Zbyněk Fiala: Kolem glyfosátu houstne vzduch

Fiala Zbyněk
14.5.2016 00:02
Mezinárodní zdravotnické a ekologické organizace a vědci vyzývají evropské ministry zdravotnictví a zemědělství, aby hlasovali pro zákaz používání této látky, která je základem nejpoužívanějšího herbicidu.

Zástupci 38 evropských organizací a vědeckých institucí se pozastavují nad tím, že je přehlíženo riziko stále rozsáhleji používaného glyfosátu, na které loni v listopadu upozornila Světová zdravotnická organizace a její Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC. Část z nich už vyzvala Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF, aby se přehlížením tohoto rizika zabýval. Vědci a aktivisté se snaží zabránit prodloužení licence pro glyfosát na další období, pravděpodobně o deset let. Rozhodnutí má padnout v Evropské komisi už 18. a 19. května.

Loni v listopadu IARC varovala, že se jedná o látku, která je „potenciálně rakovinotvorná pro lidi“. IARC se opírá o zjištění velkého počtu studií shromážděných a vyhodnocených 17 předními nezávislými vědci, že souběžně se zvyšováním spotřeby glyfosátu (v ČR jde o zhruba milion litrů ročně, deci na každého občana) roste počet případů některých typů rakoviny. Evropské právo přitom nedovoluje schválení používání látky, která by byla potenciálně rakovinotvorná pro lidi. Vzápětí se proto rozpoutala bitva o zvrácení tohoto posudku.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA označil uvedená statistická zjištění IARC za nedostatečný důkaz škodlivosti, a tvrdí, že látka potenciálně rakovinotvorná není. Nato 94 vědců z 25 zemí označilo stanovisko EFSA za “vědecky neakceptovatelné, zásadně chybné a zavádějící”.

Nejde jen o debatu na stránkách vědeckých žurnálů. Je tu zmíněná žaloba na EFSA k OLAF, ke které se v minulých dnech přidal i Mnichovský institut pro životní prostředí a německá pobočka sdružení Pesticide Action Network. To jsou špičkoví němečtí vědci. Vzduch houstne hlavně proto, že zpravodajem pro schvalovací proces, který organizovala EFSA, byl Německý úřad pro posuzování rizika BfR. Ten vedl výzkum evropské Akční skupiny pro glyfosát a podpořil její závěr, převzatý pak i EFSA, že rakovina nehrozí. Jenže - sám vlastní názor změnil, protože ve zprávě zmiňuje, že původně se ztotožňoval se zjištěním AIRC.

Příběh schvalování glyfosátu je tedy hodně zamotaný, a k tomu i zcela nedemokratický. Teoreticky by o demokracii jít ani nemělo, ve vědě se nehlasuje. Avšak nejde jen o vědu, jde i o moc, o miliardy dolarů. Glyfosát zajišťuje třetinu příjmů nadnárodní společnosti Monsanto, jejíž budoucnost je vysloveně závislá na prodloužení licence pro tuto látku. Evropské právo přitom pracuje s podmínkou, že je to výrobce, kdo má dokázat neškodnost toho, co chce uvést na trh. Vypadá to logicky, ale zakládá to drsné křížení zájmů - dává se tím kontrola schvalovacího procesu do rukou těch, kdo mají být kontrolováni.

Podstatnou část vědeckých studií Akční skupiny pro glyfosát proto tvořily práce zadané výrobci. Máme k dispozici jen jejich závěry, ale nevíme, jak k nim došli, a nelze přezkoumat správnost postupu, protože firemní data a a další údaje se schovávají za obchodní tajemství a patenty. Zatímco IARC pracuje s veřejnými studiemi nezávislých pracovišť, závěr EFSA je dán jen k věření. Úsměvná je argumentace, kterou používají i české orgány, že EFSA měla k dispozici „více dat“. Ano, ale kde jsou, aby se mohly prověřit? Dokonce i eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis opakovaně vyzval Akční skupinu pro glyfosát (v dopise adresovaném do Monsanta) k dobrovolnému zveřejnění použitých dat, neboť je to v silném veřejném zájmu. Zatím marně.

Do pokusu o přenesení schvalovacího procesu na veřejnost se zapojil i Evropský parlament a jeho výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde se angažuje zejména jeho místopředseda Pavel Poc (sociálně-demokratická frakce, zvolen za ČSSD). Poc uspořádal v Evropském parlamentu vědeckou konferenci, na které se porovnávaly postupy IARC a EFSA. Výbor dokázal pozdržet rozhodování o prodloužení licence, protože pochybnosti nebylo možné obejít. Proti licenci bylo Francie, Nizozemí, Švédsko a Dánsko. Další členské země, jako Německo, nebyly rozhodnuty.

Teze, že o vědě se nehlasuje, totiž neplatí stoprocentně. Europoslanci jsou z rozhodování vyloučeni, ale hlasovat se bude ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva na generálním ředitelství pro zdravotnictví. Ten je obsazen experty vyslanými příslušnými národními ministerstvy. V Česku jsou příslušné kompetence rozděleny mezi ministerstva zdravotnictví a zemědělství. Zdravotnictví se týká vliv glyfosátu na zdraví, zemědělství pak na plodiny, půdu a potraviny. Expertním orgánem ministerstva zemědělství je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚKZÚZ. Jeho úroveň roste, nedávno byl vybaven špičkovou přístrojovou technikou schopnou detekovat zbytky glyfosátu v půdě. To dříve nebylo možné. Může začít vystupovat aktivněji.

Otevřený dopis nevládních organizací a vědců byl zaslán jak expertům, kteří zastupují příslušné země ve Stálém výboru, tak ministerstvům. Poslední vývoj však naznačoval, že stálý výbor látku schválí, byť ne na 15 let, jak se původně navrhovalo, ale jen na 10. Před několika týdny se zdálo, že rozhodování bude moci opřít i o Agenturu pro ochranu životního prostředí Spojených států EPA, která na svých stránkách vyvěsila závěr, že glyfosát karcinogenní není. Avšak po čtyřech dnech tento závěr stáhla a nyní to vysvětluje tím, že chce studie předložit otevřenému oponentnímu řízení (peer review).

Mezi nevládními organizacemi, které proti glyfosátu bojují a podepsaly zmíněný otevřený dopis, je také Hnutí Duha. V souběžné tiskové zprávě upozorňuje, že analýza, kterou nechalo provést v roce 2013, objevila glyfosát v moči šesti Čechů z deseti. Letošní výzkum v Německu dokonce prokázal přítomnost látky v tělech 99 % lidí.

Duha připomíná, že glyfosát je účinnou složkou mnoha pesticidů, např. u nás známého a dobře dostupného přípravku RoundUp. Patří k nejprodávanějším a nejuniverzálněji používaným herbicidům u nás i v Evropě. K hubení plevele se hojně využívá nejen v zemědělství, ale také v soukromých zahradách a veřejných prostorech, jako jsou parky nebo dětská hřiště. V zemědělství se navíc používá také těsně před sklizní některých plodin kvůli jejich vysušení (tzv. desikaci).

Použití glyfosátu má jasně negativní vliv na půdu a životní prostředí a ukazuje se jako kontraproduktivní. Snižuje přírodní rozmanitost, hubí volně rostoucí rostliny v krajině a ničí tak potravu pro ptáky a hmyz. Kontaminací vod ohrožuje některé živočichy. Jeho použití poškozuje také ornou půdu - narušuje biologické a chemické procesy v půdě a snižuje např. schopnosti plodin vázat dusík, což vede k nutnosti aplikovat dusíkatá hnojiva.

Detailní britská studie zjistila, že použití glyfosátu k desikaci nepřináší žádnou nebo jen minimální výhodu, naopak může snížit výnos. Dále studie ukazují, že aplikace glyfosátu zvyšuje výskyt houbových onemocnění plodin. Nadužívání také zvyšuje odolnost rostlin proti tomuto herbicidu a způsobuje šíření rezistentních plevelů, což zvyšuje náklady na jejich likvidaci.

Evropský parlament z těchto důvodů vznesl námitku vůči prodloužení neomezené licence glyfosátu na dalších patnáct let. Víc udělat nemůže, stanovisko parlamentu není pro Evropskou komisi závazné. Rozhodne hlasování členských států.

Hnutí DUHA proto spolu s mezinárodními organizacemi a nezávislými vědci vyzývá českou vládu a ministra zemědělství Mariána Jurečku, aby hlasovali proti návrhu Evropské komise prodloužit licenci na používání glyfosátu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.