatrné, o necelý stupeň Celsia, ale to se skládá ze stále divočejších extrémů na obě strany a začíná dostávat katastrofický průběh.

Efekty mohou být nečekané. Tak třeba nedávný sesuv půdy u Prackovic na stavbě dálnice D8 v Chráněné krajinné oblasti České středohoří, byl způsoben extrémním deštěm, který na horských svazích oživil pravěké sesuvné plochy. Svah nad dálnicí klouzá po vodě, které uvolnil cestu zářez stavby do stráně. Vznikly tak nové podzemní potoky. Napouštějí podzemní vanu a tečou z ní dál, takže podloží narušeného kopce Kubačka se chová, jako by bylo namydlené.

Pokud nás čeká klimatická změna, kdy budou extrémní deště častější, přestává být dálnice zaříznutá do horského svahu realizovatelná. Nakonec možná dojde na tunel, prosazovaný ekologickými aktivisty („ekoteroristy“) a zuřivě odmítaný stavbaři. A politiky, kteří považovali klimatické změny (a ochranu přírody) za nesmysl.

Vedro teď stavbařům trochu pomůže, ale jak dlouho může vydržet vegetace mírného pásma léto dovezené z Maroka či Tunisu? Jak dlouho to vydrží naše systémy, budované spíše na obranu před zimním chladem? Jak dlouho by africké sucho vydržely obří jaderné elektrárny, kdyby jim začala docházet chladicí voda? A jak dlouho to vydrží lidé?

Každý den přichází zpráva spojující klimatické změny s nepříjemnostmi. Kdo se nenaučil lyžovat, už to možná nebude potřebovat. Studie Oregon State University varuje, že příští zimy budou mizerné. Na vrcholcích nízkých oregonských hor ztratí sněhová pokrývka polovinu vody do roku 2050. Hlavně proto, že bude častěji pršet než sněžit. Asi nejen tam.

To nejhorší však teprve přijde, protože podle jiných výzkumů celý proces nečekaně zrychluje a může vyvolat náhlý zvrat v docela blízké budoucnosti. Co horšího, bude to pořádně drahé. Pozornost se soustřeďuje na tající Arktidu. Je to tikající ekonomická bomba, varují výzkumníci z Cambridžské univerzity a Erasmovy university Rotterdam. Všichni ti, kdo se těší na otevírání Severního ledového oceánu pro plavbu a nečekaný přístup k minerálním nalezištím poblíž severního pólu, by si měli uvědomit, že škody budou větší než případné zisky. O hodně větší - nikoliv o pár procent, ale nejmíň stokrát nebo tisíckrát.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/c4789928-f44b-11e2-a62e-00144feabdc0.html#axzz2aRHltJIB

Z čeho jde strach? Netaje jenom mořský led severní polární čepičky, taje také permafrost pobřežního šelfu východní Sibiře. Mění se v bahno s obrovskými zásobami metanu, které se začínají uvolňovat do atmosféry.

Metan je nebezpečný skleníkový plyn, který zadržuje na Zemi infračervené záření dvacetkrát intenzivněji než oxid uhlíku. Naštěstí se udrží v atmosféře po kratší dobu.

V malém množství je produkován nepřetržitě – hnilobnými procesy (i řízeně jako bioplyn) a v trávicím traktu především přežvýkavců. Většina metanu v přírodě je produktem živých organismů. Staré zásoby – zemní plyn – jsou víceméně pod kontrolou a vstupují do atmosféry až po spálení. Teď se však mohou začít uvolňovat ve velkém.

http://www.skepticalscience.com/arctic-methane-outgassing-e-siberian-shelf-part2.html

V mělčinách u východosibiřského pobřeží je obrovské množství bahnitého permafrostu, který vznikl zaplavením někdejších močálů na začátku holocénu, když ustupoval kontinentální ledovec poslední doby ledové. Následovalo 6 až 8 tisíc let klidu. Obrat přichází dříve, než jsme tušili. Teplota polárních oblastí roste násobně rychleji, než by odpovídalo vývoji průměrných teplot na Zemi, protože po ztrátě ledu voda i terén ztmavnou a lépe pohlcují teplo. A pod permafrostem tají i hydráty metanu, další forma tohoto plynu, která potřebuje ke stabilizaci velice nízkou teplotu.

Podle Natálie Šachové z Aljašské univerzity ve Fairbanks, specialistky na systematická měření metanu v sibiřské oblasti, už teď jsou emise metanu z tohoto pobřežního šelfu stejně velké jako ze zbytku světového oceánu. Při pokračujícím růstu teplot se bude zvyšovat tlak pod permafrostem a metan si bude hledat cestu průduchy. Tento proces není postupný, může mít charakter erupce. Jako spouštěč může působit zemětřesení nebo jiná tektonická událost, případně pohyby sedimentů způsobené táním ledu. Ve východosibiřském šelfu je celkově uloženo 1400 gigatun metanu. I kdyby bylo zmíněným způsobem uvolněno jen 3,5 procenta tohoto objemu, jak se odhaduje, v mělkých vodách prakticky všechen skončí v atmosféře.

Led rychle taje také v Grónsku. Probíhají tam podobné procesy, jaké způsobily sesuv půdy na stavbě dálnice v Českém středohoří. Voda se hromadí na povrchu, odsud proniká do těla ledovce, vytváří vnitřní řeky, napájející jezera pod ledem. Zavodněné podloží se chová jako namydlené, usnadňuje pohyb ledovce po svahu k moři a tam se rozlamuje a roztává. Dokud se s těmito doprovodnými procesy nepočítalo, odhadovalo se, že tání bude postupovat tisíckrát pomaleji.

Podle Petera Wadhamse, který se zabývá fyzikou oceánů na Cambridžské univerzitě, arktický led by mohl plně roztát už v létě 2015. Toto extrémně rychlé tání může mít katastrofické důsledky na globální klima. Výpočet možných hospodářských škod se odvíjí od množství metanu, který se přitom uvolní do atmosféry. Wadhamsův tým využil metodiky výpočtu škod, která byla uplatněna před lety ve zprávě někdejšího hlavního ekonoma Světové banky Nicolase Sterna - a dospěl k těžko představitelné částce 60 bilionů dolarů. To je srovnatelné s jednoroční hospodářskou produkcí celého světa. Jako kdyby na účtech přistála další porce toho, co dnes představují největší dluhy světa.

Jak však vědci připomínají, nejvíc to odnesou chudší země a rozvojový svět, který se může nejméně bránit.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

  V letním vedru se nejen, pečeme a smažíme, rovněž se dusíme přízemním ozónem a záhy přistoupí i grilovací proces UV zářením, procházejícím četnými ozonovými dírami ve stratosféře, jejichž četnost zvýší i  avizovaná nadměrná  expozice metanu do ovzduší. Bude zde následovat podobný skleník jako na sousední planetě Venuši ? Tápou meteorologové i klimatologové. Všechno ví a zná pouze pan Ing. Kalousek největší myslitel v galaxii Mléčné dráhy i jejím okolí.

rku

Pane Fialo,

Vygooglovat se dají studie které jadernou energetiku podporují, stejně jako ty které ji zavrhují. Je to s nimi jako s Churchillovou statistikou. Mě však zaujalo ve vaši odpovědi něco jiného. Dosud si lidé většinou myslí, že ke snížení výkupních cen fotovoltaiky nedošlo kvůli zájmu skutečných (utajených) spoluvlastníků, t.j. politiků a různých lobistů. Vy však přicházíte s teorií, že někdo chtěl zdiskreditovat OZ a zablokovat zdroje pro decentralizaci. Nehledě na to, že příspěvky na fotovoltaiku jdou hlavně z kapes domácnosti a firem, takže se o žádnou blokaci zdrojů nejedná, byli by tím škůdcem zelení, kteří za udržení výkupních cen statečně bojovali. Když v roce 2010 varoval ERU před zneužitím fotovoltaiky, všichni zelení řvali (nejvíc Beránek), že je to útok na OZ.

Kdo tedy podle Vás vysokými výkupními cenami (včasným nesnížením vysokých cen) zdiskreditoval OZ?

schlimbach

S vašimi argumenty bezvýhradně souhlasím pane Fialo.

rku

Pane Fialo,

Vy jste proti bezemisní jderné energetice vůbec, nebo jenom proti dostavbě Temelína?