Zbyněk Fiala: Lidé proti vládě

obrazek
7.5.2011 15:50
Na Palachově náměstí se znovu sešlo protestní shromáždění občanských iniciativ s podporou odborů. Vlastně to byla rozcvička na největší jarní protest, kde bude hlavním organizátorem Českomoravská konfederace odborových svazů a sejde se 21. května na Václavském náměstí u koně. Tam, kde se obvykle dělají dějiny.

Zatím máme holé ruce. Lehce pozměněný slogan z protestních akcí, kterým se účastníci bránili proti surovým zásahům policii v časech totality, zazněl na sobotní demonstraci na pražském Palachově náměstí jako signál toho, že občané se mezitím poučili. První poučení zní, že se nemusíme bát policie, protože máme shromažďovací právo a policisté ostatně jej využili při poslední velkém protivládním protestů odborů také. Ale je tu i poučení druhé, že jsou chvíle, kdy jsou holé ruce chyba. Mohou zůstat holé jen do určitého okamžiku, než pohár trpělivosti přeteče.

Zatím máme holé ruce. Zatím…

Slova o rukou, které by mohly po něčem chňapnout, patřila předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavu Zavadilovi. Ten byl nepochybně nejzajímavější osobnosti protestu, který připravil ProAlt spolu s řadou dalších občanských iniciativ pod heslem Vláda proti lidem, lidé proti vládě. Odbory reprezentují reálnou sílu, která je s to připravit přímé akce ve prospěch změny a Zavadil přišel říci, že si toho jsou vědomy a taky se podle toho chovají. Jeho hlavním úkolem bylo pozvat všechny, kdo chtějí vládě něco říci, na velkou odborářskou protestní akci, která se bude konat 21. května na onom symbolickém místě, kde se scházeli občané v listopadu 1989, na Václavském náměstí. Ocenil také, že občanské iniciativy se spojují s odbory a postupují společně.

Musíme požadovat stáhnutí reforem – zdravotní, sociální a dalších. Jestli budou dále prosazovány, tak se proti tomu postavíme. Nejhorší by bylo, kdybychom se chovali jako ovce. Předpokládám, že tento boj dotáhneme do toho, aby tato vláda skončila, řekl jasně odborářský předák.

Mezi nějakými třemi čtyřmi tisíci účastníky převažovaly voje zmobilizované předsedou Národní rady zdravotně postižených Václavem Krásou. Potkal jsem před akcí jednu skupinku na obědě. Hrobové ticho u jejich stolu provázela všeobecná vřava, kmit rukou a prstů ve znakové řeči. Gestikulovali jeden přes druhého, i oni se umí nějak překřikovat. Na náměstí představovali hluší, slepí, vozíčkáři snad nejpočetnější skupinu, protože jim jde nejvíc o existenci. Ale se stejnou logikou se rychle začnou přidávat i další.

Josef Mrázek (Svaz pacientů) naznačil, oč jde, když informoval, že si na Palachovo náměstí odskočil z porady nad porcí 12 návrhů zákonů zdravotnické reformy se stovkami paragrafů, které přišly spolu se lhůtou 12 dní na připomínkování. Přitom je tam skryto množství zásadních změn, jako je placení nehrazené nemocniční péče nebo zásadní omezení kontrolní funkce odborů. Máme dospět ke stavu jako je v USA, kde je zdravotní péče čtyřikrát dražší a nedostane se ke všem?

Spěch patří mezi triky, kterými jsou reformy prosazovány, upozornil prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech. Vytvořit atmosféru naléhavosti, neodkladnosti, lze to udělat jen teď a nikdy jindy. Citoval jednoho ekonoma, který prohlásil, že reformy se musí provést s rychlostí přepadení banky. Výrok má v sobě hodně pravdy, ale ta se netýká ani tak potřebného tempa, jako věcného obsahu operace, poznamenal stroze akademik.

 Mluvčí ProAlt Ondřej Lánský se snažil nabídnout alternativní představu spolupracujících lidí oproti vládnoucí ideologii izolovaných sobeckých dravců. Co hrozí – cílem je zbavit nás solidarity, obrátit hněv naštvaných lidí proti menšinám. Vytvořit krutou společnost, o které Tomáš Chalupa (ODS) prohlásil, že jen taková společnost je svobodná. Co naopak chceme – společnost vzájemnosti nejsou izolovaní jedinci. Do společnosti se nerodíme jako soupeři.

Eva Trávníčková (Protest proti ubírání peněz rodinám) ukázala na soustavný růst nákladů pro mladé rodiny a zároveň chybějící služby pro matky, aby se vůbec mohly ucházet o zaměstnání. Lucie Albertová (Hnutí za svobodné vzdělání) vyjádřila strach studentů ze školného. Už dnes jsou náklady na studium na hranici možností. Oči všem otevřely studentské bouře v Británii, když se vláda rozhodla, že z roku na rok školné ztrojnásobí. Kde je záruka, že něco takového se nestane i u nás? A podpora studentských půjček? To jen hlavně podpora komerčním bankám… Zdeněk Pernes z Rady seniorů České republiky popisoval drsný život důchodců v podmínkách liberalizace nájmů a zabrzděné valorizace důchodů.

Pobavil Tomáš Vokoun  z Akčního spolku nezaměstnaných. Máme vládu, která umí dělat zázraky. Zázračně snižuje nezaměstnanost: měsíc co měsíc zmizí ze statistik 20 tisíc nezaměstnaných, aniž by někdo našel práci. Dělá z chudých bohaté, rychle přibývá lidí, kteří ztrácejí nárok na sociální dávky. Členové vlády, kteří tvoří zázraky, by se proto měli prohlásit za svaté. Ale je třeba ještě splnit druhou podmínku, musí být všichni mrtví. Pošleme vládu na politický hřbitov!

Tomáš Tožička (Ekumenická akademie) varoval před řevnivostí levicových skupin a vyzval k vytvoření sjednocující vize, která by zahrnovala například neomezený přístup ke vzdělání, zdravotní péči pro všechny, mzdy zajištující důstojný život, odmítnutí vykořisťování. U mikrofonu se krátce objevili také Karel Holomek (Společenstvo Romů na Moravě) a Eva Novotná (Ne základnám).

Celkové shrnutí jsem vyčetl z toho, co řekla Ilona Švihlíková z Alternativy zdola. Vláda nás učí, co je to být občanem, řekla Znamená to, umět vyjádřit názor, nebát se protestovat. Budeme mít jen to, co si dokážeme vybojovat. Pasivita a rezignace, které se šíří jako mor naší společností, to je přesně to, co se vláda hodí. Spoléhat musíme na sebe, na zapojení každého. My, co jsme se tu sešli – my jsme ti, na které jste čekali.

Hesla, která mne zaujala:

Lidé místo zisku

Škrtat umí každé dítě

Společnost se škrtnout nedá

STOP zvyšování limitu občanské trpělivosti

Volební hlas není bianco šek

Máme toho dost!

Svatý Václave, zažeň zlé nečasy!


Organizace, které demonstraci podpořily a podílely se na ní: 

Akční spolek nezaměstnaných (www.akcnispolek.estranky.cz); 

Alternativa zdola (www.alternativazdola.cz);

Českomoravská konfederace odborových svazů (www.cmkos.cz); 

Ekumenická akademie Praha (www.ekumakad.cz); 

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (http://www.nrzp.cz); 

Nesehnutí (www.nesehnuti.cz), 

Ne základnám (http://www.nezakladnam.cz).

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.