Zbyněk Fiala: Kyjevu se daří etnické čištění

doneck uprchlik
5.9.2014 11:27
Válka je sice prohraná, ale protivník oslabil víc, tak si mohou v Kyjevě vyhodnotit „protiteroristickou operaci“ ATO.

Kyjev utrpěl obrovské ztráty, ale na straně domobrany ubylo řádově víc obyvatelstva.

„“V srpnu bylo zničeno 10 letadel různých typů, 14 dronů, 187 raketometů, 218 tanků, 483 BMP a BTR, 749 nákladních aut, 76 skladů střeliva a asi 3600 padlých a zraněných”, cituje Xaver ze zdroje domobrany ( vk.com/strelkov.info ) na vynikajícím denním ukrajinském zpravodajství serveru Vlkovo bloguje.

http://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/09/04/denni-zpravodajstvi-z-valky-na-ukrajine-stav-k-03-09-2014/

Jenže počty lidí, které mizí z východu Ukrajiny lze vyjadřovat ve statisících. Prchají do Ruska. Před válkou, před zimou, před beznadějnou budoucností, když byly zničeny zdroje obživy. I kdyby se tu ještě někdy něco dalo vyrobit, komu to prodat? Tradiční ruská odbytiště se uzavřou, nová těžko vzniknou. Snad s výjimkou břidličného plynu.

Výsledek ukrajinské války, která má teď šanci skončit, pokud se skutečně podaří uzavřít příměří, je srovnatelný s etnickou čistkou, která proběhla na východě Ukrajiny. Spustila ji hrozba, že k něčemu takovému dojde (zákaz ruštiny, východní podlidi, Tymošenková: Hoďte na ně atomovku!“) v důsledku bezohledného nasazení ultranacionalistů do mocenského zvratu na Majdanu. Nakonec se taky naplnila osvědčeným nástrojem, kterým je raketové a dělostřelecké ostřelování obytných čtvrtí.

Ve chvíli, kdy se NATO chystalo rozhodně postavit nikoliv na stranu trpícího obyvatelstva Donbasu, ale naopak na stranu jeho protivníka, dosud bojovně naladěné americké New York Times poprvé zděšeně napsaly o exodu obyvatel z válečné oblasti. Ten dosáhl podle odhadu OSN milionu osob. „Z toho stovky tisíc osob zamířily do Ruska,“ konstatuje list.

http://www.nytimes.com/2014/09/05/world/europe/shellshocked-ukrainians-flee-to-a-new-life-in-russia.html

Zpráva z NYT z Doněcku naznačuje, že nemusí jít jen o okamžitý úprk pár kilometrů za hranici, než to nejhorší přejde. Lidé musí také najít práci, a tak uvažují o průmyslové oblasti za Uralem, která by mohla – tak jako za Velké vlastenecké války – nejlépe využít jejich profese. Jdou za slibem práce, střechy nad hlavou, důchodu a možného získání ruského občanství, píše americký list o příslušném ruském vládním programu podpory utečencům.

NYT se to pokouší vydat za zdobení oken, ale kdo by těm lidem pomohl, kdyby neutekli? A jak? Větší hustotou palby?

O sankcích už se toho vyjednalo dost. Teď možná – na prahu zimy – nastal čas zabývat se místními lidmi. Měli bychom se konečně řídit něčím jiným než představou, že je tu šance získat levně to, co za obrovských ztrát nedokázali urvat ani Napoleon nebo Hitler. Ono to nebude levně. A kdoví, zda se to opravdu dá získat.

Nejdůležitější složkou posledního návrhu příměří, který se snad objeví na stole v Minsku, bylo vytvoření pěti zón a odsunutí děl a raket tak daleko, aby města nebyla na dostřel. Ruský plán současně navrhoval okamžité vyslání odborníků na rekonstrukci infrastruktury. Pokud EU nechce být za hňupy, kteří nevědí, že v zimě na Ukrajině mrzne, měla by vystupňovat úsilí stejným směrem.

Jakou formou to udělat? Jako pomoc a dar? Na tohle bych přispěl. Na sankce bych nepřispěl - kdyby se mě někdo zeptal. Jenže zatím se mě nikdo nezeptal. Ale mohu si schovat odpověď na jinou příležitost, až se mě někdo zeptá na něco podobného. Třeba, jestli ho budu volit.

Sankce by zdecimovaly naše strojírenství, mírová obnova mu může naopak mimořádně pomoci. Mimochodem, vlídný vztah k našim slovanským bratřím – ať západním, tak východním – nám ukládá naše vlastní historie. Část jejich území přece tvořila základ silného Masarykova Československo. Dnešní chcípáček, který zbyl z někdejší velké republiky, si ponechal jen ukrajinské legendy, jako je ta o Nikolaji Šuhajovi, která bezpečně dlí ve zlatém fondu české literatury. Vždycky to byl trochu divoký kraj. Zkusme být znovu těmi, kdo jim mohou lépe rozumět.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.