Zbyněk Fiala: Málo se vybere, to je celé

26.10.2010 15:28
Je to prosté, milý Wattsone. Česká republika vybírá do státního rozpočtu o pět procent méně, než potřebuje, a tolik také činí její schodek rozpočtu. Kdyby měla daně jako jiní, byl by rozpočet v pořádku.

Řeč je o procentech z hrubého domácího produktu a přerozdělování srovnáváme s průměrem v eurozóně. Jistě, Česká republika do eurozóny zatím formálně nepatří, má korunu a ta vytrvale posiluje, ale opravdových rozdílů je jinak hrozně málo. Není divu, z ekonomického hlediska je součástí německého potravního řetězce. Obyčejně se podílí na vzniku výrobků, které jsou pak vyváženy německými exportéry. Elektřinu má stejně drahou jako Němci, také nájemné bude na mnoha místech srovnatelné, dost by se hodily i srovnatelné platy. Ekonomicky je tedy spíše další „novou spolkovou zemí“, ale po Topolánkových reformách má daňový systém jak nějaká rozvojová země.

Pouze v divých krajích, kde je daňová správa zcela ochromena, nezbývá než napařit všem stejně, aby se vybralo aspoň něco. Česká rovná daň ve výši 15 procent navíc přinesla prudké snížení daňové povinnosti pro lidi s nejvyššími příjmy. Podobný efekt mělo stanovení stropů pro platby sociálního a zdravotního pojištění (ti, kdo na strop nedosáhnou, platí méně rovných 23 procent). Další díru do společné kapsy udělalo snižování firemních daní. Vydatně přispělo hlavně největším síťovým firmám, kterých se krize nedotkne (ČEZ měl loni dokonce rekordní zisk).
 
A protože žádná sleva není zadarmo, něco z toho, co projedly nejvyšší příjmové skupiny a nejbohatší firmy, musí zaplatit matky s dětmi, lidé slabí, nemocní nebo nezaměstnaní, jejichž porce bude přidělena formou plánovaných rozpočtových škrtů. Nedostanou to, co solidarita žádá. Na něco si připlatí vyšší DPH u zboží základní potřeby, léků či tepla. Něco přesouváme do budoucnosti formou plánovaného schodku. A něco se tam přivalí ještě formou dalšího dluhu. Bylo by divné, kdyby to letos dopadlo lépe než v předchozích letech, kdy v posledním čtvrtletí obvykle naskočil schodek státního rozpočtu o dalších sto miliard korun.
 
Státní rozpočet České republiky na rok 2011, který teď Sněmovna projednává, má tedy zásadní chybu na straně příjmů, kterou však řeší na straně výdajů. Je to jako když z nějakého hnutí mysli přestanu chodit do práce, nedostanu výplatu a odeberu se pod most s plnou pastevní penzí. Řešení je v nápravě pohnuté mysli, je-li toho mocna. Je chybou hledat řešení jen v promyšlenějším pastevním plánu.
 
Vládní prohlášení trojkoalice trvá na současné míře zredukovaného přerozdělování a zdanění, ale jistou nápravu mysli nabídly senátní volby, ve kterých vyhráli stoupenci standardního evropského státu a normálního zdanění. Na první pohled by se zdálo, že to nemůže mít bezprostřední význam, protože jednání o státním rozpočtu je ve výlučné pravomoci sněmovny. Toho by teď poslanci vládních stran s chutí využili, ale mají smůlu, navržený státní rozpočet se neobejde bez schválení řady dalších zákonů, ze kterých budou škrty vycházet. Tyto zákony už senát projednat musí a to otevírá prostor pro debatu a vyjednávání.
Buďme realisté, ani senát v novém složení nemůže mnoho věcí zásadně ovlivnit, ale přinejmenším zabrání tomu, že se o nich bude mlčet. Dá víc příležitostí k oslovení veřejnosti. Umožní, abychom se častěji dostávali k podstatě problémů, například ke vztahu příjmů a výdajů státních financí, jak je zmíněno v úvodu. Trojkoalice může vítězit v konečném hlasování, ale bude ji to stát politický kapitál, který potřebuje k tomu, aby vyhrávala další volby nebo aspoň udržela pohromadě. 
 
(Kdo by si chtěl detailně prostudovat to, co teď bude chtít vláda parlamentem protlačit, doporučuji Stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2011 a výhled ekonomiky na příští rok, dokument, který byl v polovině září publikován na webu ČMKOS (http://www.cmkos.cz) v sekci Výklady, názory a stanoviska.)
zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.